Depresi nejde bez pomoci překonat, kritickými obdobími jsou jaro a podzim, říká psychiatr
Deprese nebo úzkostné poruchy se týkají milionu Čechů, ale polovina prochází životem bez léčení. Podle psychiatra Jána Pavlova Praška je třeba depresi destigmatizovat, a proto podpořil projekt Život za zdí. „Představa, že trpí poruchou z oblasti psychiatrie, je pro mnohé nepřípustná. Destigmatizace je nutná, aby vůbec vyhledali léčbu,“ zdůrazňuje.
„Léčit se na psychiatrii může vést k diskriminaci v práci nebo odsouzení v rodině. Depresemi a úzkostnými poruchami ale trpěli i známí lidé, kteří hodně dokázali. Důležité poselství je, že to není žádná ostuda,“ podotýká ve vysílání Českého rozhlasu Plus psychiatr z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
Život za zdí
Název projektu považuje za přiléhavý - lidé žijí za pomyslnou zdí, kterou si vystavěli proti okolnímu světu. Z obav, aby se neprozradil jejich stav, nebo z pocitu méněcennosti a stigmatizace. Sami se pak trápí v izolaci.
Nejčastějším důvodem neléčení je podle Praška to, že lidé depresi nerozpoznají.
„Nechávají se vyšetřovat kvůli tělesným příznakům deprese nebo úzkostné poruchy. Říkají, že je bolí hlava, nebo jsou unavení. Praktický lékař to většinou rozpozná, ale ne vždy, pokud se orientuje na tělesné aspekty. Jde o to, jak to pacient prezentuje,“ upozorňuje.
Pokud ale člověk trpí pocity beznaděje a praktický lékař nad tím mávne rukou, Praško radí jít rovnou za psychiatrem. „Velmi mírná deprese pomine sama, ale je riziko, že se bude vracet a prohloubí se. Deprese často probíhá v epizodách - přijde na jaře, v létě odezní a na podzim se vrátí,“ popisuje.
Někteří lidé také mají strach z psychofarmak, která jsou nutná pro léčbu středně těžkých depresí. „Říká se, že ničí mozek nebo játra, což ale není pravda. Nejsou to nebezpečné léky, ale vedlejší účinky mít mohou. To je věc psychiatra, aby vybral léky s minimem těch nežádoucích.“
Alkohol chvilkově uleví
Hlavním problémem v psychickém zdraví Čechů je podle Praška alkohol, jeho nadměrné pití je bráno jako životní styl.
„Alkohol krátkodobě uleví od duševní tísně, ať je to úzkost nebo deprese, ale dlouhodobě ji zhoršuje. A řada depresí a poruch vzniká až v důsledku dlouhodobého pití,“ vysvětluje.
Vliv má i kouření. Praško potvrzuje, že u lidí, kteří přestali kouřit, se deprese zmírňují. Cigareta má prý podobný efekt jako alkohol, krátkodobě zklidní, ale dlouhodobě zvyšuje napětí.
„Životní styl může pomoci dostat se z deprese, nebo jí předcházet. Aerobní pohyb, pobyt na slunci, pravidelná strava obsahující ryby a dělat věci, které člověka těší,“ uzavírá.
