Češi kvůli pandemii koronaviru zanedbávali preventivní péči o své zdraví
Každý pátý Čech si v době pandemie koronaviru všiml zhoršení svého zdraví. Ze strachu z nákazy totiž lidé své potíže tolik neřešili s lékařem. Ukázal to červencový průzkum ministerstva zdravotnictví mezi tisícovkou respondentů. Za horší zdravotní stav mohly nejčastěji nemoc Covid-19 a její následky nebo odkládání plánovaných operací. Doktoři v ordinacích si zase všimli toho, že pacienti míň chodili na preventivní prohlídky.
Před pandemií koronaviru si lidi v ordinacích lékařů podávali dveře. Chodili jak na běžné prohlídky, tak s akutními problémy. To se ale loni změnilo.
„Covidové období přineslo omezení návštěv pacientů v ordinacích, protože jsme museli přijmout různá organizační opatření a některou péči odkládat, jako například prevenci, screening a kontroly pacientů. Typický příklad je kompenzace diabetiků. Tam, pokud se nemohli dostavit, mohlo dojít ke zhoršení a v některých případech také došlo. S mnoha pacienty jsem prožíval oddálení elektivních operací,“ řekl Radiožurnálu praktik a člen Společnosti všeobecného lékařství Bohumil Seifert.
V době pandemie chodil k lékaři méně často každý třetí člověk, nejčastěji kvůli strachu z nákazy. Preventivních prohlídek loni ubylo až o 20 %.
„Nejvíce mě mrzí propad u screeningu tlustého střeva a konečníku, kde je to nějakých 12 až 16 %. Doufejme, že to v tom následujícím období doženeme a lidé na ty preventivní prohlídky budou chodit. To, že někdo nejde na prevenci nádoru, tak se ten rok neprojeví, ale nádor v těle roste a můžeme negativní důsledky sklízet dalších tři,čtyři, pět let,“ upřesnil situaci šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Šokuje mě, jak automechanici nebo pekaři vedou s lékaři debatu o očkování, říká hejtman Kuba
Číst článek
Pokles preventivních prohlídek vnímá jako problém i šéf České kardiologické společnosti Aleš Linhart. „Máme data ze zahraničí, kde se ukázalo, že si lidé chodili nechat zkontrolovat krevní tlak a cholesterol o polovinu méně. Ten dluh, který tady nastal, si poneseme do budoucna,“ řekl.
Následků pandemie si ale u svých pacientů kardiologové všímají už teď. Loni totiž až o čtvrtinu ubylo hospitalizací kvůli infarktu. Nebylo to však proto, že by zmizely.
„Ti lidi prostě nepřijeli. Může být, že se báli přijet, protože v nemocnicích zuřil covid, nebo zaměnili potíže infarktové za covidové, protože infarkt se projevuje nejen bolestí, ale i dušností. Už teď vidíme, že přicházejí pacienti, kteří prodělali infarkt tímto způsobem a přicházejí se srdečním selháním nebo s dalšími komplikacemi,“ dodal ke statistickému úbytku infarktů přednosta interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart. Nikdy dřív, třeba ani v čase chřipkové epidemie, podle Linharta lékaři nic podobného nezažili.
Péče o pacienty s covidem dala mladým lékařům zkušenosti. Nyní ji mohou započítat do praxe
Číst článek
Situace s pacienty se údajně zlepšila na jaře. „Zdravotnický terén se naučil během té epidemie pracovat a režimově přijímat pacienty. Lidé evidentně i chodili na prevence, takže ten propad v první polovině roku 2021 už není tak silný, jako byl v letech 2019 a 2020,“ popsal Dušek.
Pandemické situaci se přizpůsobili i praktičtí lékaři. Jedním z nich je Bohumil Seifert. „Zavedli jsme plně objednávací systém, prodloužili konzultační dobu třeba u nás na 20 minut, aby se nehromadili lidé v čekárně, abychom právě dali příležitost pro prevence, screening a ty kontroly chronicky nemocných,“ vysvětlil Seifert nutné změny.
Češi na preventivní prohlídky příliš nedbají obecně. I před pandemií na ně nechodila až třetina lidí.