Města a obce ruší zahrádkářské osady. ,Zahrady mírní přehřívání měst a zadržují vodu,‘ říká odbornice
Zahrádkáři v Česku mají problém. Města a obce jim totiž ruší zahrádkářské kolonie, jen od roku 2009 do roku 2019 jich v tuzemsku zaniklo 2000. Jak ve své publikaci připomínají odborníci z Akademie věd, všechny typy zahrádek mají přitom zásadní význam pro životní prostředí. Výrazně totiž oslabují projevy klimatických změn. Podle Barbory Duží z oddělení enviromentální geografie Akademie věd také citelně zmírňují tepelný efekt města.
Jak konkrétně zahrádky pomáhají v boji se změnou klimatu? A proč jsou důležité právě ve městech?
Když se podíváme na teplotní mapu města, tak vidíme hodně zón, kde dochází k přehřívání. Především v místech kde je hodně betonu. Říká se tomu tepelný efekt města. A právě zahrádky nebo různé zelené plochy tento negativní jev zmírňují. Na zahrádkách také dochází k zadržování vody, uhlíku v půdě a podobně.
Když mluvíme o zániku mnohých zahrádkářských osad, jaký dopad na klima, tedy nejen ve ve městech, ale i na život a zdraví obyvatel, to může mít?
Zejména senioři mohou ztratit možnost aktivního odpočinku. Budou odkázáni na sezení doma u televize a tím se kvalita jejich života zhorší. Pro rodiny s dětmi jsou zahrady v poslední době také dobrý způsob, jak trávit volný čas.
Mladí sadaři u Velkého Meziříčí zachraňují staré ovocné odrůdy. Mnohdy jsou to cenné stromy
Číst článek
Zánikem osad se také sníží možnost lokální produkce, protože zahrádkáři jsou velmi produktivní. Jsou schopni si vypěstovat mnoho ovoce a zeleniny sami, navíc docela levně. To je aktuální i v dnešní době, kdy zdražují různé položky potravin včetně ovoce i zeleniny.
Do jaké míry — i v souvislosti se současným rekordním zdražováním — lidé využívají zahrádky k pěstování vlastních potravin? Zvýšil se zájem právě i v souvislosti s inflací?
Určitě. Jasně to potvrzují jak zahrádkáři, tak různé výzkumy, které dlouhodobě na toto téma probíhají. Shodou okolností jsme na podzim 2021 dělali průzkum vztahu Čechů k potravinám s ohledem na pandemii covidu, kde už se začínala projevovat inflace.
Zjistili jsme, že lidé zahrádkaří stále více. Dlouhodobě se říká, že zahrádkaří kolem 40 % lidí. V našem výzkumu jsme se dostali k 50 %. Dalších 10 % respondentů říkalo, že má zájem pěstovat potraviny, ale zatím nepěstuje.
To je otázka přístupu k pozemkům. Přístup k pozemkům, kde se dá zahrádkařit je ve městě mnohem problematičtější než třeba na vesnici. Tam mají lidé domky se zahrádkami častěji než ve městě.
Koronavirus jako impuls k zahrádkaření. Organizace chce v Irech vzbudit zájem o pěstování zeleniny
Číst článek
Od loňského prosince má osady chránit takzvaný zahrádkářský zákon. Předseda zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík ale upozorňuje na to, že obce osady stejně dál ruší. Zákon je tedy úplně stoprocentně neochrání. Jak by tedy stát měl zahrádkáře a vznik nových zahrádkářských osad podpořit, aby zahrady nezanikaly?
Ano, zákon je velmi důležitý. Tento zákon zároveň uznává zahrádkaření jako veřejně prospěšnou činnost. Zákon také stanoví, že zahrádkáře má podporovat ministerstvo zemědělství nebo státní pozemkový fond, který zároveň může uvolnit volné pozemky. Ale v tomto případě jsou velmi klíčové obce.
Obce mohou prostřednictvím územního plánování přehodnotit pozemky, které by se daly změnit v zahrádky. Když se na to podíváme, tak úplně nejjednodušší věc je uvažovat o rozšíření stávajících zahrádkářských osad.
Založit v dnešní době zahrádkářskou osadu je poměrně drahá věc. Také lze hledat místa, kde by se daly založit komunitní zahrady, jejichž založení je jednodušší. U nás jsou také velmi populární i když jsou menší, a produkce potravin tu není tak důležitá.