'Češi nepatří k nejzdravějším, mladí pijí i kouří,' říká Šteflová ze Světové zdravotnické organizace

Podle britské studie jsou Češi nejnezdravějším národem na světě, alespoň co se týče kombinace alkohol–cigarety–obezita. Jsme na tom opravdu tak špatně? A jak se dívat na podobné populární průzkumy, protože i ze sofistikovanějších srovnání vyplývá, že životní styl většiny Čechů skutečně nepatří k nejlepším. Na výše položené otázky se Radiožurnálu snažila odpovědět ředitelka české kanceláře Světové zdravotnické organizace Alena Šteflová.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Češi vedou hned několik žebříčků. Alespoň co se konzumace alkoholu a tabákových výrobků týče | Foto: Fotoservis Evropského parlamentu

Zpravodajský sever britského deníku The Independent se v úterý na své hlavní stránce věnoval Čechům. Článek ilustrovala fotografie obtloustlého muže, který pojídá hamburger s hranolkami a v ruce drží půllitr s pivem. Titulek zněl: Česko je nejnezdravější zemí na světě.

Tabák, alkohol a obezita. Česko je podle britské studie nejnezdravější zemí světa

Číst článek

Vyplývalo to ze studie, která porovnala údaje o konzumaci tabáku, alkoholu a počtu obézních lidí ve 179 zemích světa. K metodice této studie je ale nutné dodat, že při porovnávání nezohledňovala všechny důležité okolnosti: například četnost epidemií nebo podvýživu.

Výzkumníci tak došli k závěru, že nejzdravějšími zeměmi světa jsou Afghánistán, Eritrea nebo Somálsko.

Paní doktorko, jak moc vážně máme brát podobné, možná spíše marketingově postavené, průzkumy?
Já bych se nerada vyjadřovala ke kvalitě uváděných výsledků. Myslím, že už sám titulek, který veřejnost informuje, že Češi rozhodně jsou nejméně zdravým národem, to rozhodně ne. Máme řadu indikátorů, které naopak pozitivně hodnotí kvalitu zdravotnického systému.

Světová zdravotnická organizace sama zveřejňuje srovnávací studie, jejichž metodika je dostatečně ověřená – jak si na tom podle nich stojí Česká republika, pokud jde o alkohol, tabák a obezitu?
Ano, v těchto parametrech rozhodně nepatříme k nejlepším. Patříme spíše k zemím, které jsou na špičce tohoto negativního pelotonu – jak mezi dospělými, tak zejména v dětské populaci. A zde probíhá celá řada studií podle metod, které jsou ověřené, které jsou tedy porovnávatelné a kterými Světová zdravotnická organizace disponuje. Jednou z nich je také sledování zdraví, resp. životního stylu školáků. Jedná se o studii, která probíhá ve 45 zemích – nejenom evropských, ale také ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii. A dotazuje se 11-13-15letých dětí na jejich životní postoje.

Z této studie bych ráda citovala to, co je i onou odpovědí zmíněného článku. A sice to, že už máme pravidelné kuřáky u 18 procent patnáctiletých a že alkohol pijí děti nejčastěji. Zkušenosti už mají v tom nejnižším věku. V 15 letech pije pravidelně alkohol téměř třetina dívek a polovina chlapců. A tato rizika jsou otvírákem pro zkušenost s drogami – např. s marihuanou má v tomto věku zkušenost asi 30 procent. Všechna tato čísla nás právě řadí v tomto srovnání na špičku – třeba ve srovnávání dětské populace.

A my se musíme jenom ptát, proč tomu tak je. A odpověď je poměrně jednoduchá – je to ve velké toleranci k rizikovému chování. Nebereme ho tak úplně vážně a jakákoli nápravná opatření – třeba z oblasti legislativy – jsou problematická.

Pomohlo by například zdražení alkoholu?
Cena, dostupnost, ale i například reklama, která je cílena na dětskou populaci, je velice závažná.

Jana Vondráčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme