Děti stále častěji trpí úzkostmi a depresemi. Sehnat odbornou pomoc je ale problém
Všimli jste si u svých dětí, že častěji pláčou, nemají chuť k jídlu, nebo si pravidelně stěžují na bolest hlavy a břicha, i když k tomu nemají důvod? Možná je trápí úzkosti. Dětí s touto poruchou totiž přibývá. Podle odhadů České psychiatrické společnosti úzkosti trápí každé desáté dítě. Odborná pomoc je přitom těžko dostupná - dětských psychiatrů je málo. V některých krajích je jen jeden, jinde není žádný. Tématu se věnuje Radiožurnál.
Věk, kdy lékaři u dětí potvrdí úzkosti nebo i deprese, se posouvá do předškolního. Důvodem jsou podle psychiatrů stále vyšší nároky, které na děti kladou rodiče, ale i učitelé. Úzkostná porucha vzniká poměrně rychle, dodává dětský psychiatr Ivo Paclt.
„Objevuje se řada různých i somatických obtíží - bolesti hlavy, bolesti břicha, někdy závratě, zvracení a podobně,“ řekl Radiožurnálu. V takovém případě by rodina měla zamířit k odborníkovi. Jenže těch je v Česku málo.
„Ve Zlínském kraji je jen jedna paní doktorka na 800 tisíc obyvatel, Severní Čechy jeden a pak jsou kraje, kde není vůbec nikdo, například kraj Vysočina,“ říká předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie Jaroslav Matýs.
Na pomoc tak pacienti musí čekat až půl roku. Nedostatek dětských psychiatrů podle Matýse způsobila i změna ve vzdělávání. „Když jsme měli samostatnou atestaci, tak za tři roky jsme měli 30 dětských psychiatrů. Pak to bylo vyřazeno na nějakou dobu z rozhodnutí ministerstva a za tři roky byli tři dětští psychiatři,“ uvedl.
Pokud dítě přijde s duševní poruchou, má ji v drtivé většině i rodič, říká psychiatr Jaroslav Matýs
Číst článek
Lepší financování
Problém si uvědomuje i ministerstvo zdravotnictví, jak říká jeho mluvčí Gabriela Štěpanyová. „Tento obor byl novelou zákona převeden mezi takzvané základní obory, délka vzdělávání se tak výrazně zkrátila a lze říct, že došlo ke zjednodušení vzdělávání. Ministerstvo specializační vzdělávání v tomto oboru finančně podpořilo, a to dotací na rezidenční místa,“ přiblížila Radiožurnálu.
Právě lepší financování oboru je podle Matýse klíčové k tomu, aby o něj mladí lékaři měli zájem. „Teď pracujeme na tom, aby se navýšily ještě úhrady do dětské psychiatrie. Zasahujeme závažným způsobem do školství v rámci i současné inkluze, ale taky do sociálních dávek, do podpory, takže potřebujeme zvýšit atraktivitu oboru i finančně,“ popsal odborník.
Situace je špatná v lůžkové i ambulantní péči. V té funguje asi 70 dětských psychiatrů. Podle Asociace dětské a dorostové psychiatrie by jich ale bylo potřeba minimálně dalších 100, aby mohla fungovat alespoň základní síť péče.
