Můžeme si za obezitu sami? Nové poznatky o mikrobiomu říkají opak, tvrdí Cajthamlová

Lidské tělo je složeno nejen z lidských buněk, ale také z obrovského množství bakterií, které zásadně ovlivňují naše psychické i fyzické zdraví. Co všechno víme o tzv. mikrobiomu? V rozhovoru pro Český rozhlas Plus odpovídala lékařka a psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Často prý nutíme obézní dospělé, aby se nad sebou zamysleli, protože si prý všechno způsobili sami. „To je ve světě objevu mikrobiomu lež, protože za to, jaké imunitní spektrum mají ve svém střevě do dvou let, jsou odpovědní jejich rodiče.“ | Foto: Khalil Baalbaki

„Mikrobiom je relativně nová věc. Medicína ho objevila v roce 2012. Přemýšlí se teď o tom, jak dostat do těla zdravé bakterie,“ říká v pořadu Leonardo Plus Cajthamlová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mezi častá novoroční předsevzetí patří zlepšení životního stylu

Veřejnosti jsou relativně známá probiotika, tedy látky, se kterými se dostávají do těla zdravé bakterie.

„Ale pokud v těle nemají dobré životní podmínky, opustí nás s příští stolicí.“

Proto je prý efektivnější postarat se o tzv. prebiotika. „Tedy dát ty dobré životní podmínky pro bakterie, které tam pak můžeme dodat. A jedním z prebiotik je vláknina.“

Strava je pro mikrobiom zásadní. Množství vlákniny, které mikrobům dáváme, jim umožňuje přežít. Bez vlákniny nás opustí, ale když dostatek vlákniny mají, vyrábějí pro nás další látky. Serotonin, tzv. hormon radosti, je jedna z nich, ale bakterie například zvýší také stravitelnost různých cukrů,“ říká Cajthamlová.

Děti stále častěji trpí úzkostmi a depresemi. Sehnat odbornou pomoc je ale problém

Číst článek

„Zdravé bakterie nám udržují stabilní hladinu krevního cukru, umožňují nám přežít delší období bez neustálého uzobávání. Snižují tenzi, zlepšují náš psychický stav, čili je dobré si své bakterie hýčkat.“

Lékařka připomněla, že v psychologii se říká, že střevo je do duše okno. „Víme, že před různými zátěžovými situacemi někdo nemůže jíst, jiný člověk má průjem. Takže vidíme, jak se střevo regulačně projevuje pod tlakem našich emocí.“

Prvních tisíc dní dítěte je zásadních

Ve střevě vzniká obrovské množství našich imunitních impulsů. „Naše imunita se kultivuje a učí ve střevě, což je důležité zejména pro malé děti. Existuje tzv. imunologické okno mezi čtvrtým a šestým měsícem věku kojence.“

„Tehdy je dobře, aby matka ke kojení přidávala různé příkrmy, a tím se imunitní systém děťátka učí, že existují jiné typy stravy. Maminky, které celý rok dítě jenom kojí, mu neumožní, aby si navyklo na alergeny nebo antigeny, které bude posléze mít ve stravě.“

Stav mikrobiomu nově spojují vědci i s obezitou. „Zdá se, že prvních tisíc dní života dítěte je rozhodující pro to, jaké geny se budou exprimovat z jeho genomu, tedy které geny dítě dá do pohybu.“

Mikrobiom není jen v našem střevě, ale i na sliznicích, na kůži nebo v dýchacích cestách. Jsme tedy hlavně soubor mikrobů, které nám pomáhají žít. Pokud by se všechny tyto mikroby dezinfikovaly a zemřely by, tak zemřeme za tři týdny po nich,“ přidává apokalyptický scénář.

Pokud dítě přijde s duševní poruchou, má ji v drtivé většině i rodič, říká psychiatr Jaroslav Matýs

Číst článek

Nově se o obezitě hovoří jako o dětské chorobě. „Tedy ji ovlivňuje těch prvních tisíc dnů života dítěte, od chvíle oplození vajíčka, kdy má vliv také psychický stav, fyzická zátěž, strava těhotné ženy, ale i její odpočinek a relaxace. To všechno miminko ovlivňuje ve fázi růstu plodu.“

„Při přirozeném porodu se dítě napolyká dalších bakterií, které při porodu císařským řezem nezíská. Dalším obdobím je kojení, kdy je dítě v kontaktu s matčinou kůží a prostřednictvím mléka dostává další imunitní látky.“

Ani příkrmová strava ve zmíněném čtvrtém až šestém měsíci života dítěte by neměla být sterilní. „Měla by být kontaminována mikroby z prostředí, ve kterém dítě bude žít.“

Špína v bytě, šťastné dítě

Proto je budoucnost léčby obezity nově spojována s mikrobiomem. „Zatím je to poněkud složité, protože musíme vyčistit střevo pacienta od jeho bakterií a implantovat jiné. Ty pocházejí ze stolice jiného člověka a my je nesmíme nijak zabít.“

„Říká se „špína v bytě, šťastné dítě“. Je to trochu s nadsázkou, ale na opačném spektru je šílená sterilita, kdy se dítě nedostane s mikroby do kontaktu v tom správném období, kdy leze, všechno ochutnává a ocucává. V okamžiku, kdy mu všechno dezinfikujeme, jeho imunitní systém se nenaučí pracovat s mikroby v okolí.“

Kateřina Cajthamlová

Lékařka klade větší důraz na využití onoho prvního tisíce dnů života dítěte. „Dejme mu cestu, aby si udělalo vlastní odolnost na mikroby ve svém okolí.“

Často prý nutíme obézní dospělé, aby se nad sebou zamysleli, protože si prý všechno způsobili sami. „To je ve světě objevu mikrobiomu lež, protože za to, jaké imunitní spektrum mají ve svém střevě do dvou let, jsou odpovědní jejich rodiče.“

„Člověk sám pak už jen pracuje s tím, co mu dali do pohybu rodiče. Je potřeba vědět, že mám dispozici celoživotně danou a nemohu se jen vymlouvat, že to je těžké,“ shrnula Kateřina Cajthamlová.

Jaké další poznatky máme o mikrobiomu? Jak účinná jsou novoroční předsevzetí? Jak správně snížit spotřebu masa nebo se přímo stát vegetariánem? Poslechněte si celé Leonardo Plus s lékařkou a psychoterapeutkou Kateřinou Cajthamlovou.

Tea Parkanová, cih Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme