Britské Vánoce, pečená krůta, zapálený puding a jiné odlišnosti

Vánoce jsou ve Spojeném království stejně krásným svátkem jako u nás. Základem jsou zvyky a tradice vycházející z těch křesťanských, a přesto existují kvůli Kanálu mezi Británii a kontinentální Evropou jisté odlišnosti.

GASTROGLOSA DAGMAR HEŘTOVÉ Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vánoční anglický puding | Foto: Dagmar Heřtová

Vše začali Keltové

Když Keltové osídlili území Británie, importovali sem i své božstvo. Bohem úrody byl Dagda, takový současný ministr zemědělství. Tenhle pán na rozdíl od současných ministrů i pracoval a jeho úkolem bylo neustále míchat obrovský kotel, obsahující kaši z těch nejlepších dobrot.

DAGMAR HEŘTOVÁ

Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Střídavě žije v Praze a v Anglii, kde čerpá inspiraci při hledání chutí a při oživování původních receptů v prostředí moderní kuchyně.

Pokud míchal ledabyle, byla horší úroda, krávy nedojily, ovce nic moc a úroda slabá. Pokud plnil svůj úkol dobře, byla toho roku nadúroda a hojnost. Tomu říkám skládání účtů, tak by to mělo být i v současnosti, ovšem dnes se účty moc neskládají.

Zpátky k Dagdovi. Míchaná kaše se skládala ze všech tehdy normálně dostupných surovin a dobrot. Obsahovala obilí, maso hovězí či skopové a do toho se přidávalo různé ovoce, později na přilepšenou i švestky. Kaši poté začali míchat i normální smrtelníci pravidelně při zimním slunovratu 21. prosince a toho dne se snědla na počet boha Dagdy.

Právě tato kaše byla základem anglického vánočního pudingu. Je tedy jasné, že nemá s českým pudingem, představme si třeba žlutý vanilkový, vůbec nic společného.

A puding šel svou cestou

Obsah kaše se během staletí měnil, a tak unikal všem nástrahám až do současné podoby. Skočíme hned do 17. století – tenkrát asi byla nadúroda švestek, které se začaly přidávat do kaše podávané za zimního slunovratu ve větším množství, ale stále obsahovala maso.

Britové jí říkali švestková kaše a začala se vařit v „pudding cloth“, což bylo plátno nebo hadrový ubrousek. Výsledkem byl tuhý a tvrdý tvar koule, který se dal skladovat klidně rok. Aby ne, výsledná nevábná hmota byla totiž plná loje.

‚Bramborový salát je jako svíčková. Co domácnost, to originál.‘ Podívejte se na recept a triky šéfkuchaře

Číst článek

Pokrok šel dál, hospodyňky vařily puding v půlkulatých nádobách, ze kterých ho poté vyklopily. A jsme pomalu v současnosti. Maso z kaše zmizelo, přidávalo se více kandovaného ovoce a ochucovadel, jako byl muškátový ořech nebo citrónová kůra, později i spousta cukru, a už jsme v říjnu letošního roku, kdy se začal anglický vánoční puding prodávat úplně ve všech supermarketech.

Vánoční puding dnes doma připravuje opravdu málokterá hospodyňka, neboť jeho příprava zabere více času, řekla bych raději hodně času. Musí se totiž 2 až 7 hodin vařit v páře. Pokud se však rozhodnete vánoční puding připravit, může s tím být spojeno spoustu legrace.

Do pudingu totiž můžete zapéct minci, prstýnek nebo náprstek. Nedoporučují se kreditní karty ani vypsané šeky. Ten komu zůstane na jazyku třeba prstýnek, tak se určitě brzy ožení, komu mince, ten zbohatne a s náprstkem se dáte na modlení. Samotné servírování pudingu je také zážitek. Nejdříve se polije řádnou dávkou brandy nebo rumu, v současné moderní kuchyni se polévá ginem, a zapálí se! Až dohoří, podává se opět s alkoholem, tedy brandy máslem anebo se jen cudně polévá smetanou. 

Jak to bylo s tradiční krůtou?

I tady musela britská tradice projít jistým vývojem. První záznamy o menu na vánočním stole pocházejí z doby, kdy krůta na stole Jindřicha VIII. vystřídala labutě, pávy a jeřáby. Nejoblíbenějším vánočním jídlem býval kdysi na britských ostrovech roastbeef.

Tradiční pokrm britských Vánoc, pečená krůta. | Foto: Dagmar Heřtová

Teprve král James I. Stuart (1566–1625) se zasloužil o to, že o Vánocích nahradil tradiční anglickou pečeni právě dozlatova upečený krocan. Během panování královny Viktorie, kdy se Vánoce slavily s větším důrazem, stoupl počet vyznavačů pečené krůty a vánočního stromku.

Já připravuji každoročně krůtu podle tohoto receptu a mohu říct, že jsem jich upekla už desítky, pokud počítám všechny ty předvánoční večírky, kde se krůta servíruje jako hlavní chod. Od dob krále Jamese I. je hlavním vánočním pokrmem v Británii krůta s kaštanovou nádivkou.

O módního ptáka bylo před Vánoci dokonale pečováno. Prý se mu podávala po tři dny před Vánoci sklenka sherry, aby měl křehčí maso. Dnes je krocan většinou zmražený, ale i když není, stejně pochybuji, že mu sherry někdo podává. Takže si sherry můžeme dopřát my.

Vánoce jsou a byly ve Velké Británii od nepaměti obdobím bujného veselí a velkých nákupů. Ještě v předminulém století se před Vánocemi sjížděly do anglických měst z venkova dostavníky ověšené ze všech stran husami a krocany, připomínajícími vánoční ozdoby na stromku. To musela být krásná a idylická doba. Dostavník ověšený čerstvými krůtami a husami, to je představa! Dodnes je tradičně nejvíce ceněná husa a krocan z hrabství Norfolk.

Jen tak mimochodem, kapr neměl na britských ostrovech nikdy na růžích ustláno. Krůta má jednu zásadní výhodu: nezaskočí vám kost v krku. Tím se zároveň omlouvám všem jihočeským chovatelům kaprů.

A britská vánoční současnost?

Doba se zrychluje, času je stále méně a méně i na pečení mince pies, ale Britové podávají 24. prosince slavnostní večeři. Daleko častěji však i o Vánocích chodí s přáteli do restaurací.

Majestátní datle Medjool. Delikátní čerstvé ovoce patří k Vánocům i do cukroví

Číst článek

Už od září najdete na stolech a poutačích všech hospod a pubů nabídku, že právě zde je možná rezervace štědrovečerní večeře zaručené kvality a zaručeného zážitku. Pozor, zbývá už jenom pár volných stolů! Abych se přiznala, nikdy jsem ještě v Anglii na Vánoce v hospodě nebyla, ale neodsuzuji to. Jenom jsem konzervativnější než konzervativní Angličané.

Hlavním svátkem je pro Brity však 25. prosinec. Ráno jsou to dárky pod stromečkem, nebo v punčoše zavěšené u krbu. Na slavnostní oběd již vzpomínaná pečená, voňavá, dokonalá krůta plná oblohy, vše je zakončeno pudingem politým alkoholem, poté zapáleným, a ještě později naporcovaným a podávaným se smetanou. Mimochodem, puding se zapaluje, aby na rok odehnal vše zlé od rodiny a od domu.

Korunu svátečnímu dnu dodá projev královny, ten nejlepší čaj a sladkosti.

Jak to bylo s vánočním stromkem?

Zvyk zdobení vánočního stromku se do Anglie rozšířil z kontinentu a byl přijat zároveň s protestantskou vírou. K vánočnímu stromku se ve Velké Británii váže krásná legenda. Podle ní v horách přebývá dobrácký a štědrý vládce Vánoc. Vchod do jeho jeskyně hlídá třiašedesát trpaslíků. Když nastane správný čas, ten poslední zakřičí: „Vánoce!“ a trpaslíci vyběhnou do lesa kácet jedle.

Stromky slavnostně ozdobí a ty nesmějí chybět v žádné domácnosti. Rozsvícení stromu na Trafalgarském náměstí v Londýně je takový pomyslný úder na gong pro všechny Brity hlásící: „Pozor, už to nastává, už jsou tu zase Vánoce!“

A snad úplně mimochodem: Britové nemají Ježíška, u nich se jmenuje „Father Christmas“, je neskutečně podobný Santa Clausovi a občas mu tak i říkají. Prostě globalizace si vybírá svou krutou daň, což píši s chápavým úsměvem na tváři.

Dagmar Heřtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme