Depresí a úzkostí trpí téměř polovina ukrajinských uprchlíků v Česku. Pomoc vyhledala tři procenta
- Symptomy duševních onemocnění jsou mezi ukrajinskými uprchlíky v České republice velmi časté.
- Známky deprese a úzkosti vykazuje celkem 45 procent uprchlíků, což je čtyřikrát víc než v české populaci. I během covidové krize se číslo pohybovalo kolem 11 procent.
- Duševními problémy podstatně častěji trpí ženy a mladí dospělí do 30 let.
- Podle aktuálních odhadů by odbornou péči potřebovalo až 75 tisíc uprchlíků, pomoc v Česku zatím vyhledalo přibližně 5 tisíc z nich.
Z výzkumu PAQ Research vyplývá, že jedinou příčinou duševního onemocnění ukrajinských uprchlíků nemusí být jen prožité trauma.
Zatímco negativní zážitky přímo z konfliktu souvisí s posttraumatickou stresovou poruchou, symptomy deprese a úzkosti, kterými se výzkumníci zabývali, se pojí se špatnou socioekonomickou situací.
V jejím důsledku se každodenní fungování a začlenění do nového prostředí stává pro uprchlíky náročnějším. Nepříznivá socioekonomická situace navíc může mít vliv i na rodiny a komunity nemocných.
Materiální deprivace
Dlouhodobě ji zhoršuje nezaměstnanost a nízký příjem. Středně těžkou depresí či úzkostí podle Eurostatu trpí 51 procent uprchlíků v materiální deprivaci. Dle zjištění se týká zejména lidí v ubytovacích zařízeních.
Ohrožení cenami bydlení i socioekonomický status. Co ovlivňuje ochotu Čechů přijímat uprchlíky z Ukrajiny?
Číst článek
Na psychický stav uprchlíků má vliv také špatná znalost jazyka hostitele. Ukrajinci s horší znalostí češtiny pracují méně a spíše na nekvalifikovaných pozicích. V neposlední řadě hraje roli také nedostatek sociální podpory a diskriminace z hostitelské populace či veřejné správy.
Středně těžkou depresí podle zjištění výzkumu trpí v České republice 42 procent dospělých uprchlíků. Symptomy 14 procent odpovídají těžké depresi a sedm procent velmi těžké. Výzkumu se zúčastnilo přes tisíc Ukrajinců.
Pro srovnání: v minulém roce příznaky středně těžké deprese nebo horšími depresemi trpělo osm procent Čechů. Duševní onemocnění se jak u uprchlíků, tak v celkové populaci častěji vyskytuje u žen.
Méně než třetina
Mezi symptomy duševního onemocnění patří problémy se spánkem, negativní sebeobraz, pocit beznaděje nebo únava. Část symptomů je typicky spojena s reakcí na trauma. Komplexní posttraumatická stresová porucha, způsobená dlouhodobým vystavením traumatizujícím událostem, se může rozvinout právě u lidí prchajících před válkou.
Navzdory vysokým číslům si je výskytu duševního onemocnění vědoma méně než třetina všech dotazovaných. Nejpravděpodobněji vyhledají a přijmou odbornou péči Ukrajinci do 30 let.
Podle výsledků jsou ke svým problémům citlivější v důsledku destigmatizace tématu stejně jako srovnatelná věková kategorie ve zbytku populace. Příznaky středně těžké deprese nebo úzkosti má v České republice 59 procent mladých ukrajinských uprchlíků.
Vyhledání pomoci
Při odhadech 160 tisíc dospělých uprchlíků, kteří momentálně žijí v Česku, by podle výsledků výzkumu odbornou péči mohlo využít přes 20 tisíc Ukrajinců. Výzkumníci však udávají, že ji potřebuje mnohem více z nich, a to kolem 75 tisíc.
Ačkoliv pomoc zatím vyhledala jen tři procenta duševně nemocných, uvažovalo o ní celých 38 procent. Nejčastěji jim v tom brání nejistota – jednoduše neví, jaký typ pomoci potřebují.
To může souviset s nedostatečnou znalostí problematiky duševního zdraví a neinformovaností o dostupných službách.
Podle zahraničních studií je přístup k péči uprchlíků limitován především několika faktory. Mezi ně patří stigmatizace problémů s duševním zdravím a nedostatečná znalost v této oblasti.
Uprchlíci vnímají také horší přístup ke zdravotní péči a mají obavy z nepochopení ze strany profesionálů, kteří si neprošli stejnými zkušenostmi nebo nepocházejí ze stejného kulturního prostředí.
Včasné zachycení
V neposlední řadě se experti zabývali také duševním zdravím ukrajinských dětí. Na otázky standardizovaného dotazníku týkajícího se jejich psychické pohody odpovídali dospělí. Mediánové skóre dětí uprchlíků je podstatně nižší než u českých dětí: 68 oproti 75 z maximální hodnoty 100.
Úzkost a deprese se u dětí projeví nejčastěji ve škole. Rodiče ale mají strach to řešit, varuje psychiatrička
Číst článek
V případě dětí odborníci zdůrazňují zejména důležitost včasného zachycení problému. Výhodou u této věkové kategorie je, že intervence mohou být na rozdíl od těch pro dospělé implementovány ve školním prostředí.
Nejen učitelé by se měli zaměřovat zejména na zajištění základních životních podmínek a na jejich integraci do kolektivu.
Organizace spojených národů za řešení považuje vytvoření komplexního systému péče o uprchlíky a jejich duševní zdraví, který stávající zdravotnický systém nezatěžuje.
Lidé s duševním onemocněním by měli být včas identifikováni a motivováni, aby vyhledali specializovanou péči.
Podle PAQ Research je důležitá také destigmatizace tématu duševního zdraví v celé společnosti a posílení systémové péče, která je v České republice podfinancována.
Pomoc pro Ukrajince
www.nudz.cz – Národní ústav duševního zdraví aktuálně implementuje tři projekty zaměřené na psychosociální pomoc Ukrajincům žijícím v ČR. Pod záložkou Pomoc Ukrajině najdete bližší informace. K dispozici je i mapa psychosociální podpory v České republice.
www.samopomi.ch – stránka vytvořená Národním ústavem duševního zdraví v ukrajinštině, poskytuje informace o duševním zdraví a jak o něj pečovat s odkazy na dostupnou péči.
