Německé studenty sužují deprese a psychické poruchy. Podle studie je má každý čtvrtý

Stále více mladých lidí trápí psychické problémy, především pak deprese a úzkostné poruchy. Podle aktuální studie jedné německé pojišťovny se s těmito onemocněními potýkají častěji ženy.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stres a deprese | Foto: Fotobanka Pixabay | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Ve své reportáži se o tom rozepisuje německý list Die Welt.

Začalo to, když Peter seděl u zápočtového testu. Všichni okolo psali, jen on hleděl do prázdného papíru. Mladík tehdy studoval sociologii na jedné univerzitě v Severním Porýní-Vestfálsku. Nebyl to jeho vysněný obor, ale věnoval se mu na přání rodičů, kteří si mysleli, že studium na vysoké škole pomůže mladému muži získat lepší uplatnění. Peter však přesto krátce po začátku začal o smyslu svého snažení pochybovat.

Nicméně rodiče o přestupu na jiný obor nechtěli ani slyšet. K tomu se přidal nátlak univerzitu co nejdříve a nejlépe dokončit. „Vždycky jsem se srovnával se svým bratrem, kterému šla škola dobře,“ vzpomíná Peter. S postupem času se mladík začal uzavírat do sebe, rozvinuly se u něj panické záchvaty a jen zřídka opouštěl svůj pokoj, popisuje mužovu situaci Die Welt.

Smrtelná deprese

Peter nicméně není ojedinělým případem. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) budou v budoucnosti deprese a úzkostné poruchy druhou nejčastější příčinou úmrtí. Čím dál častěji neduh postihuje také mladé lidi. Například v Německu stoupl počet psychicky nemocných mezi osmnácti až pětadvacetiletými od roku 2005 o 38 procent, v případě deprese až o celých 76 procent. 

Depresí trpí až 700 tisíc Čechů, říká psychiatr. K lékaři jde pouze zlomek

Číst článek

K takovému závěru došla zpráva pro rok 2018, kterou vypracovala pojišťovna Barmer. Autoři se v ní zaměřili na duševní onemocnění u mladých lidí a především pak studentů. Z výsledků studie vyplývá, že psychickou poruchou trpí každý čtvrtý student.

Z údajů vyčteme také to, že deprese mnohem častěji postihuje mladé ženy. Zatímco v osmnáctém roce života lékaři diagnostikují depresi u více než dvou procent studentek, v mužské populaci je to jen necelé jedno procento. Stejné výsledky jsou také mezi nestudujícími do třiceti let.

Důvodem pro tak vysoký počet nemocných je zvyšující se povědomí o duševních chorobách, soudí německý list. Takové vysvětlení je ale podle pojišťovny Barmer příliš jednoduché. „Mnozí mladí lidé nevědí, že existují poradny zabývající se psychickými problémy. Navíc je duševní onemocnění pro mnoho lidí stále tabu a překážkou k vyhledání terapeutické léčby,“ vzkázala deníku pojišťovna.

Lysohlávky na depresi? Češi budou zkoumat nové použití halucinogenů při léčbě

Číst článek

Jak dodala, zdá se, že současné životní a společenské podmínky v Německu podporují vznik duševních chorob. Mezi takové okolnosti pojišťovna zařadila neustálou nutnost být dosažitelný, málo pohybu a strach o ztrátu zaměstnání.

Peter, který depresí trpěl, z vysokého nasazení obviňuje také vzdělávací systém. „Dokončit v jedenadvaceti letech bakaláře a ve třiadvaceti magistra je pro mnohé příliš,“ postěžoval si mladík.

Strach z budoucnosti

Mladá dospělost je přitom považována za relativně zdravou fázi života, informuje Die Welt. Také studenti se doposud vesměs zdraví těšili. Podle provedené studie se jim ale psychická onemocnění vyhýbají stále méně. 

U sedmnácti procent studujících v Německu, tedy asi 470 tisíc mladých lidí, je diagnostikována nejméně jedna duševní porucha. Osmdesát šest tisíc studentů se setkalo s depresí. Příčinami jsou tlak na výkon, finanční starosti a strach z budoucnosti, analyzuje ve své zprávě pojišťovna Barmer.

Máte rádi sladké? Zvýšený příjem cukru může vést k depresi, zjistili vědci

Číst článek

Zajímavostí je, že počet diagnostikovaných depresí se zvyšuje s věkem studujících, zatímco u pracujících mladých lidí naopak klesá. Podle odhadů pojišťovny to může být způsobeno tím, že studenti jsou vystaveni neobvyklému stresu v podobě hledání si bydlení, zkoušek a kombinování studijních povinností s osobním životem. S těmito výzvami se mnozí z nich potýkají po celou dobu studia. A s věkem se přidává strach o získání práce, podotýká studie pojišťovny.

Starší studenti jsou pravděpodobně vystaveni také většímu stresu než jejich mladší kolegové, přidává německý list. Mnozí z nich už během studia mají děti a musí pracovat. 

Dlouhodobý stres pak může přispět k rozvoji deprese. Takové problémy se mohou vystupňovat natolik, že postižení studující již školu nezvládají, studium opakovaně přeruší a velká část z nich se ocitne v obtížné životní situaci.

Vědci znají návod ke štěstí. Stačí jen pět vlastností

Číst článek

„Mnozí lidé se za své duševní problémy stále stydí, je proto třeba v době chytrých telefonů nabídnout anonymní online poradenství,“ myslí si Christoph Straub, předseda představenstva pojišťovny Barmer.

Důležitou roli podle něj hraje také prevence. „Je tudíž nutné, aby zdravotní pojišťovny investovaly do nabídek, které by efektivně pomohly zabránit rozvoji duševních onemocnění u mladých,“ vysvětluje Straub.

Takovou možnost by uvítal také Peter, který se o organizacích nabízejících pomoc dozvěděl, až když bylo pozdě. Poté, co se nervově zhroutil, bylo jasné, že je čas na změnu. Odstěhoval se do jiného města a na tamní univerzitě si vyhledal nový obor. Nestuduje to, co by se zamlouvalo jeho rodičům, ale to, co ho skutečně baví, uzavírá svou reportáž německý deník Die Welt.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Jakub Rerich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme