Některá antibiotika při akutní leukémii nezabírají. S řešením pomáhají mikrobiologické rozbory krve
Děti s akutní leukémií dostávají kvůli oslabené imunitě v průběhu léčby velmi často antibiotika. V tom, aby jim zabrala, pomáhají lékařům na Klinice dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole mikrobiologické rozbory. Právě u onkologicky nemocných dětí, které se léči jak v nemocnici tak doma, totiž už některá antibiotika nezabírají.
„Když rodič zavolá, máme teplotu, zejména v té fázi, kdy nemají krvinky, tak v podstatě ve dveřích nabereme vzorky, které potřebujeme, a okamžitě zahajuje antibiotickou léčbu,“ popisuje primářka Dětské hematologie a onkologie Fakutlní nemocnice v Praze-Motole Petra Keslová.
Mikrobiologické rozbory krve pomáhají lékařům správně určit antibiotika pro malé onkologicky nemocné pacienty.
Čekání si lékaři onkologických pacientů nemůžou dovolit.
„Říká se tomu empirická antibiotická léčba a každé oddělení, speciálně hematoonkologie, má vypracované své návody cílené právě na kmeny bakterií, se kterými se jejich pacienti potýkají. Takže my nasazujeme na slepo. A upravujeme to podle toho, co zjistíme s kultivací, případně když nezjistíme nic, tak prostě měníme antibiotika, abychom měli jistotu, že jsme pokryli potenciálně co největší množství bakterií, které by tu infekci mohli způsobit,“ dodává Klesová.
Vzorky, odebrané malému pacientovi, následně putují na mikrobiologický rozbor. Malé lahvičky naplněné krví se jednotlivě vkládají do jamek ve speciálním přístroji. „Pokud je to pozitivní, tak bakterie v té lahvičce začnou růst a začne tvorba CO2,“ říká Petra Kobelová, laborantka z ústavu lékařské mikrobiologie.
V registru dárců kostní dřeně je téměř 112 tisíc Čechů. Kvůli přísným pravidlům ji daruje jen jedno procento
Číst článek
„Ten přístroj má v jamce Laser, který každých 10 minut měří dno té lahvičky. Ono žloutne, což my okem nevidíme. Jakmile je tam nějaký pohyb, tzv. růstová křivka, přístroj začne pípat a hlásit nám, že ta lahvička je pozitivní.“
Laborantka drží v ruce tři lahvičky a dál vysvětluje: „Všechny tři jsou negativní, takže jsem je vytáhla a automaticky se to převede do laboratorního informačního systému, kde se lahvička ukončí a pošle se klinikovy hotový výsledek, že hemokultivace je negativní.“
Krevní rozbor se dělá především u pacientů, kteří bojují s akutní infekcí. Další vzorky se vyšetřují i preventivně – lékaři to pomáhá při rozhodování o tom, jaká antibiotika u nemocného dítěte nasadit nebo jestli léčbu upravit.
„Minimálně dvakrát až třikrát týdně se vyšetřují vzorky stolice, vzorky z dýchacích cest, případně vzorky moči. Pokud dojde k infekci, tak se pracuje s touto informací, čím jsou kolonizováni, protože tam se předpokládá, že by ta mikroflóra mohla být původcem infekce,“ vysvětluje primář Ústavu klinické mikrobiologie Otakar Nyč.
Vše přehledně v počítači
Primářka Petra Keslová pak najde výsledky mikrobiologických rozborů ve svém počítači.
V léčbě rakoviny děložního čípku je klíčová prevence. Více umírají starší ženy, které ji často zanedbávají
Číst článek
„Podíváme se do našeho informačního systému, kde jsou údaje o našich pacientech za poslední týden. Třeba u této pacientky vidíme, že se dělaly viry, protože měla teplotu. Tady se dělal odběr právě různých výtěrů. Tady zrovna vidím jednu bakterii v dutině ústní, která je takzvaně rezistentní, R znamená rezistentní, C znamená citlivá. Čili tato bakterie je zrovna jedna z těch nebezpečných.“
Výsledky z mikrobiologické laboratoře jsou tak pro lékaře velkým pomocníkem.
„Patří to do celé té skládačky. Dítě, jeho klinický stav, jeho laboratorní výsledky a jeho osídlení bakteriemi, jeho bakterie v krvi, v moči, v krku, kdekoliv. Patří do mozaiky, abychom se o toho pacienta co nejlépe postarali,“ říká primářka.
Léčba hematonkologických nemocí trvá přibližně rok. Také důsledný výběr vhodných antibiotik pomáhá dětem náročnou diagnózu zvládnout.
