Až třetině epileptiků nezabírají léky. Lékaři chtějí na specializovanou léčbu více peněz od pojišťoven

Až 30 procentům lidí s epilepsií nezabírají moderní léky. Čeká je buď doživotní boj s nečekanými záchvaty, nebo chirurgická operace. Epilepsie je přitom nejčastější léčitelné neurologické onemocnění na světě, jen v Evropě jí trpí více než šest milionů lidí – z toho dva miliony dětí. A právě v dětském věku se nemoc projevuje nejvíce.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mozek. | Foto: licence Public Domain (eng), Jens Maus

„Začalo to ojedinělým záchvatem a pak se to zhoršovalo. Lenka pracovala v knihovně a tam začala mít záchvaty,“ popisuje Radiožurnálu Dana Vyskočilová, vedoucí lékařka centra pro epileptologii Thomayerovy nemocnice začátky problémů její pacientky Lenky.

Ta po čase kvůli epilepsii přišla o práci. Její záchvaty jsou totiž pro lidi neobvyklé. „Vykládáte nesmysly. Nedávno jsem si v obchodě klekla, lezla tam po čtyřech. Nebo jak jsou v metru ty tyče, tak manžel říkal, že sem je obtáčela,“ popisuje Lenka.

Epilepsie je psychické onemocnění mozku. Většinou se projevuje opakovaným výskytem epileptických záchvatů, jeho lehčí formy ale nijak neovlivňují intelekt ani schopnosti člověka žít běžným životem. Druhů epilepsie, typů záchvatů i způsobů léčby je několik. Záchvaty se mohou projevovat například zahleděním, brněním, výpadkem paměti nebo křečemi se ztrátou vědomí, a to v průběhu dne, ale i v noci.
Zdroj: Společnost-E.cz

Trpí takzvanými fokálními záchvaty, které lidem nejsou příliš známé a často si je přihlížející spletou třeba s přemírou alkoholu v krvi. Tyto typy záchvatů přitom patří mezi ty rozšířenější.

„Fokální záchvaty vypadají různě, podle toho jaká část mozku je postižená. Někdy je pacient při vědomí a někdy má částečnou poruchu vědomí. Někdy v tom záchvatu zvládnou cestovat, někdo se při záchvatu svléká,“ říká doktorka Vyskočilová.

100 tisíc epileptiků

S epilepsií se v Česku léčí zhruba 100 tisíc lidí. Sedmdesát procent z nich má štěstí – fungují jim léky a žijí prakticky bez záchvatů. Lenka a zbylých třicet procent pacientů takové štěstí nemá. „Ti jsou pak vhodní pro neurochirurgický zákrok,“ dodává Vyskočilová. 

Tyto speciální operace provádějí v Česku tři centra vysoce specializované péče pro farmakorezistentní epilepsii. Zaměřují se tam hlavně na pomoc epileptikům, na které léčba nezabírá. „Pacientů je 600 až 700 ročně v těchto centrech. Jsou to centra ve Fakultní nemocnice Motol, Nemocnice U Sv. Anny a Nemocnice Na Homolce,“ říká primář neurologického oddělení v nemocnici Na Homolce Miroslav Kalina.

Zázraky medicíny: Pohled do nitra mozku. Jak doktoři rozplétají klubíčka v mozku

Číst článek

Léčbu mají všichni pacienti v těchto centrech zadarmo- Měla by ji proplácet pojišťovna, samotný pacient by se podle Kaliny nedoplatil. Pokud se totiž lékaři rozhodnou operovat v mozku, musí pacienti projít náročnou přípravou.

„Jsou hospitalizováni, mají dlouhodobou EEG monitorizaci videem, magnetickou rezonanci. To není jen vlídný pohovor psychologa s pacientem. Je potřeba předem vědět, co takový výkon s tím pacientem udělá,“ říká pro Radiožurnál Kalina.

První pomoc při epileptickém záchvatu


1. Odstranění předmětů, které by mohly způsobit poranění. Přesun pacienta na jiné místo pouze v nezbytném případě. Podložení hlavy, uvolnění oděvu kolem krku.
2. Nebránit záškubům nebo tonické křeči. Nebránit automatismům, pokud nehrozí nebezpečí z poranění či poškození věcí. Nerozevírat násilím ústa. Vyčkat konce záchvatu.
3. Při trvající poruše vědomí stabilizovaná poloha. Pootevřít ústa, vyčistit dutinu ústní, předsunout dolní čelist. Vyčkat návratu k plnému vědomí.
4. Při postparoxysmální dezorientaci slovně pacienta uklidnit. Fyzicky jej neomezovat v pohybu, pokud to není nezbytně nutné.
5. Zjistit, zda nedošlo k poranění (zejména hlavy, jazyka nebo obratlů).
6. Zjistit anamnézu. Pokud jde o léčeného pacienta a nedošlo k poranění, které vyžaduje ošetření, a nepřetrvává dezorientace, není nutný transport do nemocnice.
Zdroj: Epistop.cz

Epileptochirurgii vyzkoušeli lékaři už v druhé polovině 19. století. Největší rozvoj zažila v minulých desetiletích a její úspěšnost – tedy, docílení toho, že pacient, který nereaguje na léky, je po operaci bez záchvatů – je zhruba 60 až 80 procent.

Pojišťovny limitují zákony

Lékaři ze speciálních center ale řeší financování. Pojišťovny jim údajně na péči o pacienty proplácejí jen tolik peněz jako za běžnou péči o epileptika po záchvatu. „Něco mezi 12 a 16 tisíci korunami, přičemž ty skutečné náklady jsou něco kolem 60 tisíc,“ upozorňuje Miroslav Kalina a dodává, že s pojišťovnami několikrát jednali a zatím se situace nikam nepohnula.

Radiožurnál proto oslovil Svaz zdravotních pojišťoven. Odpověď dostal emailem od výkonného ředitele Martina Balady. Ten mimo jiné zmínil, že jsou pojišťovny limitovány úhradovou vyhláškou a zákony. Proto v poslední době podle něj není možné uzavírat individuální dohody odlišné od stanovených podmínek.

Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že v případech takovýchto neshod je možné obrátit se na soud. Lékaři ale mají připravené dokumenty o novém úhradovém výkonu, který chtějí předložit ještě během letošního roku. Pokud by prošel schvalovacím procesem, mohl by se v budoucnu objevit v úhradové vyhlášce.

Kristina Lamperová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru