Alkohol zabil v roce 2016 na celém světě přes tři miliony lidí. V drtivé většině mužů
V důsledku konzumace alkoholu zemřely v roce 2016 po celém světě více než tři miliony lidí. Alkohol tak stál za každým dvacátým úmrtím, vyplývá ze zprávy, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Více než tři čtvrtiny úmrtí způsobených alkoholem podle WHO připadaly na muže.
„Příliš mnoho lidí, jejich rodin a komunit trpí důsledky škodlivého užívání alkoholu v podobě násilí, zranění, mentálních problémů a nemocí jako rakovina a mrtvice,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Je na čase posílit kroky k odvrácení této významné hrozby pro rozvoj zdravé společnosti,“ dodal.
Soud zastavil část Březinovy kauzy s lihem. ,Tresty už dostali, tento by byl bez významu,‘ řekl obhájce
Číst článek
Za úmrtími připisovanými alkoholu stála ve 28 procentech případů zranění, a to například v důsledku automobilových nehod, sebepoškozování či násilí na lidech. Za 21 procenty úmrtí byly zažívací potíže a v 19 procentech souvisely s kardiovaskulární nemoci. Zbytek připadal na infekční choroby, různé typy rakoviny, mentální potíže a další zdravotní problémy, píše WHO.
Organizace odhaduje, že problémy v důsledku požívání alkoholu trpí po celém světě 237 milionů mužů a 46 milionů žen, a předpovídá, že globální spotřeba alkoholu na osobu v příštích deseti letech poroste. Největší spotřeba je podle WHO v Evropě, a to navzdory více než desetiprocentnímu poklesu od roku 2010.
Celosvětově je 45 procent čistého alkoholu konzumováno ve formě lihovin. Na druhém místě je pivo (34 procent), za kterým následuje víno (12 procent). Od roku 2010 došlo v globálním měřítku pouze k malým změnám v preferencích alkoholických nápojů. Nejvýraznější přeměnou v tomto směru prošla Evropa, kde se spotřeba lihovin snížila o tři procenta, zatímco spotřeba piva a vína vzrostla, upozorňuje WTO.
„Všechny země mohou dělat mnohem více pro snížení zdravotních a sociálních dopadů škodlivého užívání alkoholu,“ prohlásil doktor Vladimir Poznyak z WHO. „Osvědčené a nákladově efektivní kroky zahrnují zvyšování daní na alkoholické nápoje, zákazy či restrikce reklamy na alkohol a omezení fyzické dostupnosti alkoholu,“ uvedl.
