‚Až polovina antibiotik je podávána nesprávně.‘ Pojišťovny ohlídají lékaře, kteří jich předepisují příliš

Zdravotní pojišťovny budou víc dohlížet na předepisování antibiotik praktickými lékaři. Kancelář zdravotního pojištění sbírá data o tom, jak moc jednotliví doktoři antibiotika pacientům dávají. Ti, kteří překročí doporučenou hranici, dostanou upozornění. Nadměrná spotřeba antibiotik totiž vede k tomu, že se bakterie proti nim stávají odolné. Antibiotika tak už na některé infekce nemusí zabírat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Antibiotika (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

„Měla jsem horečky, bolelo mě v krku, ucho, tak jsem šla na ORL do jedné nemocnice a tam mě vůbec nechtěli vzít, že musím jít k obvoďákovi, ale když jdu k obvoďákovi, tak ten mi většinou dá jen antibiotika a víc už se mnou nic neřeší,“ vypráví svou zkušenost paní Bohunka z Vizovic.

Lékaři předepisují méně antibiotik. S diagnózou jim pomáhají přístroje na analýzu krve

Číst článek

Lékaře, kteří předepisují antibiotika až příliš, má podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha za hnutí ANO pomoct odhalit nový projekt. „Se zdravotními pojišťovnami jsme se dohodli, že budou tato data sledovat, budou informovat a upozorňovat lékaře, kteří jsou nad doporučenou hranicí předepisování antibiotik,“ řekl ministr.

Za porušení doporučené hranice lékařům podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha ale pokuta nehrozí. „Lékař nemá důvod, proč by schválně postupoval tímto způsobem, spíš je to o diskuzi, edukaci nebo zpřesnění těch doporučení,“ vysvětlil Friedrich.

Rezistence roste. Bakterie odolávající antibiotikům zabijí v Česku 500 lidí ročně

Číst článek

Projekt, který má se situací pomoci, má na starosti Kancelář zdravotního pojištění, která sbírá data od všech zdravotních pojišťoven. „Chceme vytvořit interní nástroj pro lékaře, aby se mohli orientovat lépe v té preskripci, měli přístup do Národního antibiotického programu a díky tomu budou schopni posoudit, zda oni proskribují více nebo méně a v jakých případech,“ vysvětluje zástupce kanceláře Ladislav Wagner.

Přístup k tomu by měli mít už letos na podzim. Praktický lékař a člen odborné společnosti všeobecného lékařství Cyril Mucha to vítá. Podle něj po takovém nástroji již lékaři volali v minulosti a mohl by pomoci se zabrzděním vzniku rezistence na jednotlivá antibiotika

„Existovala antibiotika, která se dávala jen 3 dny po sobě, a bylo to velmi populární mezi lidmi. Tyto antibiotika se dávala tak nadměrně, že se najednou zjistilo, že v poslední době je tam obrovská rezistence asi 60 procent,“ vysvětluje Cyril Mucha na konkrétním příkladě.

Antibiotikum z česneku je účinné, bakterie nestihnou získat rezistenci, tvrdí chemik

Číst článek

Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu Helena Žemličová rezistence na antibiotika vzniká opakovaným podáváním. „Odhaduje se, že až polovina antibiotik je podávána nesprávně,“ řekla Žemličková.

Podle praktického lékaře Cyril Mucha se v ordinacích ale musí lékaři často rozhodovat rychle. „Praktik nemá možnosti v ordinaci vyloučit, že nejde částečně o bakteriální onemocnění, protože třeba u močových infekcí musí dělat kultivaci a to trvá 3 dny. A on se musí rozhodnout ihned, jestli antibiotika předepíše nebo ne, takže jeho možnosti jsou částečně omezené,“ vysvětlil.

Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv zamíří ročně na pulty českých lékáren kolem 11 milionů balení antibiotik.

Janetta Roubková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme