Asi tři procenta dětí trpí tupozrakostí. Může se projevit při psaní a čtení, léčit se musí co nejdřív
Přibližně tři procenta dětí v Česku postihuje tupozrakost. Tvrdí to oční lékaři, podle kterých je důležité odhalit sníženou schopnost vidění levého nebo pravého oka co nejdříve. Ideálně mezi druhým a třetím rokem. Vyřešit tento problém pomáhají kromě brýlí i speciální cvičení na přístrojích. Léčbě se věnují také speciální ordinace a stacionáře.
„Tomuto přístroji se říká stereoskop, každým okem zvlášť sledujete dva obrázky a v mozku se ten obraz musí takzvaně spojit neboli zfúzovat,“ popisuje Martina Hamplová, ortoptistka a speciální pedagožka.
„Pokud dítě nevidí jedním nebo druhým okem, tak vidí jenom polovinu obrázku,“ vysvětluje.
Přiběhla jedna z holčiček, které jsou ve stacionáři, a dívá se do stereoskopu. Normálně nosí okluzor, který má momentálně sundaný, aby popsala, co v přístroji vidí.
„A když posuneme obrázkem, tak ten duch, kterého vidíš, zmizí, nebo je tam pořád?“ ptá se ortoptistka.
„Je tam pořád,“ odpovídá holčička.
„Výborně, takže tady vidíme, že se dívají obě očička současně, došlo k nějakému zlepšení zraku,“ hodnotí ortoptistka Hamplová.
„Asi největším strašákem pro předškolní děti je právě tupozrakost, kdy dítě sice vidí, ale mnohdy vidí opravdu jenom jedním okem a rodič to vůbec neví,“ dodává.
„Pozdní záchyty jsou většinou u dětí, které v rodinné anamnéze třeba žádný problém nemají, tím pádem netuší, že by dítě mohlo mít problém. Bohužel, někdy záchyty bývají až v sedmi letech,“ líčí úskalí zachycení tupozrakosti Hamplová.
Až do třetí třídy
Momentálně mají ve stacionáři Ortoptiky Dr. Očka v Praze děti předškolní a mladší, ale běžně k nim chodí i prvňáčci a druháci. Tupozrakost zkouší ovlivnit až do třetí třídy.
„Tam už je posun těžký, složitý, ale vždycky doufáme, že alespoň dílčí kroky se nám podaří udělat,“ říká speciální pedagožka a optička Michaela Podzimková, která se věnuje dětem ve stacionáři dlouhodobě.
Před 100 lety se narodil slavný dětský psycholog Zdeněk Matějček. Zabýval se poruchami chování
Číst článek
„Ideální jsou menší děti, zhruba od čtyř let, když cvičí. Když se to zachytí včas, můžou třeba od dvou let lepit okluzorek a intenzivní cvičení je ideální zhruba od těch čtyř let,“ dodává.
V ordinaci je také spousta dětí v první třídě, u kterých se projeví potíže při psaní a při čtení. Následným vyšetřením se zjistí, že netrpí žádnou specifickou poruchou učení a že na vině je například nespolupráce očí nebo nějaká jiná oční vada.
„Přišli jsme na to úplně náhodou při sedmileté prohlídce u pediatra, kdy zkoušeli, jestli vidí pravým a levým okem, a zjistili jsme, že na jedno oko nevidí,“ říká maminka malé Lady Táňa Hrušková.
„Bohužel jsme na to nepřišli na tříleté ani na pětileté kontrole, kdy se tohle vyšetření dělá taky. Je možné, že se Laduška koukala jedním okem, takže jsme na to nepřišli,“ dodává Táňa.
S malou Ladou jsme se přesunuli k optotypu, klasickému bílému čtverci, kde jsou velká i nejmenší písmenka, abychom vyzkoušeli, jak vidí.
„Když u nás byla poprvé, tak největší obrázky viděla sotva z půl metru. Teď sedí ve vzdálenosti pěti metrů a posun je tam opravdu velký. Ale samozřejmě jsou to teprve dva měsíce po diagnostice tupozrakosti, takže nemůžeme čekat úplný zázrak, ale zlepšení je tam velké,“ komentuje posun ortoptistka a speciální pedagožka Martina Hamplová.
