Vídeňský Sachrův dort v Salzburgu, Mozart, lékař Paracelsus a léto

Hudba hrála valčík, tlumeně, aby při kartách nerušila mladé dragouny a husary s černým hustým knírem. Ti ale raději pokukovali po dámách v krásných róbách, hladících své uslintané buldočky, než by vedli politické řeči a rozebírali válečnou strategii.

gastroglosa dagmar heřtové Salzburg Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sacher dort. Původní receptura dortu je přísně střežená. Jistě, jeho příprava se nedá utajit, ale poměry jednotlivých ingrediencí jsou tajemstvím, založeným hluboko v trezoru majitelů. | Foto: Dagmar Heřtová

Vzduchem se linula vůně kávy a parfému dam, které se nevěnovaly husarům, ale po očku pozorovaly fešné rytmistry v krásně ušitých slavnostních uniformách, pokuřujících viržinka a vypouštějících kroužky kouře. Poté sklopily zrak k talířkům a stříbrnou lžičkou ukrojily kousek Sacher dortu s příchutí meruňky. „Bitte, madam.“

Číšník mě dostal do reality a já si uvědomila, že sedím v Salzburgu v Hotelu Sacher a právě mi přinesli kousek slavného vídeňského dortu… dragouni, husaři a róby se rozplynuli a já měla oči jenom pro něj.

Tedy ne pro číšníka, byť byl fešný, ale pro dortík.

Hotel Sacher Salzburg

Pod slavný vídeňský Hotel Sacher nepatří ten salcburský nějak dlouho. Konkrétněji od roku 1988.

Když i kobliha může být placatá aneb Koblihová revoluce v Rakousku

Číst článek

Ovšem uveden do provozu byl už v roce 1866 pod názvem Österreichischer Hof a hned si získal velkou přízeň. Scházela se tady místní smetánka, ale také umělci jako například Richard Strauss, a je tedy na místě, že jsem při svém úvodním zasnění slyšela jeden z valčíků, které tak dokonale skládal jeho syn Johann.

V roce 1920 proběhl první ročník Salcburského hudebního festivalu a největší evropské a světové hvězdy přespávaly a užívaly si pohostinnosti právě tohoto přepychového hotelu na břehu řeky Salzach, přes níž je výhled na staré město (Altstadt). Hotel měl dobrou pověst a byl kousek od všech divadelních scén, kde festival probíhal. K současnému názvu se hotel dopracoval tak, že byl v roce 1988 zakoupen rodinou Gültlerů, vlastníků slavného Hotelu Sacher ve Vídni. Byl honosně přestavěn a vybaven a stal se plnohodnotným mladším sourozencem toho vídeňského.

Jezdím sem ráda

Já mám Salzburg hodně ráda a nevynechám příležitost udělat si sem jednodenní výlet, když se dostanu do Alp. Nevynechávám ani gastro zkoumání a v centru jsem zašla do Biergarten pivovaru Sternbräu. Milosrdný stín slunečníků vylepšoval atmosféru hostům ze všech koutů světa, pivo se točilo ve velkém, jak bývá správným zvykem. Neodolala jsem a objednala si něco k zakousnutí. Konstatuji, že slavný telecí řízek nezklamal, ale nadchl snad jedině svou velikostí, a klasický Wurstsalat mne zaujal netradičním způsobem podávání… a byl dobrý.

Kousek odtud je známý farmářský trh. Nic nechybělo, stánky s občerstvením, květinami, uzeninami, ovocem, zeleninou a čerstvými liškami stále stojí na svých místech, ale na všem byla patrná únava z panujících veder, které tato oblast dlouho nepamatuje.

Hudební génius Mozart

Narodil se v Salzburgu 27. ledna 1756, o den později byl pokřtěn a jeho jméno v latině znělo Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart. Prý miloval Prahu, byl zde celkem pětkrát, z toho jednou jenom na přespání. Nicméně věta „Mí Pražané mi rozumějí“ nám dobře zní. Praha byla v době jeho návštěv provinční město, ale Mozart si ji oblíbil a nakonec v Praze dostal objednávku na operu La Clemenza di Tito.

V letech 1773 až 1777 se do rodného města vrátil, když získal zaměstnání jako dvorní hudebník v Salzburgu u knížete Hieronyma Colloreda, vydržel tady sice čtyři roky, ale malým platem a příležitostmi by vcelku zklamán a stále hledal nové působiště.

Mozart zemřel mladý v roce 1791 ve věku 35 let. Navštívila jsem jeho rodný dům, ale i hřbitov sv. Šebestiána, kde je hrob jeho otce Leopolda a ženy Constanze.

Kousek odtud je pochován slavný lékařský průkopník a otec toxikologie Paracelsus. Při své lékařské praxi používal tehdejších nejmodernějších metod, již je většinově i autorem, ale také používal byliny, a tím má mé trvalé sympatie. Mimochodem je autorem slova: alkohol.

A odskočíme si do Vídně

Asi jsem časově posunula své úvodní snění, společnost v původním salcburském hotelu mohla být podobná, ale ke slavnému dortíku dámy svůj cudný zrak zřejmě neklopily. Vše totiž začalo ve vídeňském Hotelu Sacher vlastně ještě předtím, tedy v době, kdy vznikl slavný Sachertorte.

DAGMAR HEŘTOVÁ

Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. 

Jeden z nejslavnějších dortů je hlavně z čokolády a piškotového těsta a vznikl náhodou. V roce 1832 byl šestnáctiletý učeň Franz Sacher pověřen připravit pro návštěvu, jíž byl kníže Metternich, nějakou sladkost. Šéf sladké kuchyně nebyl přítomen, a tak se úkolu zhostil mladý Franz. Vedl si dobře, k nemalé spokojenosti samotného knížete a jeho hostů.

Ovšem typickou chuť korpusu s meruňkovým džemem a čokoládovou polevou prý do života uvedl až jeho syn Eduard Sacher, který byl dost podnikavý a založil vlastní restauraci a v roce 1876 po něm pojmenovaný hotel.

Hotel Sacher se stal jedním z nejlepších světových hotelů a podnik i s tajným receptem zakoupila ve třicátých letech minulého století vzpomínaná rodina Gültlerů.

Pod jejich vedením se zase vrátil na výsluní i s novým salcburským „sourozencem“.

Dort Sacher

Původní receptura dortu je přísně střežená. Jistě, jeho příprava se nedá utajit, ale poměry jednotlivých ingrediencí jsou tajemstvím, uloženým hluboko v trezoru majitelů.

V zámku a podzámčí. Letní cesta za historií, pohodou, ale hlavně gastronomií do Hluboké nad Vltavou

Číst článek

Ty však ještě čekala letitá právní bitva, aby nikdo nemohl používat název: Originální Sacherův dort. Vyhráli, a tak mohou na hutný čokoládový dort, připravený ve třech vrstvách, proložený meruňkovou marmeládou a na závěr politý čokoládou polevou, umístit svou originální pečeť a snaha všech ostatních je jenom bohapusté opisování…

I tak díky za něj. Chuťově jde o dokonalé souznění a to včetně šlehačky, která k němu i Vídni patří.

Nebudu se zabývat recepty, kterých je spousta… a tak stejných. Uhnout od toho původního prostě nejde. Určitě máte svůj oblíbený recept a já jenom připomínám, že čokoládová poleva musí být správně lesklá a správné hustoty, čehož se dá docílit přesným zchlazením na teplotu 37 °C. Za připomínku také stojí, že kopec té nejlepší šlehačky se nepokládá na dort, ale vedle něj a že se dort neskladuje v lednici, neboť se v tomto prostředí „potí“.

Co jsem si odvezla?

Krásný letní den, nutkání upéct si Sacher dort, posezení v zahradě pivovaru Sternbräu, skvělou chuť kávy v kavárně domu, kde se narodil Mozart.

Také setkání s Paracelsem, jedno skvělé elpíčko, dodržela jsem tradici a v proslulé prodejně vánočních ozdob jsem svou sbírku rozšířila o pár parádních kousků. Vezu si také přesvědčení, že musím příští rok navštívit letní salcburský festival, což si slibuji už dlouhá léta.

Z trhu si vezu voňavý kousek špeku a také jsem nezapomněla na lahodné Mozartovy koule. Nečekejte, že se pustím do přesvědčování, že ty čokoládové…

Teď jsem již zpět doma a poslouchám píseň Hany Hegerové Vůně z alba Potměšilý host, ve které nádherně opěvuje Sachrův dort, a navíc tak dokonale, že ho zase vidím před sebou na talířku s kopcem šlehačky a opět sedím v Hotelu Sacher. Neodolám pár vět písně citovat: Je pátek před kavárnou Sport./ Zas ochutnávám Sachr dort./ Mám šlehačku a kliku/ - mě šéf pikolíků/ zná…

Dagmar Heřtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme