Psychologů je málo a pacientů stále více. Nejčastějším případem je žák základní školy s úzkostmi

Najít dětského psychologa je složité - někteří vůbec nepřijímají nové pacienty, jinde mají pořadníky, ve kterých se čeká třeba i půl roku. Podle Asociace klinických psychologů počet odborníků stagnuje, ale stoupá počet dětí, které potřebují jejich pomoc. Potvrzuje to i Mobilní tým duševního zdraví, který působí na Kutnohorsku. Hostem Radiožurnálu byla jeho členka, psycholožka Barbora Losenická.

Kutná Hora Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Psychologická poradna (ilustrační foto)

Nejčastěji využívají pomoc mobilního psychologa žáci druhého stupně základní školy a žáci středních škol | Foto: Fotobanka Profimedia

Tým mobilních psychologů působí na dvou základních školách v Kutné Hoře a ve Zruči nad Sázavou. Z těchto měst poté dojíždějí do menších obcí. Projekt funguje již dva roky a zájem o služby v oblasti duševního zdraví prý stále narůstá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Že se něco děje, můžeme poznat i z toho, že se děti začnou jinak oblékat, radí psycholožka

„Za dva roky našeho pilotního působení jsme pracovali s téměř 600 dětmi, rodiči a učiteli, takže zájem opravdu velký je,“ říká psycholožka Barbora Losenická, která je součástí Mobilního týmu duševního zdraví.

Nejvíce dětí, které odbornou pomoc vyhledají, mívají podle Losenické problémy s úzkostmi. Původcem těchto problémů pak bývají obavy ze školy či navázání kontaktu s vrstevníky. Za nejdůležitější Losnická považuje s dětmi hlavně mluvit o tom, jak se cítí a co potřebují.

Méně koníčků, méně zájmů

Duševní zdraví dospívajících se zhoršilo po nástupu mobilů a Instagramu. Ty ale nemusejí být na vině

Číst článek

Děti vyhledávají odbornou pomoc stále častěji a podle Losnické za to může více faktorů. „Velkou roli v tom hraje pandemie covidu-19, ale nedá se to svalit pouze na ni. Děti tráví stále méně času venku, mívají méně koníčků a zájmů, tudíž pak s nimi my dospělí i méně mluvíme,“ uvažuje Losenická.

Věkovou hranici, kdy duševní problémy u dětí začínají, je náročné určit. Některé děti využijí odbornou pomoc Mobilního týmu již ve čtvrté třídě. Nejčastěji se však podle Losenické jedná o žáky druhého stupně a středních škol.

Tím, kdo Mobilní tým duševního zdraví kontaktuje, bývají často sami rodiče, kteří u dětí vypozorují neobvyklé chování a uzavírání se do sebe. „Děti se začnou více zahalovat, nosit kapuci, trávit hodně času na počítači, ráno jsou nevyspalí a málo jedí. Častým problémem bývá i to, že si dítě najde rizikovou partu,“ vysvětluje Losenická.

Aby se dítě dostalo do péče odborníka, není vůbec snadné, protože klinických dětských psychologů je v Česku dlouhodobě nedostatek. Podle Losenické by mělo být prvním krokem obrátit se na Linku bezpečí, nebo navštívit s dítětem jedno z krizových center.

„Člověk by zároveň neměl zapomenout zapsat se co nejdříve na pořadník, ať už k psychoterapeutovi, psychiatrovi nebo klinickému psychologovi,“ uzavírá Losenická. Čekat na odbornou pomoc je možné i přes půl roku.

Věra Hájková, dno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme