200 let od první přímé transfuze krve. Kam putuje poté, co ji darujete?

Je to přesně 200 let od první krevní transfuze z člověka na člověka. Tehdy, v roce 1818, však lékaře dělil od bezproblémových transfuzí ještě velký kus cesty. V té době ještě nebyly známé krevní skupiny ani Rh faktor. Dnes je přitom krevní transfuze jedním z nejčastějších lékařských výkonů.

Reportáž Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sestřička z transfúzního oddělení Jarmila Páralová je s jehlou i zkumavkami zručná. Pracuje tady už 27 let a má za sebou tisíce odběrů. „Pěkně silou zamačkejte, aby ta žilka pěkně naběhla, jo?“ říká v reportáži Radiožurnálu. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se připravuje krev pro pacienty? Natáčela Martina Pouchlá

„Polepila jsem si zkumavky a teď odebírám do váčků krev na vzorečky,“ popisuje.

Darovat krev přišla také Michaela Procházková. Jde už o její desátý odběr. „Jelikož mám AB-, což patří mezi nejvzácnější krevní skupiny, a i můj děda chodil darovávat, tak je to taková tradice,“ vysvětluje dárkyně.

Ptám se jí, zda tuší, co se pak bude s tou tekutinou dít, jakmile opustí tuto budovu?

„Netuším, myslím si ale, že je v dobrých rukách,“ věří Michaela.

Z jednoho vaku se stanou tři

Pokračujeme do zákulisí, kam už se běžný dárce nedostane. „Nacházíme se na výrobě, kde se zpracovávají odběry plné krve,“ vítá mě Naděžda Poloková z transfuzního a tkáňového oddělení Fakultní nemocnice Brno.

Muž se ‚zlatou paží‘ končí. Krev Australana Harrisona použili lékaři ve více než 2,4 milionu případů

Číst článek

„Krev, která je od dárce odebraná, je přijatá k nám na sklad. Načteme čárový kód. Krev je potřeba dát k centrifugaci, protože kyvety, které jsou nachystané, musí být vyvážené na vahách.“

Po vložení do centrifugy a následném lisu se z jednoho vaku s krví Michaely Procházkové stanou tři. Jednotlivé složky krve mají jinou životnost a skladují se odděleně, například krevní plazma v mrazáku.

„Je to taková žlutá zmrzlina, ale asi bych jí nejedla,“ vtipkuje Naděžda Poloková na závěr.

V chladu vydrží plazma i tři roky, naopak krevní destičky se musí dostat k příjemci již během několika dní.

Martina Pouchlá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme