Stále více lidí trpí poruchami příjmu potravy, nejčastěji s anorexií. Loni jich bylo 3700

Poruchami příjmu potravy, kam patří anorexie, bulimie nebo přejídání, v Česku trpí stále víc lidí. V nemocnicích jich loni skončilo o třetinu víc než před sedmi lety. Ukazují to data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Celkem se loni léčilo s některou z poruch víc než 3 700 lidí, dvě třetiny z toho s anorexi, zjistil Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Váha (ilustrační foto)

(ilustrační foto) | Zdroj: fotobanka pxhere | CC0 1.0,©

Jednadvacetiletá Lucie žije s anorexií šest let. Nad jídlem přemýšlí bez přestávky už tak dlouho, že se to stalo součástí jejího života. Zdaleka ale podle ní nejde jen o to být hubená. „Poskytuje bezpečí, kontrolu nad životem, taky to může člověku poskytovat takový to, že si přijde lepší než ostatní, protože on dokáže nejíst a ostatní to nedokážou," říká Radiožurnálu.

Psychoterapeutka: Problémem je, když si děti začnou dělat mamuta z běžných situací

Číst článek

Léčit se začala na vlastní žádost před pěti lety, když k anorexii přibyla ještě bulimie. Bála se, že ztloustne. Podobné je to u řady pacientek. „Já si skoro nepamatuju, že by některá pacientka s mentální anorexií přišla sama a hledala pomoc. Když přišla, tak spíš proto, že řekla: Já chci být zdravá, já se chci léčit, ale nechci, abych přibrala na váze,“ říká dětská psychiatrička Libuše Stárková.

Anorexii často provází zdravotní potíže, úzkosti a deprese. „Kromě anorexie se léčím s těžkými depresemi a s úzkostmi a ta anorexie to hodně přiživuje,“ popisuje Lucie. Pacienti mají až 200krát vyšší riziko sebevraždy.

Pětina z nich pak umírá předčasně, a to nejenom vlastní rukou. „Jsou podvyživené a cvičí několik hodin denně, tak tam může dojít k srdečnímu selhání, které my nedokážeme předvídat,“ dodává Hana Papežová z České psychiatrické společnost.

Největší nárůst pacientů za posledních sedm let eviduje Ústav zdravotnických informací a statistiky ve věkové kategorii od 10 do 14 let. Tady jsou podle Papežové často na vině i rodiče. „Ortorexie, to je extrémní zaujetí zdravou výživou, u matek může taky vést k tomu, že u dětí opravdu vznikne fobie z jídla, strach z různých potravin a ten jídelníček se stává užší a užší,“ vysvětluje pro Radiožurnál.

Za rostoucí počet nemocných může i internet a sociální sítě. „Snažíme se vyvážit ty proanorektické rady, jak jíst jedno jablko denně nebo jednu kostku cukru denně nějakými radami a informacemi o následcích,“ říká dále Papežová.

Dostupnost léčby

Léčba anorexie trvá v průměru šest let, někdy i celý život. Pro pacienty je ale podle Lucie těžko dostupná. „Když jsem pak sháněla tady v Praze terapii, tak to všichni: No my vás vezmeme, ale za půl roku. My vás vezmeme za osm měsíců," říká. Tento stav potvrzuje psychoterapeut Jan Kulhánek.

„V menších městech a na venkově je špatná, extrémně špatná dostupnost. Limitující faktor je i přístup pojišťoven. Pokud by pojišťovny měly tu možnost a šly do toho, že budou víc ochotné lidem, kteří mají dostatečné vzdělání a chuť pracovat, dát ty podmínky, tak si myslím, že by té péče výrazně narostlo,“ říká Kulhánek pro Radiožurnál.

Problémem je i nedostatek dětských psychiatrů, kteří taky nemocným pomáhají. Pacienty jsou totiž z 90 procent dívky, a to nejčastěji ve věku od 10 do 19 let.

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme