Nechali jsme zdravotní desatero nazpívat. Je to nejúčinnější, říká o práci v Malawi epidemiolog
Epidemiolog a vakcinolog Rastislav Maďar věnuje velkou část svého času konkrétní humanitární pomoci. Je zakladatelem československého sdružení International Humanity, které v roce 2015 otevřelo ve venkovské oblasti na východě Malawi nemocnici. Jaké to je léčit přímo v Africe a pro změnu v roli pediatra? Odpovídal v pořadu Leonardo Plus.
„Děti jsou nejkomplikovanější pacienti, ale už jsem se naučil ty správné postupy. S dětmi to navíc umím, takže mě to těší. Péčí o ně si plním svůj sen a cítím se nejužitečnější, jak mohu být,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus známý český epidemiolog Rastislav Maďar.
Se svým týmem léčí v nejodlehlejších oblastech světa, kde často nikdy nebyl běloch, natož lékař.
„Nemají rádio, televizi, noviny, takže se učí jen od svých starších rodinných příslušníků. To, co u nás o prevenci nemoci ví každé malé dítě, se oni neměli od koho dozvědět,“ přibližuje.
Prevence šetří peníze na léky, které je pak možné využít jiným způsobem. „Proto se snažíme místní naučit, aby nekonzumovali jen kukuřici, protože je sice kalorická, nasytí a zažene hlad, ale bohužel u dětí často vede k malnutrici,“ vysvětluje Maďar, jak může u dětí dojít k podvýživě.
„Učíme je také, aby si zavlažovali místa kolem sebe, pokud mají k dispozici vodu z řeky, aby pěstovali a zalévali trávu v okolí, protože se tam hodně práší a tím pádem mají všichni projevy kašle,“ popisuje lékař v pořadu Leonardo Plus.
Důležité je také poučit místní obyvatele o významu dostatečně hluboké latríny, protože jedině tak nedojde ke kontaminaci políček, na kterých pěstují plodiny.
„Třeba radíme, aby zbytečně nevstupovali do řeky, protože parazité se mohou zavrtat do kůže. Ale musíme jim dát alternativu: postavit hlubokou pumpovací studnu s betonovým ponkem na praní prádla,“ přibližuje, jak místním obyvatelům pomoci.
Čeští a slovenští lékaři také radí, aby místní lidé používali moskytiéry, a to i v suché sezoně: „Běžně se nám stává, že někam přijedeme na výjezd a prvních 18 z 20 dětských pacientů má malárii.“
Malawi odsoudilo k trestu smrti tři vrahy albína. Lidé věří, že části jejich těl mají magické účinky
Číst článek
„Pokud si místní lidé moskytiéru nemohou dovolit, věnujeme jim jí, stejně tak když nemají na žádné bílkoviny, poskytneme jim startovací balíček a dáme jim výhonky manioku jedlého, aby si je mohli zasadit a zpestřit svůj jídelníček,“ dodává Maďar.
Důležité také podle Maďara je, aby po sobě i uklízeli odpadky. „V nich pak stojí voda a v ní se množí komáři. Samozřejmě je učíme, aby si myli ruce a zakrývali si pusu, když kašlou,“ vyjmenovává základní poučky.
Vzdělávání zpěvem a tancem
Lékaři dlouho zvažovali, jak dostat všechny tyto informace do místních komunit. „V naší nemocnici pošleme někoho do vestibulu a s tlumočníkem do jazyka chichewa jim hodiny přednáší a snaží se je tyto zásady naučit,“ popisuje postup.
Jako nejefektivnější metodu ale hodnotí Maďar to, že zadali desatero zdravotní prevence místním pěveckým sborům. „Na všech setkáních komunit zpívají a tančí rodinné sbory, které mají vlastní slova a vlastní choreografii,“ přibližuje.
„Afričané jsou velmi stateční. Nestěžují si, když musejí čekat hodiny v čekárně, jsou velmi vděční a neuvěřitelně odolní. I v tom je to velmi inspirující, že třeba patnáctiletá holčina má obrovský vřed přes polovinu nohy a přesto je schopna dojít 15 kilometrů pěšky a potom zase zpátky z naší nemocnice domů. “
Rastislav Maďar
„Poprosili jsme místní sbory, jestli by mohly nazpívat naše desatero. To také udělaly, takže když se komunita potká, tak ho slyší ve zpívané formě, tak jak jsou zvyklí. Když jim něco napíšeme, tak mnoho lidí je negramotných, piktogramy si zase vykládají různě. Ale když jim to odzpívají v místním jazyce, vliv našeho vzkazu je nejvýznamnější,“ doplňuje.
Od prvního příjezdu českých a slovenských lékařů v roce 2013 se situace v oblasti zásadně změnila. „Je to malý zázrak. Pomalu klesá počet pacientů, nejsou tak strašně velké návaly a těžké stavy jako otevřené vředy a dekompenzované epilepsie, protože najednou se místní lidé dostanou k léčbě,“ pochvaluje si.
Ubývá prý také dlouhodobě zanedbaných stavů, které se často vyvinuly i z akutních banalit, jen dlouhodobou řadou komplikací.
„Nás to teď táhne zase do těch nejhorších oblastí, takže naši nemocnici bereme už jen jako základnu. Vyjíždíme, ať už ohlášeně, nebo neohlášeně, což je forma, kterou mám nejradši, protože všude, kam přijedeme, se najdou pacienti, a často ti nejhorší, kteří by do nemocnice nedojeli,“ shrnuje Rastislav Maďar.
Celý rozhovor s epidemiologem a vakcinologem Rastislavem Maďarem pro pořad Leonardo Plus si můžete poslechnout v audiu přiloženém výše.
