Diabetologové žádají zvýšení limitů na drahé léky. Za jejich překročení musí platit desítky tisíc korun

Diabetologové se bojí pacientům předepisovat moderní a účinnější léky, protože jsou moc drahé a zdravotní pojišťovny jim léčbu nemusí proplatit. Výdaje na ni totiž regulují. Lékaři, který limit překročí, pak vzniká pokuta, a to i v řádech desetitisíců korun. Jenže diabetiků v Česku stále přibývá a nové léky jim pomáhají vést normální život. Pojišťovny se brání, že regulace je potřeba.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cukrovka (ilustrační foto)

Moderní léky pacientům s diabetem pomáhají léčit nejen cukrovku, ale například i vysoký krevní tlak. (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

„Zhruba třetině pacientů jsem intenzifikovala léčbu tak, že jsem se dostala do navýšení nákladů o 1200 Kč na jedno rodné číslo a z toho se odvíjí regulace 65 tisíc, která mi bude odečtena z výdělku,“ vysvětluje diabetoložka Jitka Zemanová situaci, do které se dostala se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra. Za jednoho jejího pacienta může utratit kolem sedmi a půl tisíce korun ročně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Limity na předepisování léků diabetology

„Já mám takovou kalkulaci základních lékových skupin a kolik stojí léčba za rok. Jedná se o inzulin, kombinaci s novými perorálními antidiabetiky, a tak dále. Ta částka se za rok pohybuje od 11 tisíc do maximálně 65 tisíc za rok. Stačí na to trojčlenka, abyste si představila, jak je snadné zvýšit průměr o tisíc korun. Stačí pár lidí, kterým intenzifikujete léčbu, nebo někdo nový, a vlastně se do průměrů nikdy nevejdete,“ říká Zemanová.

Problém dodržet limity má ale i u Vojenské zdravotní pojišťovny a České průmyslové. Pojišťovny se hájí tím, že stanovené limity vychází z dohody s lékaři, kteří se navíc proti pokutám můžou bránit, říká mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

„Pokud poskytovatel zdravotních služeb překročí průměrnou úhradu za preskripci léčivých přípravků, ale doloží zdůvodnění tohoto překročení, pojišťovna je individuálně posoudí a zohlední v uplatněném regulačním omezení,“ uvedla Mazurová.Vzniklou pokutu tak lze snížit nebo úplně odpustit.

Léčit, nebo neléčit?

Podle Jitky Zemanové je to ale složitý proces. „Každé jaro to obnáší strávit víkend v ordinaci, najít si sestavy pacientů a zargumentovat každého zvlášť, aby peníze, které jsou spočteny jako regulace za léky, nebyly odečteny z platby za naší práci, ale abychom obhájili, že pacienty léčíme, jak máme,“ vysvětluje.

Dopady to má i na samotné pacienty. Regulace totiž lékaře nutí přemýšlet nad tím, jestli pacientovi předepsat účinnější léky. „Každý se bude chovat tak, že se bude snažit mít tu regulaci co nejnižší. To znamená, že koncový uživatel, což je pacient, se taky nemusí léků dočkat, což je špatně. My nechceme být ti, kdo budou rozhodovat, jestli jednomu pacientovi léčbu dát a druhému ne,“ říká členka výboru České diabetologické společnosti Marcela Szabó.

Zhubnout a málo jíst často funguje lépe než nejmodernější léky, říká diabetolog Saudek

Číst článek

Přitom právě moderní léky pacientům s diabetem pomáhají léčit nejen cukrovku, ale například i vysoký krevní tlak. Tím snižují riziko kardiovaskulárních nemocí. I když je léčba takovými přípravky nákladná, vyplatí se.

„Umožňuje normálně žít, normálně pracovat, normálně odvádět daně a zdravotní pojištění. Nemusí mi na to doplácet stát. Pokud bychom neměli kvalitní léčbu, tak si tu vyrábíme potenciální invalidní důchodce. V době, kdy já jsem se začínal léčit inzulinem, tak byla prognóza, že do 10 let se dostaví komplikace. Já po 30 letech nemám žádné,“ myslí si Vlastimil Milata, který se léčí s diabetem prvního typu.

Tlak na lékaře

Diabetologové by proto uvítali navýšení limitů, aby moderní léky mohli předepisovat více pacientům. Zdravotní pojišťovny se tomu u určitých typů diagnóz nebrání, regulace ale zůstanou, říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

„Regulace je kompromisem. Neměla by být tak silná, aby poškodila pacienta, ale měla by být natolik silná, aby se lékař u každého pacienta zamyslel, jestli v daném případě je benefit odůvodněný. Takže určitý tlak na lékaře je podle našich zkušeností užitečný, ale tam, kde by to překročilo rozumnou míru, jsou pojišťovny připravené jednat,“ objasňuje Friedrich.

Čeští školáci tloustnou, ohrožení jsou hlavně ti z chudších rodin. Spočítejte si, jak jsou na tom vaše děti

Číst článek

Změnu podle Friedricha taky přinese to, že o lehké diabetiky se budou moct starat praktičtí lékaři. „Tam, kde dojde k rozšíření preskripce, k rozšíření dostupnosti, tak by na to měl výrobce reagovat snížením ceny. Obvykle se tak postupuje, když dochází k množstevnímu nárůstu. Samozřejmě je tu čas na revizi ceny,“ uvedl.

Pak ale bude podle diabetologů potřeba, aby jim pojišťovny uvolnily ruce i v otázce limitů, protože jim zůstanou jen komplikovaní a nákladní pacienti. S tím podle Friedricha pojišťovny do budoucna počítají. V Česku se teď s diabetem léčí asi milion lidí, do roku 2030 jich bude o 300 tisíc víc.

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme