Bakterie v ústech jsou důležité pro zdraví, připomínají vědci

Tým z přírodovědeckého muzea v Denveru odebral od svých návštěvníků-dobrovolníků vzorky bakterií z úst a porovnal je s údaji o životním stylu a zdraví. Potvrdil známý předpoklad, že kdo nechodí k zubaři, má v ústech více mikrobů. Kromě varováním před parodontózou je výsledkem studie detailní zpráva o stavu ústní mikroflóry. Její znalost může pomoci zjistit, jak stav zubů souvisí s dalšími nemocemi.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bakterie v ústech jsou důležité pro zdraví, připomínají vědci | Foto: CC0 Creative Commons | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 1.0,©

Autoři studie z časopisu Scientific Reports odebrali v muzeu vzorky bakterií v expozici zaměřené na lidskou chuť. Původně měli v plánu zjistit, jestli a jak bakteriální mikroflóra souvisí s chutí na sladké.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reprízu Laboratoře: o sběru bakterií v ústech, genech pro soužití rostlin a hub a o dědičnosti u nedonošených dětí debatují biologové Fatima Cvrčková a Petr Svoboda a herec Richard Trsťan

Výzkum je příkladem občanské vědy. Veřejnost se na výzkumu podílela i finančně, peníze na něj badatelé sbírali prostřednictvím crowdfoundingu.

Laboratoř chuti

Vzorky vědci odebrali dospělým i dětem. Sladké na mikroflóru moc velký vliv nemělo, další zjištění ale stála za pozornost.

„Studie byla zajímavá, protože poskytuje katalog různých bakterií, které žijí v ústech, a ukazuje, jak se mění v závislosti na tom, jak se chováme k vlastnímu chrupu,“ říká molekulární biolog Petr Svoboda.

„Ti účastníci projektu, kteří si čistili zuby dentální nití, měli v ústech méně druhů bakterií než ostatní. Naši předkové žádnou nit ani ústní vodu nepoužívali,“ připomíná vědec. Dodává, že i bakterie se v evoluci musely a musejí neustále adaptovat na prostředí, ve kterém žijí.

Mikroby a obezita

Zánět dásní je nejrozšířenější onemocnění vůbec, má ho až 90 procent lidí, říká zubař

Číst článek

Autoři studie zdůrazňují, že zdraví chrupu úzce souvisí se zdravím jiných částí těla. Mikrobiom obézních dětí je například odlišný od ostatních, není ale zřejmé, co je příčina a co následek.

„Není jasné, jestli je to proto, že mikroby na nás působí a ovlivňují naše chutě,“ říká buněčná bioložka Fatima Cvrčková. Podle ní může naopak složení ústního mikrobiomu souviset s typem stravy, která podporuje obezitu.

Studie se netýkala kouření, to ale podle vědců na náš mikrobiom prokazatelně působí. „Je velice dobře známo a zdokumentováno, že obrovský vliv na složení ústní mikroflóry má kouření a dokonce i kouření v minulosti, když se někdo kouřit odnaučil,“ vysvětluje Cvrčková.

Připomíná, že v USA je kuřáků v dospělé populaci asi 14 procent, u nás kolem 26 procent.

Zánět v těle

Ve vědecké komunitě v roce 2017 vyvolala zájem i studie King’s College, podle které jeden z léků, který zpomaluje nástup Alzheimerovy choroby, přispívá i k růstu zubů a zaplňování otvorů v nich. Výzkum případných souvislostí zdraví zubů a této nemoci je ale teprve v počátcích.

„Jedním z prvních příznaků Alzheimera je, že dotyčný nebo dotyčná přestane dbát o sebe, tedy i o svoje zuby,“ podotýká Cvrčková a dodává:

„Od zubního kazu není daleko k zánětu, a když je v těle zánět, není to dobré.“ Vědci už také dříve doložili, že zdraví zubů prospívá činnosti srdce.

Mikroflóra dětí

Studie vědců z Denveru se zúčastnilo 366 lidí, 181 dospělých a 185 dětí ve věku 8-17 let. Trochu jiné bakterie v ústech měli podle zjištění muži a jiné ženy, děti měly ústní mikrobiom rozmanitější než dospělí a u členů jedné rodiny to bylo podobné.

„Samozřejmě že když rodina sdílí jedno bydliště a jeden kelímek na kartáček na zuby, bakterie můžou putovat mezi jednotlivými členy rodiny,“ ilustruje situaci Svoboda.

Společný bakteriální základ má navíc mikrobiom všech, dětí i dospělých. „Asi pět procent druhů je převážná většina, kterou máme každý,“ říká Cvrčková. Bakteriální osazenstvo úst u dětí bývá pestřejší než u dospělých, zvláště patrné je to u dětí mezi 8-9 lety věku.

Poslechněte si reprízu Laboratoře, ve které biologové Fatima Cvrčková a Petr Svoboda a herec Richard Trsťan debatují také o genech pro soužití hub a rostlin a o dědičnosti u nedonošených dětí.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme