Lékaři v Ostravě podali první buněčnou terapii pro léčbu nádorů v historii nemocnice
Žena s nádorovým onemocněním lymfatického systému, u které standardní postupy selhaly, podstoupila první buněčnou terapii v historii ostravské fakultní nemocnice. Nová léčba spočívá v tom, že nemocnému odeberou imunitní buňky a v laboratoři je upraví tak, aby ničily nádor.
„Bylo mi velice zle. Když jsem přišla, už mě vozili na vozíku. Nezlobte se, já nemůžu mluvit,“ říká ztěžka Jenovéfa Křístková o chvílích, kdy jí lékaři diagnostikovali rakovinu lymfatického systému. Sedmdesátiletá žena do té doby chodila po horách a na kole ujela i sto kilometrů.
„Rozjelo se mi to vlastně do tří měsíců, takže jsem to měla úplně v celém těle. Příznaky byly takové, že jsem přestala jíst, pít a chodit,“ popisuje pacientka.
Standardní léčba – chemoterapie v kombinaci s biologickou léčbou přitom u pacientky nezabírala. 11. října tak podstoupila buněčnou terapii. Po dvou týdnech mohla opustit nemocniční lůžko.
„Buněčné terapie jsou opravdu revoluční. Ty výsledky jsou mimořádné u pokročilých nádorů, kde nic nereaguje a nemáme šanci, tak tam dosahují nezvyklého množství kompletních demisí, dlouhotrvajících,“ říká přednosta Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava Roman Hájek.
Pacientce odebrali vlastní imunitní buňky. V laboratořích v zahraničí je upravili tak, aby ničily nádor a do těla je opět pomocí infuze vpravili.
V boji s rakovinou slinivky pomáhá molekulární biologie. Roli hraje i při výběru léčby, říká doktorka
Číst článek
U každého pacienta to ale není možné. „Buď vlastním onemocněním, případně provedenou léčbou je imunitní systém narušen natolik, že to nelze. Druhá věc je, že to opravdu pro každého pacienta musíte dělat na míru a trvá to docela dlouho. Takže než preparát vznikne, tak může být pozdě,“ říká vedoucí mezinárodního výzkumného týmu Michal Šimíček.
Tým, který je součástí kliniky, pokročil ve vývoji nové generace buněčné terapie. K pacientům by se mohla dostat do několika let.
„Nový typ spočívá v tom, že téměř kdokoliv může poskytnout buňky, které se upraví a namnoží do takové míry, že z jednoho dárce lze preparát poskytnout až 10 pacientům. Preparát se uchová v mrazáku a bude k dispozici kdykoliv,“ dodává Šimíček.
Jenovéfa Křístková se chystá do nemocnice už příští týden. Čeká ji další kontrola. „S každým týdnem je mi podstatně lépe,“ říká. Její stav je podle ošetřujícího lékaře nadějný.
