Až 40 procent českých deváťáků trpí depresemi, 30 má úzkosti. Dívky jsou na tom dvakrát hůř, říká studie

Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich má známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek. Data odborníci získali v květnu a červnu u více než 6000 žáků ze všech krajů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Po více než dvou měsících se opět setkali žáci základních škol

Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti (ilustrační foto) | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Projekt je podle ústavu ve střední a východní Evropě unikátní. Jeho výsledky jsou alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence, sdělil v úterý mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Většina duševních onemocnění vzniká podle odborníků v dětství a dospívání, která jsou obdobími zvýšeného rizika i důležitou dobou pro systematickou, cílenou a včasnou intervenci. „Při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví,“ uvedl ředitel NUDZ Petr Winkler.

Problémové chování u dětí je trestáno, ale neřeší se. Ministerstvo to chce změnit, zřizuje speciální týmy

Číst článek

Výsledky průzkumu se nyní dozví nejen jeho aktéři, ale vzniknout má i Platforma pro monitoring duševního zdraví. Ta bude sdružovat zástupce projektů sbírajících a analyzujících data o duševním zdraví. Tým NUDZ také připravuje vědecké publikace, aby byla oslovena široká akademická obec v Česku i zahraničí.

Společně s těmi, kterých se duševní zdraví dětí týká, chce ústav uskutečnit také sérii jednání, kde jim představí možnosti reakcí na danou situaci. „Mezi ně patří další monitoring situace nebo podpora prevence duševních onemocnění žáků. V této oblasti ostatně NUDZ realizuje již několik projektů: například vytvořil program Všech pět pohromadě zaměřený na zvýšení duševní gramotnosti žáků, vyvíjí program pro rodiče dětí, které se potýkají s úzkostmi, či spolupracuje na dalších projektech s fondem UNICEF a Světovou zdravotnickou organizací (WHO),“ uvedl koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z NUDZ.

Psycholožka: Reakce na sebevraždu? Stigmatizující, partnerům se vyčítá, že už to s nimi člověk nezvládl

Číst článek

Data ze zahraničí podle něj ukazují, že tato opatření se dlouhodobě jeví jako prospěšná a finančně efektivní. Důvodem je mimo jiné fakt, že 50 procent duševních onemocnění se projeví do čtrnácti let věku, sdělil.

Více informací o výzkumu a pozvánku na závěrečnou konferenci je možné najít na stránkách ústavu Duševního zdraví dětí a adolescentů. Význam podpory duševního zdraví u dětí a mladých lidí si uvědomuje i ministerstvo školství. „Již ve Strategii 2030+ i dalších strategických dokumentech resortu jsme položili základy intenzivní podpoře duševního zdraví formou různých aktivit a intervencí, jako je rozvoj školních poradenských pracovišť, akcent na preventivní aktivity ve školách a podporu nespecifické primární prevence nebo celkově holistický přístup k podpoře bezpečného, zdravého a vstřícného prostředí ve školách a školských zařízeních,“ doplnil státní tajemník na ministerstvu školství Ondřej Andrys.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme