Kvalitní čokoládu poznáte podle křupnutí, radí na výstavě o dějinách československého čokoládovnictví
Dějinami naší letos stoleté republiky se kromě jiného už od samého počátku prolíná také čokoláda. Naše země byla v čokoládovém průmyslu unikátní a jedna z nejpokrokovějších v Evropě. Čokoládovou historii Československa mapuje výstava v Hornonitrianském muzeu v Prievidze.
Značky jako Figaro, Orion, Kofila nebo třeba Fidorka jsou zavedené celá desetiletí a historie některých z nich sahá až do druhé poloviny devatenáctého století.
Kvalitní čokoládu poznáte podle křupnutí, radí na výstavě o dějinách československého čokoládovnictví
Největší vášeň Marie Terezie
„Můžeme tu vidět obalovou techniku, například obaly bonboniér z přelomu 19. století. A také legendární jména jako Stolwerk nebo Nestle,“ ukazuje lektorka muzea Silvia Vadovičová.
Používá přitom slovo luxusní, taková totiž čokoláda kdysi byla. Pochutnávat si na ní mohly pouze ty nejvyšší vrstvy, jako třeba Marie Terezie.
„Čokoláda patřila mezi její největší vášně. Měla dokonce svoji oblíbenou čokoládovou polévku, která se vyráběla podobně jako čokoládová omáčka,“ vysvětluje lektorka.
Nejdražší čokoládový bonbon na světě má vlastní ochranku. Vystaven je v Portugalsku
Číst článek
Čokoláda v tekutém stavu byla naprosto běžná a dřív vlastně i jediná, protože tabulkové čokolády nastoupily až v 19. století.
Dobrou čokoládu poznáte po zvuku
Nevýhodou výstavy nazvané Pokušení lidstva je, že na čokoládu dostanete chuť okamžitě, jakmile spatříte všechny ty formy na kočičí jazýčky, historické obaly od bonboniér nebo atrapy poctivých širokých čokoládových tabulek.
A pokušení ještě vzrůstá, když k tomu posloucháte výklad třeba o tom, že plněnou nebo oříškovou čokoládu vymysleli jako první ve Švýcarsku. Anebo o tom, jak se pozná opravdu dobrá čokoláda.
„Pravá hořká čokoláda, by měla prasknout, když se rozlomí. Podle toho poznáte, že je opravdu kvalitní,“ radí Silvia Vadovičová.
Československé čokoládové umění
Čokoládový průmysl se v našem regionu rozvíjel už za Rakouska-Uherska. Velký podíl na tom měli českoslovenští cukrovarníci a také perníkáři, kteří byli schopní vyrábět sladké perníčky, aniž by ještě znali užití cukru.
Války a meziválečné období pak rozvoj čokoládoven zbrzdily a dopředu se dostali západní exportéři. Ale udržely se i stálé značky. A jak výstava Pokušení lidstva dokazuje, zachovaly si jak svou podobu, tak i recepturu.
