Stále více lidí trpí poruchami příjmu potravy, nejčastěji s anorexií. Loni jich bylo 3700

Poruchami příjmu potravy, kam patří anorexie, bulimie nebo přejídání, v Česku trpí stále víc lidí. V nemocnicích jich loni skončilo o třetinu víc než před sedmi lety. Ukazují to data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Celkem se loni léčilo s některou z poruch víc než 3 700 lidí, dvě třetiny z toho s anorexi, zjistil Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

(ilustrační foto) | Zdroj: fotobanka pxhere | CC0 Public domain,©

Jednadvacetiletá Lucie žije s anorexií šest let. Nad jídlem přemýšlí bez přestávky už tak dlouho, že se to stalo součástí jejího života. Zdaleka ale podle ní nejde jen o to být hubená. „Poskytuje bezpečí, kontrolu nad životem, taky to může člověku poskytovat takový to, že si přijde lepší než ostatní, protože on dokáže nejíst a ostatní to nedokážou," říká Radiožurnálu.

Psychoterapeutka: Problémem je, když si děti začnou dělat mamuta z běžných situací

Číst článek

Léčit se začala na vlastní žádost před pěti lety, když k anorexii přibyla ještě bulimie. Bála se, že ztloustne. Podobné je to u řady pacientek. „Já si skoro nepamatuju, že by některá pacientka s mentální anorexií přišla sama a hledala pomoc. Když přišla, tak spíš proto, že řekla: Já chci být zdravá, já se chci léčit, ale nechci, abych přibrala na váze,“ říká dětská psychiatrička Libuše Stárková.

Anorexii často provází zdravotní potíže, úzkosti a deprese. „Kromě anorexie se léčím s těžkými depresemi a s úzkostmi a ta anorexie to hodně přiživuje,“ popisuje Lucie. Pacienti mají až 200krát vyšší riziko sebevraždy.

Pětina z nich pak umírá předčasně, a to nejenom vlastní rukou. „Jsou podvyživené a cvičí několik hodin denně, tak tam může dojít k srdečnímu selhání, které my nedokážeme předvídat,“ dodává Hana Papežová z České psychiatrické společnost.

Největší nárůst pacientů za posledních sedm let eviduje Ústav zdravotnických informací a statistiky ve věkové kategorii od 10 do 14 let. Tady jsou podle Papežové často na vině i rodiče. „Ortorexie, to je extrémní zaujetí zdravou výživou, u matek může taky vést k tomu, že u dětí opravdu vznikne fobie z jídla, strach z různých potravin a ten jídelníček se stává užší a užší,“ vysvětluje pro Radiožurnál.

Za rostoucí počet nemocných může i internet a sociální sítě. „Snažíme se vyvážit ty proanorektické rady, jak jíst jedno jablko denně nebo jednu kostku cukru denně nějakými radami a informacemi o následcích,“ říká dále Papežová.

Dostupnost léčby

Léčba anorexie trvá v průměru šest let, někdy i celý život. Pro pacienty je ale podle Lucie těžko dostupná. „Když jsem pak sháněla tady v Praze terapii, tak to všichni: No my vás vezmeme, ale za půl roku. My vás vezmeme za osm měsíců," říká. Tento stav potvrzuje psychoterapeut Jan Kulhánek.

„V menších městech a na venkově je špatná, extrémně špatná dostupnost. Limitující faktor je i přístup pojišťoven. Pokud by pojišťovny měly tu možnost a šly do toho, že budou víc ochotné lidem, kteří mají dostatečné vzdělání a chuť pracovat, dát ty podmínky, tak si myslím, že by té péče výrazně narostlo,“ říká Kulhánek pro Radiožurnál.

Problémem je i nedostatek dětských psychiatrů, kteří taky nemocným pomáhají. Pacienty jsou totiž z 90 procent dívky, a to nejčastěji ve věku od 10 do 19 let.

Janetta Roubková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme