Hmyz přidaný na seznam schválených evropských potravin má nahradit maso, podle studií budí odpor
Evropský seznam schválených potravin se rozšířil o dva druhy hmyzu. Larvy potemníka stájového díky tomu tento týden získaly přístup na evropský trh stejně tak jako cvrčci domácí. Unie už dřív schválila jako potraviny saranče stěhovavé a larvy potemníka moučného, jak informuje zpravodajský server Deutsche Welle.
Pro Evropu to znamená, že dané druhy hmyzu jsou pro spotřebitele zdravotně bezpečné s výjimkou alergiků, pro ně představují riziko. Hmyz se smí používat mražený, sušený nebo ve formě prášku a na produktech, které ho obsahují, musí být uvedený konkrétní druh hmyzu.
Larvy a cvrčci. Evropská unie rozšířila seznam hmyzu určeného k jídlu
Číst článek
Zájem používat hmyz v potravinách vyplývá především z velkých světových problémů, jako jsou oteplování, vysoké ceny potravin, růst světové populace - podle odhadů může mít svět už v roce 2050 devět miliard obyvatel.
Z dosavadních studií vyplývá, že když porovnáme stejné množství proteinu z hmyzu a z brojlerů, tak mouční červi, tedy larvy potemníka moučného, potřebují ve srovnání s brojlery o 70 % méně prostoru a vyprodukují o 23 procent méně skleníkových plynů. To je podle Deutsche Welle závěr jedné předloňské studie.
Výzkum entomofágie
Hmyzí proteiny se využívají v zemědělství jako hnojivo, dávají se do krmiva pro dobytek nebo domácí mazlíčky, ale mohou se používat i jako příměsi do lidské stravy. Tomuto tématu se věnovala i nedávná katalánská studie vědců z Barcelony, z Univerzity Oberta, kteří zkoumali příčiny odporu k pojídání hmyzu nazvaného entomofágie.
25:37
Cvrčci i sarančata už se přidávají třeba do těstovin. Hmyz je podle potravinářů stravou budoucnosti
Číst článek
Výzkumu se účastnilo 1034 dobrovolníků, většinou katalánských, kteří vyplňovali dotazníky. Postoj k entomofágii podle studie ovlivňují kulturní rozdíly a společenské normy a zvyky, někteří z lidí hmyz už jedli, většinou na dovolené. Ukázalo se, že nejpřijatelnější formou je konzumace hmyzu v prášku a že ženy mají větší zábrany než muži.
Ve studii se také dočteme, že hmyz běžně pojídali i naši dávní předkové, ale během času od toho západní kultura upustila. Dnes mají tři čtvrtiny evropských spotřebitelů radši maso než hmyz, jak uvádí zpráva Evropské spotřebitelské organizace z roku 2020.
A třeba podle loňské německé Agentury pro životní prostředí z roku 2022 je pojídání hmyzu odporné osmdesáti procentům Němců, což je podle autorů té zprávy zvláštní, když vezmeme v úvahu, že bez problémů jíme třeba i hodně plesnivé sýry.
Naproti tomu ve světě je hmyz lahůdka i v oceňovaných restauracích od Mexika po Thajsko, v Evropě jsou mu vstřícněji nastavení lidé v Rakousku, Belgii, Nizozemsku a Francii. V těchto zemích je podle starších studií větší ochota obohatit jídelníček o něco nového.
Autoři dosavadních studií, včetně té katalánské doporučují vysvětlovat právě ekologický a zdravotní přínos konzumace hmyzích proteinů, to by podle nich mělo přesvědčit největší množství lidí. Pomoci by mělo hlavně to, že pokud budou znát souvislosti, budou o problému více přemýšlet.
