Pomočování nebo depresivní myšlenky. Dlouhodobý stres se podepisuje na stále více dětech
Do ordinací dětských praktiků chodí rok od roku stále více dětí s bolestmi břicha, hlavy, poruchami spánku nebo nechutenstvím. Vyšetření žádný zdravotní problém ale neodhalí. Příčinou je totiž dlouhodobý stres. Vzestupný trend Radiožurnálu potvrdilo Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost i zástupci krizových linek a dětských psychiatrů.
„Začala mít problémy s připomočováním a my si mysleli, že je jen hodně zabraná do hry a nestíhá dobíhat na záchod. Ale postupně se to zhoršovalo,“ vzpomíná paní Jana na potíže, které řešila se svou dcerkou Lucií před pár lety. Její praktický lékař poslal dívku na urologii.
„Paní doktorka nás informovala o tom, že na močový měchýř má vliv mimo jiné i dlouhodobý stres. Měchýř byl permanentně stažený, takže nemohl pojmout takové množství, jaké by měl. Zároveň se svalstvo nedokázalo uvolnit, když šla dcera čůrat,“ popisuje.
Pomočování i spodní prádlo umazané od stolice můžou být u malých dětí projevem dlouhodobého stresu.
„Nejčastěji chodí děti s bolestmi hlavy, břicha, nechutenstvím, poruchami spánku, jsou unavené. A u dětí staršího školního věku, případně adolescentů tam bývají až takové depresivní projevy, sebepoškozují se nebo jsou tam i tendence k sebevraždám,“ jmenuje další příznaky předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
Výrazný nárůst těchto potíží v posledních letech potvrzují pracovníci linek bezpečí i dětští psychiatři.
„Sebepoškozování, sebevražedné myšlenky, pokusy o sebevraždu... To jsou skutečně projevy, které řešíme dnes a denně,“ říká Iva Dudová z České psychiatrické společnosti.
Kombinace faktorů
Ukázat prstem na viníka je samozřejmě těžké. Podle oslovených odborníků může být příčinou psychické nepohody tlak na výkon ve škole, příliš mnoho zájmových kroužků, rodiče, kteří na děti nemají čas, i třeba napětí v rodině nebo ve vrstevnické skupině. A také tlak sociálních sítí.
Počet dětí, které trpí depresemi nebo úzkostmi, vzrostl během pandemie desetinásobně
Číst článek
„Díky sociálním sítím jsme neustále na očích. A s nějakým plněním nároků na to, jak by dítě, potažmo dospívající měl vypadat, jak by se měl chovat, co by měl preferovat. A jejich vliv a tlak jsou poměrně novým fenoménem, kterému ještě neumíme čelit,“ připomíná psycholožka Hana Sotáková z pražské pedagogické fakulty.
Stále více telefonátů registruje Linka bezpečí i proto, že díky osvětě si dnešní děti umějí lépe říct o pomoc.
„Mluvit o tom, že mám nějaký problém, přestává být tolik tabu. I duševní obtíže jsou hodně jako detabuizovány, děti mohou mít menší zábrany se svěřit,“ domnívá se sociální pracovnice linky Lucie Zelenková
Nedostatek odborníků
Tady ale děti, potažmo jejich rodiče narážejí na dlouhodobý problém - kritický nedostatek dětských psychologů a psychoterapeutů.
Distanční výuka nebo omezení aktivit si vybírá daň na dětech. Narůstají u nich psychické potíže
Číst článek
„Nápor na péči, ať už akutní nebo dlouhodobou, tak ten je enormní. V té covidové době se krize v dětské a dorostové psychiatrii projevila plnou silou,“ upozorňuje dětská psychiatrička Iva Dudová.
Pomoct dětem se zvládáním každodenního stresu ale můžou rodiče sami.
„Děti nás přesně sledují. A dělají to, co děláme my. Takže jak my nakládáme se svým stresem, tak oni to opakují,“ říká psycholožka Veronika Pavlas Martanová.
A co nakonec pomohlo malé Lucii na stresem stažený močový měchýř? „Přestali jsme tlačit na to, aby dcera měla hodně kroužků, a nechali jí víc volného času,“ prozrazuje její máma Jana.
