Když je rozdíl mezi ‚gulášovkou‘ a vývarem. Mladí diabetici můžou po lécích přibrat, končí to až bulimií

Přibližně každý desátý Čech trpí cukrovkou. Onemocnění, které lékaři popisují jako civilizační, lidem výrazně změní každodenní život. Včetně běžného stravování. A to může člověka zatáhnout do ještě větších potíží. Z výzkumů vyplývá, že asi u 40 procent mladých žen a až každého desátého muže s diabetem prvního typu se projeví porucha příjmu potravy. Tu může u nově diagnostikovaných zapříčinit například inzulin, kvůli kterému tělo přibyde na váze.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Měření glykémie pomocí senzoru (ilustrační foto)

Měření glykémie pomocí senzoru (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Cukrovka neboli diabetes mellitus má v základě dvě podoby. V populaci nejběžnější formou je diabetes druhého typu, kterým trpí podle údajů Ústavu zdravotních informací a statistik 90 procent všech pacientů. Nemocný k ní většinou dojde sám nezdravým životním stylem a léčení je většinou otázka jeho změny.

Poruchou příjmu potravy trpí převážně ženy. Muži ale méně často vyhledají odbornou pomoc, říká expertka

Číst článek

Zbylá část cukrovkářů se léčí s takzvaným prvním typem tohoto onemocnění. Jejich tělo totiž neprodukuje hormon inzulin, který u zdravého člověka sytí buňky energií v podobě cukru. Musí si tak hormon podávat sami a regulovat jím hladinu cukru v krvi, takzvanou glykémii.

Samotné dávky inzulinu ale pro léčbu nestačí. Pacient totiž musí nemoci přizpůsobit svoje každodenní jídlo. Kdy a co sní, jaké je toho množství a kolik to obsahuje sacharidů. Podle toho si pak inzulin dopichuje.

„Jídlu se dostává pozornost, kterou jí před tím pacient vůbec nevěnoval. Nerozlišoval, jaký je rozdíl mezi kuřecím vývarem a gulášovou polévkou. A najednou je to velké téma, říká psycholožka Tamara Hrachovinová z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM).

„Samo o sobě je to velký balík úkolů. A pozornost jídlu může nahrávat rozvoji problémům s ním,“ upozorňuje.

Jakým způsobem se u jednoho člověka projeví diabetes a zároveň porucha příjmu potravy, zvláště pak v jakém pořadí, je různé. Nejohroženější jsou ale podle výzkumů mladé ženy, potvrzuje psycholožka Hrachovinová.

Ztloustnout po inzulinu?

Spouštěčem potíží už hned z kraje léčení může být to, že čerstvý diabetik začne kvůli inzulinu přibírat na váze. Jeho metabolismus totiž se stabilním příjmem pro život nepostradatelného hormonu začne fungovat normálně – tělo znovu přijímá dostatek energie, ukládá ji a zároveň se hydratuje. A to může znamenat velký výkyv ve váze.

A co když se to stane mladému člověku, který má sklony k nespokojenosti s vlastním tělem, nízkému sebevědomí nebo perfekcionismu, což jsou jedny z příčin poruch příjmu potravy?

Američané dostanou nový lék na cukrovku prvního typu. Má pomoci na začátku onemocnění

Číst článek

„Chce se vrátit k původní hubenosti, kterou měl kvůli tomu neuspokojivému metabolickému stavu a chce tu zdravou hmotnost zase snížit,“ popisuje Hrachovinová.

A tak například začne omezovat nebo vynechávat dávky inzulinu, čímž opět hubne.

Jenomže tím se záhy zhorší stav cukrovky.

Člověk přijímá potravu, z té tělo vytěží cukry (ve formě glukózy), které přesune do krve. Odsud se ale bez inzulinu nedostanou do buněk, kde jsou potřeba jako zdroje energie, zůstanou jen v krevním oběhu.

„Může to znamenat velikou labilitu glykémií. To znamená takový tobogán – nahoru a dolů,“ přirovnává psycholožka. Jakmile to trvá příliš dlouho, začne se postupně a nenávratně poškozovat tělo.

„Postižení očí, ledvin, nervů a obtíže v trávicím traktu,“ vyjmenovává Hrachovinová. Dále se člověk také vystavuje riziku takzvané ketoacidozy, což znamená překyselení krve, která pacienta odvodní a může padnout do komatu.

Jde o běžné a známé dopady cukrovky, které obvykle přichází až s pozdějším věkem. V případě propojení cukrovky a poruchy příjmu potravy, kterému se laicky říká diabulimie, se ale poškození projeví mnohem dřív a pacientům zkrátí délku dožití.

Vlevo stabilní glykémie diabetika, která je podobná hodnotám zdravého člověka. Vpravo glykémie pacienta s diabulimií | Foto: Johann Foss | Zdroj: Osobní archiv

Když se nemoc neodhalí

Nesnadná je v případě diabulimie i lékařská pomoc. Diabetologovi se nemusí podařit poruchu příjmu potravy u cukrovkáře odhalit. Pacient o ní ani nemusí vědět, anebo se rozhodne problém s jídlem záměrně tajit.

„Říct u diabetologa, že zvracím, nebo si úmyslně nepíchám inzulín, je velmi těžké,“ dává příklad Hrachovinová.

„Je to běh na dlouhou trať bez odměny v cílové rovince.“

Na druhé straně psycholog, který se věnuje poruchám příjmu potravy, nebo nutriční terapeut mají o cukrovce jen základní přehled. Nezvládnou proto vyřešit všechna úskalí, které stravování diabetiků přináší.

Odborných zařízeních, které se na diabulimii specializují, je v Česku jen pár. Jedním z ních je právě Diabetologická klinika Institutu klinické a experimentální medicíny.

Samotné léčení a vyléčení je sice složité, podle Tamary Hrachovinové ale není nemožné.

„Klíčem je nastolení terapeutického vztahu a ochoty s tím něco dělat. Systematická a často i dlouhodobá terapie je potřeba, aby ošetřila nejenom jídlo, ale aby se v ní pracovalo i se sebevědomím, sebehodnotou a obrazem těla. Je to ale běh na dlouhou trať bez odměny v cílové rovince, “ uzavírá Hrachovinová.

Psycholožka PhDr. Tamara Hrachovinová, CSc. | Foto: Petr Nedvěd | Zdroj: IKEM

Johann Foss Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme