Oběti striktních veganů aneb Není vegan jako vegan. Nebo je to jinak?

Vzpomínáte si na scénu z filmu Notting Hill, kdy slečna, kterou zhrzenému filmovému Hughu Grantovi pozvali přátelé na večeři k seznámení, s vážnou tváří odmítne servírovanou zeleninu a prohlásí, že je frutariánka? K úžasu všech vysvětlí, že nemůže jíst ani mrkev, protože ta byla – zavražděna.

Gastroglosa Dagmar Heřtové Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Veganství je s Británií úzce spojeno | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: iROZHLAS.cz

To, co se nyní děje ve Velké Británii, se dá nazvat veganskou revolucí. Pocítila jsem to i já, když jsem po prázdninové přestávce zavítala do svého oblíbeného supermarketu Waitrose. Hotová jídla, paštiky, šunky a párky byly v hlavních regálech odstrčeny stranou, aby daly přednost zářivě zeleným nápisům VEGAN! Supermarkety tedy nepochybně jdou s trendem.

Dlouhá tradice

Pojem veganství zavedli v roce 1951 zakladatelé britské The Vegan Society, která zůstává autoritou ohledně definice veganismu vůbec. Veganství stejně jako vegetariánství má tedy v Británii dlouhou tradici.

Dagmar Heřtová

Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Střídavě žije v Praze a v Anglii, kde čerpá inspiraci při hledání chutí a při oživování původních receptů v prostředí moderní kuchyně. 

Vegetariánství je zde obecně velmi rozšířené a přijímané již léta. Vlastně mohu prohlásit, že neexistuje restaurace, pub, bistro nebo café, kde by nepodávali vegetariánské pokrmy, i kdyby to měly být jen vegetariánské bagety, burgery anebo dipy.

Dokonce mají i vegetariánskou verzi známé pečínky sunday roast, což Angličané trefně nazývají „fancy veg alternative to roast“. Ano, tušíte správně... Je to třeba čočkový či jiný zeleninový chlebíček nebo páj, pečený květák či růžičková kapusta s česnekem a to už se blíží veganskému menu.

Klasické puby a restaurace se pyšní tím, že mají výhradně vegetariánský a veganský jídelníček, ač to zní opravdu jako revolta proti tradicím britských hospod. Když nedávno v Londýně otevřeli první fish and chips s veganskou verzí tohoto klasického pokrmu, ryba není z tofu, ale z květů banánovníku.

Po Londýně nově jezdí doubble decker s čajem o páté výhradně s veganskými dortíky. Nová vlna veganství nenechává nikoho na pochybách, že tentokrát to bude vážnější než kdykoliv jindy.

Není vegan jako vegan

Statistiky tvrdí, že ve Velké Británii bylo před dvěma lety 450 tisíc veganů, nyní je jich o 3,5 milionu víc a předpokládá se, že počty budou narůstat. Ovšem čísla mohou být ošemetná, protože není vegan jako vegan. Co vše do termínu vegan zapadá?

Masová revoluce ve Francii? Řezníci požadují ochranu před aktivistickými vegany

Číst článek

Někteří vegani přiznávají, že jsou vegany jen pár dní v týdnu nebo celý měsíc, který nazývají „Veganuary“ místo klasického „January“, tedy ledna. Kromě dietních veganů se hlásí i vegané životního stylu, tedy ti, kteří nevyužívají žádné živočišné produkty, například kupují kosmetiku a oblečení včetně bot pouze s označením „Free from animal products“.

Jak je to vlastně se současným veganismem? Jde o naše zdraví, tedy především (nad)váhu, ochranu zvířat, ochranu životního prostředí, obavu před antibiotiky anebo jen hledání nových chutí?

Podle průzkumů jde zarputilým veganům především o životní podmínky zvířat, následuje ochrana životního prostředí a chuť a zdraví. Naopak ti, kteří teprve uvažují o snížení konzumace masa, činí tak především ze zdravotních důvodů, jde jim o snížení váhy a důvody etické nebo environmentální jsou upozaděny.

Nepochybné je, že právě v Británii za módním veganským trendem stojí také kuchařské celebrity, které vyzývají jen k občasné konzumaci masa a adorují zeleninu a pozapomenuté suroviny našich předků.

Zapovězené mandle i avokádo

Nakonec se v Timesech objevila otázka pro striktní vegany: Neměli byste si odepřít kromě medu i mandle a avokádo? Podle profesora lékařské etiky Dominica Wilkinsona z Oxfordské univerzity je přece na pováženou stav, kdy největší producenti mandlí v Kalifornii ročně převezou tisíce kilometrů až miliardu včel k opylování mandloní a avokádovníků a je jasné, že včely trpí, projevuje se u nich stres, a dokonce dříve umírají.

Vánoční menu na veganský způsob. Místo kapra mořská řasa, problém není ani chutné cukroví

Číst článek

Od veganů, kteří jsou motivováni touhou minimalizovat utrpení zvířat, se tudíž očekává, že rozumně zváží dosah této cesty a řeknou: „Udělám velmi podstatnou oběť a nebudu jíst kalifornské mandle a avokádo,“ jak vyzývá profesor Wilkinson.

Největší autorita, The Vegan Society, na to zareagovala slovy, že pro vegany je med nevhodný, ale mandle a avokáda jim zapovězené nejsou. S vědomím, že některé formy farmaření zahrnují nepřímé využívání zvířat, není bohužel v praktikovatelné míře možné stoprocentně vyloučit všechny formy využívání zvířat, a uzavřela diskusi prohlášením, že se tím nebudou nijak trápit.

Hranice vegetariánství a veganství se tudíž občas velmi přibližují a je jasné, že ani striktní vegani v tom nemají úplně jasno.

A tak stále častěji přemýšlím nad moudrostí mé vídeňské babičky, když říkávala: „Maso jsme měli jen jednou týdně v neděli a měl ho jen tatínek.“ Ovšem ani zde se nemusí brát vše doslova, a tak se jako občasný vegetarián i vegan těším, že si dám v neděli kuřecí burger ze šťastných kuřat.

Dagmar Heřtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme