Antigenní testy se pro plošné testování nehodí, covid-19 neodhalí u třetiny nakažených, varuje mikrobiolog

Antigenní testy se podle studie Univerzity Karlovy a motolské nemocnice nehodí k plošnému testování obyvatel na koronavirus. Radiožurnálu to řekl přednosta Ústavu mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a spoluautor studie Pavel Dřevínek. Podle něj nemoc covid-19 neodhalily asi u třetiny nakažených a to ani u lidí s příznaky. Podle Dřevínka se ale hodí k opakovanému testování třeba v sociálních službách.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zavedení plošného testování na koronavirus pomocí antigenních testů, v pobytových zařízeních sociálních služeb schválila v úterý vláda (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jsou antigenní testy - i přes tu nižší přesnost výsledků - vhodné pro opakované testování seniorů v zařízeních sociálních služeb?
Antigenní testy a jejich opakované použití dávají smysl a jsou výhodné k použití v určitých definovaných komunitách. Problémem je, a na to poukazovala i naše studie, jednorázové použití antigenních testů, které mají z podstaty věci nižší citlivost než metoda referenční, tedy PCR.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s přednostou Ústavu mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Pavlem Dřevínkem

Co říkáte na použití antigenních testů pro plošné testování obyvatel?
Plošné testování je přesně ten potenciální problém, protože při něm zvládneme otestovat každého jedince jednou, nanejvýš dvakrát. Ale těžko lze hovořit o opakovaném testování, jako se diskutuje v případě domovů důchodců. A při takovém jednorázovém testování se můžeme domnívat, že až 30 procent jedinců, kteří mají v sobě virovou nálož, neodhalíme. A to je poměrně vysoké číslo.

Studie ověřovala testy od dvou výrobců a v rámci ní bylo otestování 591 lidí v průměrném věku 40 let. Jak jste tu přesnost výsledků antigenních testů konkrétně zkoumali?
Provedli jsme pilotní testování na našem odběrovém místě a požádali jsme lidi, kteří tam přicházeli z nejrůznějších důvodů, o svolení k testování antigenním testem, paralelně s PCR. A poté jsme porovnávali výsledky.

Od pacientů jsme zjišťovali i základní klinická data - zda mají nějaké příznaky typické pro covid-19, jako ztráta chuti a čichu, nebo pro jiná respirační onemocnění, například kašel nebo zvýšenou teplotu. Následně jsme se zaměřili na to, jak vychází antigenní test u pacientů, kteří vykazovali příznaky, a také u těch, kteří příznaky nevykazovali.

Stát chce antigenními testy otestovat celou populaci. Pilotní projekt probíhá na Uherskohradišťsku

Číst článek

Překvapily vás tedy výsledky studie?
Výsledky nás překvapily, nejvíce u symptomatické skupiny pacientů. Tam se dalo očekávat, že virová nálož má určitou hladinu, která může být detekována. Přesto jsme ani u této skupiny nezachytily vyšší citlivost antigenních testů v porovnání s celkovou skupinou. Citlivost pohybovala na maximální úrovni 75 procent (původní odhady byly až 85 procent - pozn. red). Takže u čtvrtinu pacientů nedokážeme přítomnost infekce identifikovat.

Jak přesně antigenní testy fungují?
Je to skutečně dáno citlivostí. Ta metoda má své limity. Je to dobře známo, v biologii používáme antigenní testy už dlouhá léta. PCR testy množí nukleovou kyselinu a tím výrazně navyšují citlivost detekce, antigenní test nic takového nedovede. Pracuje s tím, kolik virových partikulí je primárně v materiálu. A naší studii jsme zjistili, že se dostáváme na hranici 75 % v porovnání s metodou PCR.

Patricie Strouhalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme