Okurková sezona na talíři, uvařte si výbornou letní polévku

Červenec a srpen je v našem evropském prostoru časem úrody okurek. Také časem prázdnin, dovolených, ucpaných víkendových dálnic, ospalých měst, přelidněných pláží a dalších s létem spojených příznivých i méně líbivých událostí.

Gastroglosa Dagmar Heřtové Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Těsně před podáváním polévku ozdobte zbylou nakrájenou okurkou | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: Český rozhlas

Doba minulých století byla klidnější, aut moc nebylo, letní stěhování národů se nekonalo, parlamenty nezasedaly, politici se vypařili neznámo kam, neorganizovaly se velké sportovní události, vlastně se nic moc nedělo, a tak ze slavných redakcí zmizeli na dovolenou i moudří šéfredaktoři a k dočasné moci se na chvilku dostali novinářští zelenáči.

Jídlo andělů aneb melounové třeštění ve vaší kuchyni

Číst článek

Přední stránky periodik zaplnily nesmysly a občas se objevil článek, který byl fakt hloupý. Název „The Silly Season“ (blbá sezona) byl na světě. Ruku v ruce s tím se kontinentální Evropou šířil název „okurková sezona“ a já mám radost, kam až to nakládačky dotáhly!

Názvům se meze nekladou

Zpravodajsky vyprahlé letní období, chcete-li „okurková sezona“ respektive „blbá sezona“, má však názvů mnohem víc. Francouzi tento čas nazývají „mrtvé období“ případně „nudné období“, Švédové „zpravodajské sucho“, Němci „letní díra“.

Ovšem povětšinou se letní sezona spojuje se sklizní a zavařováním okurek, to platí nejen v Nizozemsku, Dánsku, Estonsku, Norsku, na Islandu, ale i u nás, na Slovensku, Polsku, Maďarsku, Chorvatsku, Slovinsku. Název dorazil dokonce i do hebrejštiny. Seveřané mají pro letní období ještě jeden expresivní název: „hnilobné období“, to se mi však vůbec nelíbí.

Červenec a srpen jsou v našem evropském prostoru časem úrody okurek. | Zdroj: Shutterstock

Termín byl oficiálně zaznamenán v roce 1861 a uveden byl v roce 1870 v prvním a v roce 1895 ve druhém vydání Slovníku frází a rčení reverenda E. Cobhama Brewera a platí až do dnešních časů i jako veřejná doména. Patnácté vydání Brewerova slovníku rozšiřuje jeho druhé vydání a definuje „silly season“ jako „část roku, kdy nezasedá parlament a soudy“.

Servítky ohledně okurkové sezony si nebral ani článek vydaný 13. července 1961 v Anglii v Saturday Review, kdy nařkl věhlasné noviny The Times ze snížené kvality redakčního obsahu novin.

Dagmar Heřtová

Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest.

Já osobně čtu Timesy každé ráno při kávě a v dnešní překotné době nemám pocit, že by nastala okurková sezona, není na ní čas.

Ale abych v tom nenechala pouze novináře, za vším zřejmě stojí obchodníci, kteří si v tomto období stěžují na pokles prodejů, což, jak každý uzná, je pro ně dost mrzuté. V Anglii se ale termín „cucumber time“ (čas okurek) používal v 19. století pro označení slabé krejčovské sezony. Prostě nebylo do čeho píchnout, v jejich případě mám na mysli jehlu.

Platí vše i dnes?

Mám pocit, že okurkovým sezonám není dnešní doba moc nakloněna. Noviny a hlavně internetová zpravodajství na nás chrlí tolik zpráv, že kdyby je měl člověk brát vážně anebo je všechny vnímat, tak se z toho zblázní. Naši politici se na dovolenou nehrnou, doba covidová jim z morálního pohledu nedovolí odpočívat na plážích, aby se nedostali do řečí.

Navíc se blíží nejen u nás volby, a tedy odpočinek by mohl řádně srazit preference. Sport je také v poklusu, tenisové míčky létají na mnoha odložených turnajích, cyklisté zdolávají vrcholky hor při velkých tour, dokonce se v japonském Tokiu rozbíhají olympijské hry, a co je hlavní, zprávy se občas už píší celoročně a není nutné čekat na sběr a nakládání okurek.

Já se ze všech těchto úvah dostávám k základní otázce. Nastane konec žurnalistických okurkových sezon? Odpovědět si neumím, ale jedna věc je jistá: nakládačky jsou k dispozici právě teď a nepotřebují ke své sezoně novináře, obchodníky ani krejčí.

Okurka a její osudy

Nehledejme za ní žádný příběh hrdinství, bojů, pašování semínek či tragédie. Okurky k nám přišly z východu a rčení „Turek od okurek“ není od věci, neboť v 17. století se do našich končin dostávali turečtí zběhové, kteří umně pěstovali zeleninu a nakládali okurky, které prodávali na trhu. V Byzantské říši už byly známy natolik, že do jazyka Slovanů se dostalo slovíčko „ogur“ a Germáni z něj udělali „gurken“.

Na vafli, v dortíku, zalité smetanou i v koláči. Vyzkoušejte jahodové orgie ve třech receptech

Číst článek

Na území Indie se okurky pěstovaly už 3000 let, než pronikly do Egypta. Řekové a Římané je pěstovali také a dokonce celoročně s využitím „skleníků“ s možnostmi odpovídajícími své době. V 9. století okurky chroupali i Francouzi, o pět století později se dostaly přes Kanál do Anglie, Severní Amerika si musela ještě dalších 200 let počkat a já jen humorně poznamenám, že to dotáhla až k filmu Americká nakládačka (An American pickle), což je bizarní a vtipná komedie o nakládaných okurkách, tedy mimo jiné…

Nedá se nezmínit naše kdysi rodinné stříbro, jímž byly Znojemské nakládané okurky. Jejich tradice a sláva započala již v 16. století a jsou na Znojemsku pěstovány a zpracovávány už skoro 450 let.

Pokusím se do vaší přízně dostat receptem na krémovou okurkovou polévku. V tomto případě k přípravě použijeme syrové okurky a podusíme je a poté rozmixujeme s avokádem. Vznikne polévka s hedvábnou strukturou, která je dobrá teplá i studená.

Léto budiž pochváleno.

Okurková polévka s avokádem má hedvábnou krémovou strukturu. | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: Český rozhlas

Krémová okurková polévka

Ingredience:

  • 2 polévkové lžíce extra panenského olivového oleje
  • 2 stroužky česneku
  • 1 malá cibule
  • 1 lžíce citrónové šťávy
  • 2 velké salátové okurky
  • 350 ml zeleninového nebo kuřecího vývaru
  • ½ lžičky mořské soli
  • ¼ lžičky čerstvě mletého pepře
  • špetka cayenského pepře
  • 1 avokádo nakrájené na kostičky
  • hrst nasekané čerstvé petrželky a další na ozdobu
  • 120 ml bílého jogurtu
  • thajská bazalka, chilli vločky

Postup:

Ve velkém hrnci rozehřejte při středně vysoké teplotě olivový olej. Přidejte rozdrcený česnek a na kostičky nakrájenou cibuli a za občasného míchání smažte asi 4 minuty, dokud nezměknou. Přidejte citrónovou šťávu a vařte 1 minutu.

Oloupejte okurky, kousek si ponechte stranou na závěrečné zdobení, lžící odstraňte zrníčka, nakrájejte na tenké plátky a přidejte je do hrnce s cibulí a česnekem. Zalijte vývarem, přidejte sůl, pepř a cayenský pepř, přiveďte k varu. Snižte teplotu a nechte vařit při mírné teplotě, dokud okurky nezměknou, 6 až 8 minut.

Salátové okurky oloupeme a odstraníme semínka. Poté lehce podusíme a rozmixujeme s avokádem v chutnou letní polévku. | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: Český rozhlas

Opatrně polévku přendejte do mixéru. Přidejte na kostky nakrájené avokádo a petrželku a mixujte při nízkých otáčkách do hladka nebo použije tyčový mixér. Nalijte do hlubokého talíře a vmíchejte jogurt. Těsně před podáváním polévku ozdobte zbylou nakrájenou okurkou a případně další nasekanou petrželkou a ozdobte ji thajskou bazalkou.

Polévku podávejte teplou nebo ji uchovejte v chladničce a podávejte vychlazenou. Pro pikantnější chuť přidejte i chilli papričku.

Dagmar Heřtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme