Chrápání není totéž co apnoe. Existují tiší apnoici i chrápači, kteří apnoiky nejsou, tvrdí lékař

Chrápání i apnoe, tedy stav, při kterém se člověk dusí, ovlivňují lidský spánek. Člověk je nevyspalý, přestože všeobecně platná pravidla pro délku spánku nejsou. „Standardní čas spánku úplně neexistuje, protože každý je nastaven trochu jinak – někomu stačí pět hodin, někdo vyžaduje přes osm,“ vysvětluje onkolog hlavy a krku Jan Klozar.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chrápání i apnoe, tedy stav, při kterém se člověk dusí, ovlivňují lidský spánek. Člověk je nevyspalý, přestože všeobecně platná pravidla pro délku spánku nejsou (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Pokud ale prochrápete celou noc, nejen že se probouzíte nevyspalí, ale také to může svědčit pro poruchu spánku.

Přehrát

00:00 / 00:00

V čem se liší chrápání od spánkové apnoe? Co dělat, když má poruchy spánku dítě? Odpovídá lékař Jan Klozar

„Mé hlavní téma ze spánkové medicíny jsou poruchy dýchání. A apnoici mají spánek velice nekvalitní. Mají dojem, že spí osm hodin, ale vzbudí se rozlámaní. Porucha dýchání ve spánku je takovým typickým bořitelem spánkového rytmu,“ tvrdí lékař Klozar.

Řešením je kyslíková léčba, kdy má pacient v noci na nose kyslíkovou masku. Takové léčbě se říká ventilace proti přetlaku a podle Klozara ji na světě používají miliony lidí.

Jak udržovat spánkovou hygienu? Prospívá celému organismu, připomíná odborník Martin Pretl

Číst článek

„Je to ta nejúčinnější léčba spánkových apnoí, která existuje. Věnuji se především chirurgické léčbě a její účinnost je podstatně nižší. Uvádí se účinnost kolem 60 až 70 procent, což je velmi chabý výsledek oproti ventilaci proti přetlaku, kde se účinnost pohybuje kolem 95 až 98 procent,“ shrnuje lékař s tím, že farmakologická možnost léčby apnoe zatím neexistuje.

Klozar vyvrací i zavedené stereotypy, že chrápání je spojené se spánkovou apnoí. „Existují tiší apnoici, ale i chrápači, kteří apnoiky nejsou. Vznik obou stavů souvisí se zúžením dýchacích cest,“ vysvětluje.

Apnoe se častěji týká mužů

Opakované, nekontrolované zadržení dechu, tedy apnoická pauza, postihuje častěji muže než ženy, přestože přesný důvod zatím objasněný není.

Poruchám spánku lze předejít ujasněním si smyslu života. Lidé, kteří znají jeho směřování, spí lépe

Číst článek

„Asi je to anatomickými předpoklady, podle kterých je měkké patro a jazyk u mužů daleko mohutnější, takže dispozice ke vzniku chrápání i apnoe je větší,“ myslí si lékař.

U dětí je pak mechanismus chrápání ještě trochu jiný. „Často je to na úrovni příklopky hrtanové, ale i děti mohou apnoemi trpět. Spánková kritéria pro děti jsou ale daleko tvrdší než u dospělých,“ vysvětluje lékař.

Pokud dochází u dospělých k drobnému přerušení spánku, tak je to normální. Může se stávat, že dospělý zadržuje dech třeba při změně polohy. Ale zádrž dechu u dítěte by Klozar řešil okamžitě, protože by mohlo jít o vážnou nemoc.

Čeští vědci představili nový oxygenerátor. Pomáhá s dýchacími potížemi a čistí vzduch od virů a bakterií

Číst článek

Poruchy spánku podle lékaře Klozara škodí hned dvojím způsobem. „Za prvé to rozseká architekturu spánku, takže se lidé budí neodpočatí, jsou unavenější, než když šli večer spát. Často jim klesají schopnosti tělesné i duševní. Nemají na nic chuť, do ničeho se jim nechce. Mohou mít ztrátu libida či sexuální dysfunkce,“ vyjmenovává příznaky spojené s nekvalitním spánkem.

„Druhý soubor příznaků souvisí s tím, že tělo zůstává bez kyslíku během apnoe. Trpí především kardiovaskulární systém, objevují se infarkty myokardu, cévní mozkové příhody, ischemická choroba, srdeční hypertenze. To jsou všechno stavy, které s apnoemi souvisí a každou chvíli se objeví nějaká nová interní diagnóza.“

Operace? Apnoikům moc nepomáhá

Laserové operace se ale provádějí lidem, co „jen“ chrápou, apnoikům zákrok nepomůže.

„Když se měkké patro zkrátí a vytvoří se zářezy, tak jednak ubude hmoty, která velmi pravděpodobně kmitá, a jednak se jizvením tkáň zpevní. Takže tendence k tomu, aby tato část dýchacích cest vibrovala, je daleko menší. Problém je v tom, že nemusí vibrovat jen měkké patro. Jenže tady už jsou všechny zákroky příliš invazivní, takže se ani neindikují,“ vysvětluje lékař.

Každý pacient tak musí operaci pořádně zvážit. „Optimisticky říkáme, že účinnost operace proti chrápání je 85procentní. Vypadá to, jako bychom mohli pomoct každému, ale realita je bohužel jiná, protože až 15 procentům pacientům operací prostě nepomůžeme.“

„I když jedna z operací, která se dělá v souvislosti s apnoiky, mne napadá. Má zlepšit nosní průchodnost, protože přetlak je přiváděn pomocí nosní masky, takže nos musí být průchodný,“ dodává onkolog hlavy a krku Jan Klozar.

Celý rozhovor pořadu Hovory Naděždy Hávové najdete v audiozáznamu. Dozvíte se, že nádory hlasivek a dýchacích cest trpí nejčastěji kuřáci. Jenomže řada lidí nebere škrábání v krku a chrapot vážně, proto se zhoubné nádory často diagnostikují pozdě.

Naděžda Hávová, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme