Češi mají naději dožít se vyššího věku než průměrní Evropané, vyplývá ze zprávy WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu zveřejnila zprávu o stavu zdraví v Evropě, podle které mají lidé narození v České republice naději dožít se vyššího věku než průměrný obyvatel Evropy. Celkově Evropané žijí podle této zprávy déle a zdravěji než v minulých letech, situace se ale nezlepšuje všude stejně. Rozdíly panují mezi různými evropskými státy, ale i v rámci jednotlivých zemí.

Tento článek je více než rok starý.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alzheimerova choroba nejčastěji postihuje lidi vyššího věku. Nevyhýbá se ale mladším ročníkům.

Kouření, pití alkoholu a obezita patří ale v Evropě nadále k faktorům, které mohou negativně ovlivnit pokrok v dosahování vyšší střední délky života. (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Češi mají podle zprávy WHO naději dožít se v průměru 78,77 roku, tedy téměř o celý rok více, než činí celoevropský průměr (77,83 roku). Rozdíl je přitom větší u mužů, kteří mají při narození v Česku naději dožít se 75,79 roku, zatímco průměr v Evropě činí jen 74,57 roku. Rozdíl mezi střední délkou života u žen v Česku a celoevropským průměrem pak činí jen 0,64 roku (81,7 roku v Česku oproti 81,06 v Evropě).

Celkově lidé v Evropě žijí podle zprávy v průměru více než o rok déle než ještě před pěti lety. Mezi zeměmi s nejvyšší a nejnižší nadějí dožití ale panuje propastný rozdíl: 11,5 roku.

Lékaři a sestřičky jděte na přeočkování, vybízí kvůli spalničkám bezpečnostní rada Středočeského kraje

Číst článek

Nižší proočkovanost

Světová zdravotnická organizace ve své zprávě přivítala zvyšující se střední délku života Evropanů i snižující se počet předčasných úmrtí, zároveň ale varovala, že kouření, pití alkoholu, nadváha a obezita i snižující se proočkovanost populace mohou v některých evropských zemích pozitivní vývoj zastavit, či dokonce zvrátit.

Od počátku tohoto tisíciletí se podle zdravotnické organizace podařilo v Evropě snížit počet předčasných úmrtí, a to ze všech příčin. Snižovat se Evropě daří počet úmrtí i u čtyř hlavních nenakažlivých nemocí: kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, cukrovky a chronických respiračních onemocnění. V průměru těchto úmrtí ubývá o dvě procenta ročně.

Obliba kouření

Kouření, pití alkoholu a obezita patří ale v Evropě nadále k faktorům, které mohou negativně ovlivnit pokrok v dosahování vyšší střední délky života. Míra kouření tabáku je v Evropě nejvyšší ze všech světových regionů, podle WHO kouří dokonce každý třetí Evropan nad 15 let. Nejvyšší na světě je v Evropě také míra pití alkoholu.

Revoluce v boji s obezitou? Češi na myších testují látku, která možná pomůže i lidem s Alzheimerem

Číst článek

Polovina Evropanů trpí nadváhou a počet lidí s ní i lidí obézních se ve většině zemí Evropy zvyšuje. Od roku 2010 do roku 2016 se procento lidí s nadváhou zvýšilo z 55,9 na 58,7 procenta. „Ve většině zemí mělo nadváhu více mužů než žen, obezitou ale trpí více žen než mužů,“ stojí ve zprávě.

Pokrok v naději na dožití ocenila i regionální ředitelka WHO pro Evropu Zsuzsanna Jakabová. „Pokrok je nicméně nerovnoměrný, a to v rámci jednotlivých zemi i ve srovnání různých zemí, ve srovnání pohlaví a napříč generacemi,“ uvedla.

WHO svou zprávu zveřejnila před zasedáním evropské pobočky v Římě, které se uskuteční od 17. do 20. září. Do regionu Evropa řadí 53 evropských zemí, ale i kavkazské republiky a státy Střední Asie. Celkem v tomto regionu žije 900 milionů lidí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme