Co způsobil Kryštof Kolumbus gastronomii? Recept na zapečené brambory s tymiánem jako příloha ke grilu

Při hledání gastro tématu na tento týden jsem dost tápala. Mám psát o cestovatelských a gurmánských zážitcích? Přitom cestovat jsem mohla maximálně do nejbližšího obchodu s potravinami. Časy se lepší, ale ještě to není ono. Narazila jsem na fakt, že právě 30. května proběhla roku 1434 bitva u Lipan; ta, uznávám, s gastronomií moc spojitosti nemá. V roce 1498 se Kryštof Kolumbus vydal na svou třetí výpravu a poprvé přistál na americkém kontinentě.

gastroglosa dagmar heřtové Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Je tomu přesně 522 let, tedy žádné kulaté výročí, ale já cítím významné gastro souvislosti, které stojí za připomenutí. Už jenom proto, že mám Ameriku a její rozmanitou gastronomii ráda.

DAGMAR HEŘTOVÁ

Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. 

Soustředím se jenom na ty Kolumbovy zásluhy, které ovlivňují naše chutě dodnes. A začnu pěkně zeširoka. Kolumbovým vejcem. On to byl mazaný člověk, což dokázal při jedné oslavě, která byla pořádána na jeho počest. Nikdo už dodnes neví, zda byl na vině alkohol, ale jeden ze spolustolovníků nařkl Kolumba, že o nic nejde. Že nalodit se a najít nové světy je vlastně banalita. Kolumbus to uznal a jedním dechem dodal: „Ale já byl první, kdo tu banalitu dokázal.“

Závistivec však nedal pokoj, a tak ho Kolumbus vyzval, ať postaví vajíčko na špičku. Nezapomeňme, že byl čas hostiny, a tak se Kryštof jenom natáhl ke košíku a podal vejce rejpalovi. Ten se marně snažil, po něm i další a Kolumbus se jenom uculoval. Poté vzal vajíčko, naťukl mu špičku a klidně ho postavil. Zase se ozvaly řeči o podvodu, ale Kolumbus pronesl: „Každý z vás mohl udělat to samé, ale nikoho to nepadlo, stejně tak každý mohl vyplout a objevovat.“

Závěr je jediný, složité věci mohou mít jednoduchá řešení. Ale chce to zarputilost, přemýšlení a odvahu. A tu Kolumbus bezesporu měl!

Pochroumané gastronomii může pomoci každý z nás. Pojďme naplnit prázdné restaurace

Číst článek

Už vás nebudu poučovat o věcech, které asi znáte, ale možná vám uniklo, že mimo jiné Kolumbus obohatil naše talíře, chutě a doslova do písmene ovlivnil chod a rozvoj celého světa. Brambory a maniok jedlý nakrmily celé generace, které by asi podlehly hladomoru, a kořeněná chuť jídel byla před Kolumbem velkou neznámou.

To změnila paprika, rajčata, kajenský pepř, jalapeño papričky a zámořské koření. Ovšem bez kukuřice, arašídových oříšků, tykví či kakaa si dnešní jídelníček také nedovedeme představit. Kolumbus byl prostě borec, když napěchoval své lodě nejenom zlatem, ale i hlízami, plody a rostlinami včetně tabáku. K těmto zásluhám musím ještě připomenout, že dovezl recepty a ingredience na jídla z Bahamských ostrovů, a to je také skvělý počin. Suma sumárum tedy pěkně zamíchal gastronomií starého a Nového světa.

Jak se vařilo na lodích

Než Kolumbus doplul tam a zpět, musel se postarat o své námořníky, a to natolik, aby byli fyzicky zdatní a vykonávali dobře své úkoly. Dokázat něco podobného na tak dlouhé cestě a nasytit hladové námořníky nebyla žádná legrace.

Možná jsme velmoc, alespoň v počtu vydávaných kuchařek. Pro gastronomii je to dobře

Číst článek

Potraviny byly zásadně konzervovány solením a spousta masa bylo vezeno jako živá konzerva. Na lodi jste mohli zaslechnout chrochtání prasat či kdákání slepic – živá zásoba jídla.

Základem stravy bylo sušené jídlo, jako třeba rýže a hrách. Maso, ať už vepřové, hovězí nebo rybí, bylo jen solené a námořníci vlastně celé dny trpěli žízní. Chleba jako hlavní potravina byla vlastně příšerně tvrdá sušenka složená jenom z vody a mouky. Faktem je, že námořníkům bylo servírováno i teplé jídlo vařené, ale zase především z nasolených zásob.

Ovšem když zásoby docházely, museli se všichni spokojit se směsí vepřového soleného tuku a mouky. Já dodám: Brrrr…

Uvnitř lodě byla v podpalubí velká kuchyně s ohništěm.

Dlouhá cesta s uvedenými pochoutkami zanechala na námořnících následky, a to jsem ještě nevzpomněla ty nejčastější, jakými byly kurděje. Preventivně vezl Kolumbus v podpalubí sudy s octem. Koho by napadlo, že námořníci místo rumu popíjeli ocet. Kolumbus však jen využil letitou zkušenost s jablečným octem. Používali ho staří Egypťané, řečtí a římští veslaři, ale i japonští samurajové. Dodával sílu, energii a vitaminy.

Svět je v pořádku, stále si lze koupit jídlo z ‚mekáče‘. Něco málo o fastfoodech v Česku

Číst článek

No a na závěr snad jenom zmínka, že každý námořník měl svou dřevěnou misku, do které jídlo dostal, za příbor posloužily ruce a místo ubrousku stačil rukáv.

Recept s úctou ke Kolumbovi

Neděste se, nebudu připravovat nic, na čem si pochutnávali námořníci. Složíme malou poctu bramborům.

Připravíme si chutnou, a i krásnou přílohu z brambor, která se zcela určitě hodí ke grilovaným masům, vždyť už je bezmála červen a čas grilování nastává a my si ho zkvalitníme díky Kolumbovým cestám po oceánech. Navíc sezona raných brambor začíná a budou plné chutí, které jiné postrádají.

Snad tímto poděkováním trochu vyvážíme všechny útrapy námořníků i jejich kapitána.

Neopomenu si poznamenat, že vaše pochutiny z grilu s mojí přílohou vynesou „obyčejnou“ grilovačku přímo až do stratosférických michelinských výšin. Recept je také ukázkou, jak použít čerstvý tymián, a je součástí knihy Bylinky na mém stole.

Zapečené křupavé brambory s tymiánem

Ingredience:

Do středně velké zapékací misky

  • 1,5 kg středně velkých brambor určených k pečení
  • 50 g soleného másla
  • 4 lžíce extra panenského olivového oleje
  • 3 menší banánové šalotky
  • mořská vločková sůl
  • čerstvě namletý barevný pepř
  • svazeček čerstvého tymiánu
  • 3 plátky anglické libové slaniny

Tento recept ukáže, jak skvěle použít jako přílohu křupavé brambory s tymiánem a zapečenou slaninou | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Postup:

Brambory oloupeme a osušíme. Ostrým nožem nebo na ostrém struhadle, nejlépe mandolíně, nakrájíme brambory asi na třímilimetrové stejné plátky. Pokud možno dodržíme přesnou tloušťku, když budou moc tenké, slepí se a budou se také ce připékat. Každý připravený brambor ponecháme, jak byl nakrájený. Oloupeme si banánovou šalotku, rozpůlíme ji a nakrájíme na tenké plátky.

Droždí a kvásek náš vezdejší dej nám, Pane. Já dodám dva recepty na chléb domácí

Číst článek

Rozehřejeme si troubu na 190 °C. Do menší keramické misky odvážíme máslo a dáme ho do trouby roztát. Opatrně misku i s utěrkou vyndáme a dáme stranou. Do rozpuštěného másla přidáme čtyři lžíce olivového oleje a mašlovačkou vymažeme zapékací misku, nespotřebujeme všechno máslo, budeme s ním ještě potírat brambory.

Nyní klademe nakrájené brambory do zapékací misky tak, jak jsme je nakrájeli, a asi do každého čtvrtého plátku zasuneme šalotku. Osolíme a opepříme. Takto pokračujeme, dokud nebude miska plná. Brambory potřeme mašlovačkou máslem a olejem, ale ještě si trochu ponecháme na potírání během pečení, pokud by se zdálo, že brambory mají tendenci vysychat.

Z větvičky otrháme lístky tymiánu, jednu celou větvičku dáme i na brambory a dáme do trouby zapéct asi na hodinu a čtvrt. Brambory kontrolujeme, případně ještě potřeme máslem a olejem, ale jen kdyby vysychaly. Pokud trouba peče rovnoměrně, není zapotřebí použít alobal na přikrytí, pak by se spíše brambory dusily, než aby získaly křupavou chuť.

Plátky slaniny nakrájíme na malé kostičky a na sucho osmažíme na pánvi. Přidáme na brambory a ještě dopékáme asi 35 minut. Vyzkoušíme, zda jsou propečené, a podáváme. Hojně ozdobíme čerstvým tymiánem.

Dagmar Heřtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme