Školní jídelny vyhodí jídlo za dvě miliardy. Je problém jen u žáků?

Ročně se ve školních jídelnách vyhodí několik tisíc tun potravin. Chcete, aby si ho vaše děti více vážily? Jak na ně a jak je motivovat?

Glosa Pavla Maurera Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vítěz soutěže o nejlepší školský oběd za rok 2017 | Zdroj: Nejlepší školní oběd 2017

Řeknu pár věcí, které se vám asi nebudou moc líbit, i když o nich stejně všichni víme: Děti doma ani ve škole nedojídají, nepřipadá jim vůbec divné, že se jídlo vyhazuje. Školní jídelny mají stabilní image nutného zla. Pokrmy na talířích většinou nevypadají hezky, prostě vypadají jako ze školní jídelny, navíc často nejsou moc dobré.

Děti se chodí do jídelny jen v rychlosti nacpat, místo aby se těšily, na čem si ten den zase pochutnají! Školní oběd bohužel není využíván jako skvělý praktický nástroj, kterým můžeme učit děti a studenty nemrhat potravinami. Je to promarněný potenciál, pokud si uvědomíme, že ročně se u nás vydá ve školách na 383 milionů obědů a z toho se vyhodí do koše asi 48 000 tun potravin.

Jídlo zhruba za 2,5 miliardy korun se podle statistik ministerstva školství stává odpadem. Samotný program a učební rozvrh nedává školnímu obědu vůbec žádnou prioritu. „Hlavně se žáci rychle najezte, ať už jste zpět ve vyučování!“

A když ne do lavic, tak děti spěchají do družiny, na kroužky, sport, nebo na autobus. Atmosféra v jídelně vůbec neponouká ke klidnému stolování. 

Co s tím? Školní kuchařky za 12 000 hrubého asi nebudou v kuchyni dělat kotrmelce a finanční limity na jídla také nejsou nafukovací, takže se není co divit. Zůstává ovšem spousta prostoru v naší mysli. Pokud změníme způsob nazírání na to, jak jídlo vzniká a jak zaniká, může to trochu posunout náš hodnotový žebříček. 

Iniciativa Skutečně zdravá škola nedávno vyzvala všechny školy, aby se zapojily do akce Miluji jídlo, neplýtvám a zavázaly se ke snižování odpadu ve školních jídelnách. Připravili pro pedagogy řadu návodů a vzdělávacích metodik, jak žáky na základce i studenty středních škol inspirovat a informovat o tom, co vlastně znamená plýtvat potravinami a jaké to má dopady. 

Chudých japonských dětí přibývá. Po celé zemi pro ně rostou vývařovny

Číst článek

Ne každý z nás má doma kompostér, slepice či ovce, aby spotřebovaly přebytky z kuchyně. Ale pro dítko školou povinné někdy stačí jen málo, aby pochopilo, že vypěstovat bramboru není jen tak a že řízek musel být nejdříve prasetem, které toho za svůj život spoustu sežralo, vypilo a zašpinilo. I to někdy pomůže, abychom naučili naše děti vážit si potravin, co mají na talíři. 

Žáci se také v některých školách učí okopávat záhony, nakládat zelí, zavařovat kompoty. Metodika Skutečně zdravé školy je k mání pro každého. Může to být zábava a současně velké poučení. Já vždycky budu věřit, že když si dítě samo zasadí, okopá a zalévá vlastní rajče, tak že už jej nikdy, jen tak bezdůvodně, nevyhodí do popelnice! 

Pavel Maurer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme