Jak účinné jsou čínské testy do škol? ‚Měly senzitivitu jen 45 procent, to je velmi málo,‘ říká profesor Šerý
Návrat dětí do škol bude možný jen při testování. To ale v současnosti provází nejasnosti a kontroverze. Pochybnosti panují nejen o výběru firmy, která má testy dovést, ale i o výběru samotných testů. Zatím jsou vybrané čínské testy Lepu, mělo by jít o antigenní testy s výtěrem z přední části nosu – stejné jako používají v Rakousku. O vhodné podobě testů diskutoval host Radiožurnálu, neurobiolog Omar Šerý z ústavu biochemie Masarykovy univerzity.
Na co se především zaměřit při vybírání vhodných testů pro školy?
Testy by v první řadě měly být udělány tak, aby nehrozilo, že děti zdravotním způsobem poškodí samy sebe. To znamená, že jakékoliv strkání si něčeho do nosu pokládám za docela nebezpečné. Druhá věc je samozřejmě senzitivita testů.
Žáci budou ve školách používat čínské testy. Do Česka by podle Hamáčka měly dorazit 28. února
Číst článek
Je potřeba, aby se senzitivita pohybovala nad 90 procenty. Pokud se nad 90 procenty pohybovat nebude, tak nám sítem bude procházet spousta pozitivních lidí.
Musíme si uvědomit, že covid-19 je onemocnění, které u mnoha lidí – jak už jsme sami, doufám, zjistili – končí smrtí. Takže není to žádná rýmička. Není to něco, co lze léčit, na co máme léky. Čili i z toho důvodu musí být senzitivita vyšší než 90 procent, protože nemůžeme někomu vykládat, že je negativní, a on přitom může být pozitivní.
Co se týče senzitivity antigenních testů, tak Španělé připravili studii. Organizovala to univerzita v Barceloně a ta studie, která právě vychází, porovnávala několik antigenních testů. Můžu vám říct, že co se týče senzitivity, tak Lepu testy vyšly na 45,5 procenta. Což je opravdu velmi málo. Pokud budeme mluvit o senzitivitě na vyšší míru infekčnosti, to znamená mluvíme pod 30 cyklů u PCR reakce, tak ta senzitivita se pohybovala výše – kolem 80 procent.
Nicméně stále to není těch 90 procent, o kterých mluvíte.
Ano, není to těch 90 procent. Další věc je, že tu studii prováděli odborníci, to znamená, že do nosů šťourali odborníci, nedělaly si to samy děti. A tady vidím další problém: někdo ten nos z dětí pouze pohladí, některé dítě si tam může tu tyčinku narvat. Pak můžeme zase řešit krvácení z nosu.
Šíření aerosoly
V této souvislosti vyloučilo ministerstvo z výběru plivací a kloktací testy: že se při nich může šířit aerosol, a tedy i nákaza covidem-19. Jak reálné je toto riziko třeba oproti výtěru z nosu?
U kloktacích testů – je to zajímavá věc, ale pro použití doma, když si to v klidu vykloktáte a pak to pošlete někam dál. Ale jakmile budete kloktat někde na veřejnosti, kde budou kloktat lidé před vámi a první člověk bude pozitivní, tak při kloktání vyprská aerosol kolem sebe do vzduchu.
Pokud jste někdy použili kloktadlo, tak víte, že se to dostane na oblečení, do vzduchu, bude to všude kolem vás. Kdokoliv přijde do té místnosti nebo prostoru po vás a nadechne se, tak se samozřejmě nadechne toho aerosolu. Z tohoto hlediska tento způsob není bezpečné používat někde na veřejných záchodcích třeba ve škole.
Prymula: Učitelé budou při testování ve školách dělat jen evidenci. Teď hledáme vhodnou metodu
Číst článek
Jsou tedy z tohoto pohledu bezpečnější testy s výtěrem z nosu?
Bezpečnější určitě, že se nevytváří aerosoly. Ale bezpečnější nejsou z toho hlediska, že si malé děti budou samy strkat něco do nosu. Druhá věc je, že jakmile si něco strčí do nosu a budou s tím dále někde šudlat, tak si nechají na rukách a těmi budou sahat po dalším povrchu, na sebe a tak dál.
Takže ideální by byly testy doma a potom jen donést do školy?
Je to jedna z možností. Další možností je poolování testování (vyšetřovat najednou – pozn. red.) pomocí PCR, kdy by si děti odebraly sliny z jazyka, aniž by na ně musely jakkoliv sahat a dále s nimi manipulovat. Princip takového testování je připraven a je možné, že odeberou sliny na tyčince nebo na jiném odběrovém zařízení, prostrčí to do lahve, do které to nastrká celá třída a láhev se zavře a odnese se to do laboratoře. Toto je jedna z možností, jak otestovat velké skupiny dětí za velmi levno a, řekněme, i velmi rychle.
Tím poolováním by se vyřešilo i to, že denní kapacita pro vyhodnocení PCR testů, které jsou senzitivnější, je 60 tisíc, ale my potřebujeme na základních a středních školách otestovat třeba milion a půl žáků?
Já jsem to počítal a opravdu mi vychází, že otestování jednoho ročníku by znamenalo potřebu testovacích kapacit v laboratoři v republice 5000 testů. To je opravdu málo a na to, jak se dneska testujeme, si myslím, že bychom to bez problémů zvládli.
Znamená to otestovat jeden ročník za den. Když to takhle otočíme během deseti čtrnácti dní – a myslím, že by ta kapacita mohla být klidně větší – tak bychom byli schopní jednou za 14 dní až jednou za týden otestovat de facto všechny ročníky.
Toto je možné, ale musím poznamenat jednu důležitou věc: příprava takového testování by zabrala tak dva měsíce. Když pozoruji, jak se všechno plánuje, nebo spíš neplánuje, mám obavu, že logisticky toto u nás není možné.
