Autoimunitní nemoci pod mikroskopem. Objev českých vědců může přispět i k léčbě dětské cukrovky

Roztroušená skleróza nebo diabetes prvního typu. I to patří do skupiny autoimunitních nemocí, kdy tělo často ničí vlastní buňky. Proč k tomu dochází, lékaři přesně nevědí. Čeští vědci jsou ale možná na dobré cestě. Jejich studie ukázala, že významnou roli v tom mohou hrát mikroorganismy. Objev může změnit chápání vzniku autoimunitních nemocí, jejich prevence i léčby. Studii publikoval i vědecký časopis Nature Communications.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přesnou příčinu toho, proč se tohle děje, lékaři neznají. Částečně odpovědět by ale mohl nový objev českých vědců (ilustrační foto) | Zdroj: Pixabay | CC0 Public domain (5008269),©

S diabetem prvního typu žije Vlastimil Milata už přes třicet let. Když ho u něj lékaři při testech v rámci pravidelné prohlídky zjistili, bylo mu 23 let.

Přehrát

00:00 / 00:00

Autoimunitní nemoci pod mikroskopem. Objev českých vědců může přispět i k léčbě dětské cukrovky. Téma pro Janettu Roubkovou

„Při jedněch se zjistila vyšší hladina cukru. Když se to za půl roku opakovalo, tak se udělalo vyšetření takzvaný orální glukozový toleranční test, a tím byl odhalen diabetes,“ popisuje pro Radiožurnál.

Ke vzniku cukrovky prvního typu musí mít člověk genetické předpoklady. Často se proto dědí a objevuje se již u malých dětí.

„U dětských diabetiků je to v naší zemi převážně, prakticky ve sto procentech, diabetes prvního typu, což je onemocnění, které má genetické předpoklady. Tělo dítěte si začne vytvářet protilátky, které zničí buňky produkující inzulin,“ vysvětluje prezident Diabetické asociace a přednosta motolské interní kliniky Milan Kvapil.

Dosud neznámé receptory

Přesnou příčinu toho, proč se tohle děje, lékaři neznají. Částečně odpovědět by ale mohl nový objev českých vědců, kteří zkoumali funkci takzvaných toll receptorů na buňkách v brzlíku.

S ‚dospělou‘ cukrovkou má pomoct nová aplikace. Místo léků nabízí změnu životního stylu a jídelníčku

Číst článek

„Tollové receptory jsou receptory, které nějakým způsobem umí rozpoznávat bakterie. To znamená, že čím víc bakterií mám, tím je receptor víc stimulovaný a tím víc jsou aktivované mechanismy, které zabraňují vzniku autoimunitních chorob,“ upřesňuje vedoucí laboratoře imunobiologie Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Dominik Filipp.

Za jejich vznik může především typ bílých krvinek, takzvané T-lymfocyty, které jsou důležité v boji proti infekcím. Některé z nich ale mohou chybně reagovat i s normálními molekulami těla, například s inzulinem. Vzniká tak autoimunitní reakce - cukrovka prvního typu.

„Aby se tohle nedělo, tak T-lymfocyty jdou do školy, a to je brzlík. A velmi důležitou funkci v tom školení hraje buňka, která se jmenuje epiteliální buňka brzlíku a my jsme zkoumali tuto buňku,“ pokračuje vedoucí studie Matouš Vobořil.

I na ní objevili zmíněné receptory. Dosud o nich nikdo nevěděl. „Je to objev nového mechanismu, který by mohl v budoucnu přispět k léčbě autoimunitních chorob,“ říká Dominik Filip.

Testy na myších

Podle vedoucího studie Vobořila to ukázaly experimenty na speciální skupině myší, které měly funkci receptorů na buňkách v brzlíku takzvaně vypnutou: „Měly sníženou regulaci těch t-buněk. Vedlo to k tomu, že byly mnohem náchylnější k rozvoji střevních autoimunitních zánětů i k cukrovce prvního typu.“

‚Tak za deset let budete na invalidním vozíku.‘ Na roztroušenou sklerózu není lék, postihuje mladé i děti

Číst článek

V budoucnu by objev mohl sloužit k tomu, že by lékaři mohli předcházet vzniku autoimunitních nemocí, včetně právě cukrovky prvního typu. Fungovat by to mohlo u malých dětí, které k ní mají rodinné předpoklady.

„Před tím, než člověk dostane diabetes, tak začne mít vyšší hladiny protilátek proti vlastnímu tělu. Tak se dá předpokládat, že tyto děti mohou časem diabetes dostat. Dětem, které mají ten vyšší risk, by se podala nějaká látka, která by napodobovala bakteriální složky, a tím by se jim navýšila počet regulačních buněk, které by té autoimunitní chorobě zabránily,“ vysvětluje Filip.

Vědci ale upozorňují, že jde zatím o základní výzkum, který vzbudil mnoho dalších nezodpovězených otázek. Budou na něm proto dál pracovat.

Janetta Roubková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme