Biologickou léčbu migrény využívá jen zlomek pacientů, i tak na ní lidé často čekají i roky
Každý třetí pacient s migrénou v Česku čeká na účinnou léčbu více než tři roky. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu pacientské organizace Migréna-help. O moderní cílené léčbě navíc lidé mnohdy ani nevědí. Kvalitu jejich života přitom může zásadně ovlivnit.
„Já jsem ve stavu, že dělám, že neexistuju, a čekám, až to přejde,“ popisuje 47letá Martina chvíle, kdy prožívá záchvat. Poprvé se u ní silná bolest hlavy objevila v šesti letech. V dospělosti se počet záchvatů, které ji doslova paralyzovaly, stupňoval. Obrátila se proto na neurologa. Ten jí nasadil preventivní léčbu. Léta ale nezabírala.
„Byla jsem tak zoufalá, že jsem to nechtěla řešit. Radši jsem trpěla a brala stále léky. V té nejhorší době jsem měla asi dvacet záchvatů za měsíc, to jsem věděla, že už tak dál nejde. Pak jsem čekala na biologickou léčbu, o které jsem věděla, že je ve výzkumu,“ líčí Martina.
Jeden ze tří v Česku dostupných biologických preparátů jí nakonec pomohl. „Nyní mám asi polovinu záchvatů, které jsem předtím měla. Pro mě je to zázrak,“ říká Martina.
Injekce za 14 tisíc měsíčně. První pacienti podstoupili novou léčbu migrény, pojišťovny o proplácení jednají
Číst článek
O tom, že cesta k účinné léčbě je pro pacienty s migrénou často dlouhá, vypovídá také aktuální průzkum pacientské organizace Migréna-Help, kterého se zúčastnilo více než 500 respondentů.
Vyplynulo z něj, že 24 procent dotazovaných čekalo na léčbu 5 let, 16 procent z nich pak déle než 10 let, upozorňuje předsedkyně společnosti Migréna-Help Rýza Blažejovská.
„Když čekají na preventivní léčbu, která by jim usnadnila život snížením intenzity a frekvence záchvatů, řeší to nadužíváním léků, aby mohli zvládat všechny nároky života. Mnoho lidí chodí do práce a ‚dopují‘ se léky, což jim ale často způsobuje další zdravotní potíže, například bolest hlavy z nadužívání léků, která vzniká, když člověk více než 10 nebo 15 dní v měsíci nadužívá akutní medikaci,“ upozorňuje Blažejovská.
Volně dostupné léky navíc pouze snižují intenzitu bolesti. Pacienti, kterým se migrenozní záchvaty vracejí více než čtyřikrát do měsíce, ale potřebují medikamenty, které umí snížit také frekvenci.
Při preventivní léčbě neurologové nejprve pacientům podávají protizáchvatové léky nebo antidepresiva. Cílená biologická léčba přímo působí na specifický peptid, tedy na skupiny aminokyselin v těle, které migrénu u pacientů způsobují, vysvětluje neurolog Tomáš Nežádal z Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
„Peptid je fyziologický a má svou funkci, ale u pacientů s migrénou je v daleko větším množství než u těch, kteří ji nemají. Když se část toho zablokuje, bolest by se měla zlepšit a mozek by se měl vrátit do normálního stavu. Máme dva typy léků, jeden se váže na tento peptid a druhý přímo na receptor,“ dodává Nežádal.
Nedostatek inovativní léčby
Cílenou biologickou léčbu by podle odhadů lékařů potřebovalo 23 tisíc pacientů, využívají ji ale jen dvě až tři procenta z nich. Předepisuje se totiž jen v 31 specializovaných centrech pro léčbu bolestí hlavy, kam se člověk dostane přes svého neurologa. I v nich ale pacient musí podle Blažejovské čekat.
„Pacienta do centra možná přijmou, ale už se nedostane k inovativní léčbě, protože už je vyčerpaná kapacita lidí, kteří léčbu daný rok mohou získat,“ podotýká.
„Léky jsou na trhu zatím krátce,“ upozorňuje Tomáš Doležal ze společnosti Value Outcomes, která analyzuje data z Českého registru pacientů s migrénou na biologické terapii.
„Je otázka, zda jsou kapacity center a rozpočty pojišťoven připraveny, aby se kapacita například desetkrát znásobila. Finance se na to musí najít,“ říká Doležal.
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky má s migrénou zkušenosti až milion Čechů.
