Po císařském řezu mají novorozenci ve střevech jiné bakterie než po přirozeném porodu, tvrdí vědci
Děti, které se narodily císařským řezem, mají ve střevech jiné bakterie než miminka, která přišla na svět přirozenou cestou. Vyplývá to z rozsáhlé studie, během níž vědci zkoumali stolici malých dětí. Závěry této studie přinášejí nové poznatky o vývoji lidského imunitního systému, napsala agentura Reuters.
Děti po vaginálním porodu mají většinu střevních bakterií od svých matek, zatímco děti po císařském řezu mají ve střevech bakterie spojované spíše s nemocničním prostředím. Zatím není jasné, jaké dopady na budoucí zdraví dětí tyto poznatky mají, uvádějí autoři studie.
Žena s transplantovanou dělohou porodila dítě v motolské nemocnici. V Česku je to první případ
Číst článek
Není ale vyloučené, že v budoucnu by mohl pro miminka po císařském řezu vzniknout ten správný bakteriální „koktejl“, který by pro ně znamenal dobrý start ve vztahu se světem mikrobů.
„První týdny života jsou kritickým obdobím vývoje imunitního systému dítěte, ale stále o tom víme jen málo,“ řekl podle Reuters profesor Peter Brocklehurst z univerzity v Birminghamu, který je jedním z vedoucích zatím nejrozsáhlejší studie zaměřené na střevní mikroflóru miminek.
Vědecký tým o výsledcích své studie informoval v časopise Nature. „Musíme tyto děti sledovat, až budou vyrůstat, abychom viděli, zda rozdíly ve střevní mikroflóře vedly k nějakým zdravotním problémům,“ dodal.
Střevní mikroflóra je komplexní ekosystém milionů mikroorganismů žijících v trávicí soustavě člověka; podle vědců hraje důležitou roli při vývoji imunitního systému.
Výsledky dřívějších výzkumů naznačily, že když nejsou lidé v rané fázi života vystaveni určitým mikrobům, jsou náchylnější k autoimunním onemocněním, jako je astma, alergie a cukrovka.
Šest stovek novorozenců
V nynějším výzkumu vědci z londýnské univerzity UCL, Wellcome Sanger Institute a Birminghamské univerzity „četli“ DNA obsaženou ve více než 1600 vzorcích střevních bakterií, které pocházely od 175 matek a téměř šesti stovek miminek.
Na základě vzorků odebraných, když byly dětem čtyři, sedm a 21 dnů, výzkumníci zjistili výrazné rozdíly ve složení střevní mikroflóry kojenců po vaginálním porodu a po císařském řezu.
Porod 117 dnů po mozkové smrti. ‚Chtěli jsme děťátku umožnit žít normálně,‘ říká ředitel nemocnice Kraus
Číst článek
„Co mě zaskočilo i vystrašilo, bylo množství bakterií spojovaných se zdravotnickými zařízeními,“ řekl britské BBC o střevní mikroflóře dětí narozených císařským řezem Trevor Lawley z Wellcome Sanger Institute. „Může to být celkem 30 procent,“ uvedl.
Bakterie, které ženy „předaly“ svým dětem, pocházely z kontaktu miminka s matčinými výkaly během porodu. Autoři studie proto odrazují ženy, které rodily císařským řezem, aby novorozence potíraly poševním sekretem. To dosud některé matky dělají, aby jim předaly ty správné bakterie.
Alison Wrightová, místopředsedkyně britského sdružení gynekologů a porodníků říká, že nové poznatky by těhotné neměly odradit od porodu císařským řezem. „V mnoha případech jde o zákrok, který zachraňuje život, a může být správnou volbou,“ připomíná.
