Čeští školáci tloustnou, ohrožení jsou hlavně ti z chudších rodin. Spočítejte si, jak jsou na tom vaše děti

Nadváhou nebo obezitou trpí každé páté dítě od 11 do 15 let. Riziko obezity je přitom u dětí z chudších rodin oproti ostatním až trojnásobné. Nerovnost se projevuje i v tom, zda děti pravidelně snídají nebo jak často stolují s rodinou. Ukazuje to mezinárodní studie, jejíž českou část má na starosti olomoucká Univerzita Palackého.

Praha

V Praze trpí nadváhou či obezitou pouhých 15 procent dětí. Ilustrační foto | Zdroj: pxhere CC0

Na sto tisíc českých dětí mezi jedenácti a patnácti lety trpí nadváhou, třicet tisíc z nich je dokonce obézních. Týká se to zejména chlapců, dětí mimo Prahu a těch, které pochází z chudších rodin.

„Nadváhu má patnáct procent dětí, obézních je šest procent,“ říká vedoucí výzkumného týmu Michal Kalman. „Situace se oproti minulým letům zhoršuje, problémy s váhou má 26 procent chlapců a 13 procent dívek,“ dodává. Mnoho dětí s nadváhou si navíc svůj problém neuvědomuje. Vyšší hmotnost si připouští pouze 29 procent dívek a dvě pětiny chlapců.

Velkou roli přitom hrají majetkové poměry rodiny, do které se dítě narodí. Školák z hůře situované rodiny čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku, že bude trpět obezitou, než ten z bohatších poměrů, a dvakrát většímu riziku ve srovnání s dětmi ze střední třídy.

„Česko v tomhle ohledu vlastně dohání Západ,“ říká další z výzkumníků Petr Baďura. „Stravování se stává součástí životního stylu. Bohatší mu přikládají větší význam, tím pádem o sebe a své děti více dbají. Je to rozdíl oproti méně bohatým zemím, kde si pouze majetní lidé mohou dovolit žít v přebytku a nadváhou tak častěji trpí oni.“

Majetková nerovnost se ukazuje i na rozložení podle krajů - v Praze trpí nadváhou či obezitou pouhých 15 procent dětí, nejhůře je na tom naopak Ústecký kraj s 26 procenty. Obdobně jsou na tom další ukazatele, které výzkum sledoval. V bohatých rodinách například snídá 59 procent dětí, zatímco v chudých jen 42 procent; pravidelně děti snídají nejčastěji opět v Praze.

„Zajímavé navíc je, že poměrně velká skupina dětí, téměř 15 procent, snídá jen o víkendech,“ říká Baďura. „Je možné, že za to může brzké vstávání a nedostatek času - mimo velká města děti musí vstávat velmi brzy na ranní spoje a škola navíc začíná třeba i o půl osmé ráno.“

Výzkumníci se věnovali také například pitnému režimu. Znovu je patrný vliv majetkových poměrů i oblasti, kde školák žije. Zatímco v Praze pije každý den vodu 83 procent dětí, v Ústeckém kraji jen necelých 63 procent. Víceméně shodná je naopak míra konzumace sladkostí - každé páté dítě je jí denně nezávisle na pohlaví, věku, kraji i majetkových poměrech.


A zatímco ubývá konzumentů slazených nápojů, na vzestupu jsou ty energetické. K jejich rizikové konzumaci, tedy alespoň dvakrát týdně, má sklon asi každé desáté jedenácti- až patnáctileté dítě. Chlapci po nich přitom sáhnou dvaapůlkrát častěji než dívky.

Mezinárodní výzkum známý pod zkratkou HBSC se pravidelně provádí ve 48 zemích a regionech. Opakuje se ve čtyřletých intervalech a kromě dětské obezity zkoumá zkušenosti dětí s drogami, jejich využívání sociálních sítí nebo způsoby trávení volného času. Sběr dat naposledy proběhl loni.

Michal Zlatkovský

| ZW ČRo |Zprávy ze světa

V sedmi letech váží 74 kilo, podle matky přitom moc nejí. Když se má pohnout, pláče

FOTO UVNITŘ. Sedmiletá Siao Jün pochází z Číny a ve svém mladém věku váží neuvěřitelných 74 kilogramů. Její matka tvrdí, že přitom moc nejí. Doktoři se zpočátku domnívali, že za její váhu může porucha hormonů, výsledky vyšetření ale tuto teorii nepotvrdily. Nyní tak dívka podstupuje odtučňovací kůru v nemocnici v čínském městě Tchien-ťin. Už teď rodina za léčbu zaplatila v přepočtu tři miliony korun.