Bez propagace testů počet nově nakažených HIV neklesne, upozorňují nevládní organizace
Podle dat Státního zdravotního ústavu se v Česku druhým rokem po sobě podařilo zastavit nárůst nových případů infekce HIV. Odborníci to před pár dny na tiskové konferenci přičítali především změně v postupu léčby. Nevládní organizace Česká společnost AIDS pomoc i Rozkoš bez rizika ale upozorňují, že je potřeba věnovat více úsilí testování a jeho propagaci, jinak čísla dlouhodobě klesat nebudou.
Celkem do konce října přibylo v Česku 178 nových případů HIV, do konce roku může číslo vzrůst o dalších 30 nových pacientů. Tím by celkový počet nově nakažených dostal na úroveň z roku 2012 a pravděpodobně by tak skončil dlouhodobý trend nárůstu případů infekce HIV.
Hlavním důvodem, domnívají se odborníci ze Státního zdravotního ústavu, je změna léčebných postupů. „Nečeká se, až pacientovi klesne počet CD4 buněk na určitou hranici, ale léčí se okamžitě,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Jiří Stupka. Jde o speciální lymfocyty, které mají rozhodující úlohu v imunitní odpovědi organismu. V případě nakažení HIV jejich počet dramaticky klesá.
Jinými slovy: léčba začíná bezprostředně po stanovení diagnózy, nikoliv až v okamžiku, kdy se výrazně snižuje imunita pacienta.
Česko hlásí 178 nových případů HIV, nejméně za šest let. Důvodem jsou podle odborníků změny v léčbě
Číst článek
„Když se léčí okamžitě, je pacient téměř nerizikový vůči ostatním. Jakmile začne léčba, množství viru velmi rychle klesá, virová nálož je nízká - až skoro na nule -, takže infekci nemůže přenést dále. Ten efekt tady je,“ dodal Stupka. Díky tomu se i výrazně sníží přenos na další lidi.
Vedoucí lékař AIDS centra Nemocnice Na Bulovce Ladislav Machala upozorňuje, že úroveň testování v České republice je na relativně dobré úrovni. „Zdravotnické autority si myslí, že obecně je česká populace ve srovnání se srovnatelnými zeměmi docela dost protestovaná.“
Apel na veřejnost
Jenže, jak zároveň odborník Státního zdravotního ústavu upozorňuje, v Česku je podle statistického odhadu asi 700 lidí, kteří o své diagnóze vůbec nevědí. A to představuje problém, jak vysvětluje předseda spolku Česká společnost AIDS pomoc – Dům světla Robert Hejzák. „V Česku každý pátý o své infekci neví, což je poměrně velké číslo. Odkazuje to na to, že se testy nedaří odchytit všechny nebo větší počet infikovaných,“ uvádí.
Epidemiologové se přitom snaží, aby alespoň 90 % nakažených o své nákaze vědělo. V Česku je toto číslo asi 75 % (s HIV žije v současnosti na 2900 lidí). „Nemyslím si, že by současný pokles byl trvale udržitelný nebo pokračoval,“ nesdílí Hejzák opatrně optimistický pohled Státního zdravotního ústavu.
„Souhlasím s tím, že asi nemáme podchyceno 90 % všech nakažených a že by se mělo testovat víc,“ souhlasí Machala.
O nutnosti věnovat se více testování hovoří také Renata Horáčková z organizace Rozkoš bez rizika, která se HIV/AIDS věnuje. „Chtělo by to víc ze strany ministerstva zdravotnictví apelovat na veřejnost, aby se chtěli nechat testovat na HIV,“ řekla.
Domácí i mobilní testování
Robert Hejzák zmiňuje například možnost větší podpory domácího testování, kdy si lidé mohou koupit sadu v lékárně a sami se doma otestovat. K tomu, aby se lidé nebáli a na testy přišli, napomáhají také mobilní ambulance. Jenže například sanitky Domu světla od září nikam nejezdí – od ministerstva zdravotnictví tento rok nedostala tato organizace na jejich provoz peníze, stejně jako Rozkoš bez rizika.
Sociální sítě pomáhají v boji proti HIV. Lékaři bez hranic chtějí oslovit co nejvíc nemocných
Číst článek
„My jsme se snažili získat odpověď, v čem byl projekt nezajímavý. Projekt jsme opakovali, vždy byl hodnocen velmi dobře. Nabízeli jsme ministerstvu, ať sanitky převezme, aby nestály prázdné. Na to nikdo nereagoval,“ uvedl Hejzák s tím, že mobilní testování provozují už čtvrtým rokem. Společně s Rozkoší bez rizika si zajistili soukromé dárce nebo třeba grant od pražského magistrátu. Ten jim ovšem nepokryl rozpočet na celý rok. „Ministerstvo zdravotnictví dává málo peněz na mobilní testování,“ dodala Horáčková.
Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové nebyly žádosti v souladu s metodikou v rámci Národního programu zdraví. Hodnocení projektů je ale podle resortu vícestupňové a objektivní.
„Ministerstvo zdravotnictví si je vědomo významu a přínosu terénního testování na HIV infekci a další sexuálně přenosná onemocnění. Proto v uplynulých letech a rovněž pro rok 2018 ministerstvo finančně podpořilo v rámci dotačního programu Ministerstva zdravotnictví ČR Národní program řešení problematiky HIV/AIDS řadu projektů, jejichž součástí je realizace těchto aktivit,“ dodala mluvčí s tím, že každoročně jde o miliony korun, v roce 2019 celkem 9,6 milionu.
Účinnost sanitek oceňuje i Jiří Stupka. „Mobilní testování jistě své ovoce přináší,“ řekl. Zároveň dodává, co by se podle něj mohlo zlepšit. „Problematika by si určitě zasloužila větší propagaci, ale musíme pracovat s tím, co máme. Je to takový návrh do dalšího roku, propagujme více různými možnostmi testování,“ dodal.
Preexpoziční profylaxe
Další možností jak výrazněji snížit výskyt HIV je podle Roberta Hejzáka preexpoziční profylaxe (PrEP). Ta funguje preventivně a její využití je zejména v rizikových skupinách, v Česku tedy v gay komunitě. „Je to analogie hormonální antikoncepce,“ přibližuje Hejzák a vysvětluje, že si člověk bere každý den prášek. Například ve Francii, v Anglii, Brazílii nebo Thajsku je hrazena ze zdravotního pojištění. Zároveň je doporučována zahraničními autoritami, jako je třeba Evropské centrum kontroly nemocí, UNAIDS nebo Světová zdravotnická organizace.
Světová zdravotnická organizace varuje před nekontrolovaným šířením viru HIV v Rusku
Číst článek
Využití profylaxe je také levné. V Česku je asi 2900 HIV pozitivních. Roční náklady za léky a vyšetření na jednoho pacienta vychází asi na 330 000 korun, upozorňuje Hejzák. „Rozpočet to bude stát za jejich života 35 miliard korun,“ upozornil.
Jiří Stupka upozorňuje, že oficiálně na lékařský předpis preexpoziční profylaxi zatím v Česku používá asi 40 lidí. Problémem podle odborníka je, pokud si ji sami koupí třeba na internetu. „To je velmi nebezpečné, protože pokud člověk není otestován, jestli není HIV pozitivní, tak by mohla vzniknout určitá rezistence.“
Primární prevence
Lékař Ladislav Machala je k PrEP skeptický. „Musím balancovat benefity a rizika. Chtějí to brát lidé, kteří jsou zdraví, může to ale poškodit ledviny a kostní tkáň,“ upozorňuje. Metoda je podle něj zkoumaná příliš krátce a efekt bude krátkodobý. „Doporučení je pro lidi, kteří se chovají hyperrizikově. A já se domnívám, že zodpovědné chování je vždy důležitější,“ dodává.
Kombinace hrazení profylaxe a intenzivnějšího testování by ovšem mohla přinést ještě výraznější snížení počtu HIV pozitivních, tvrdí Hejzák. „Oficiální modely západní Evropy ukazují na to, že hlavním příčinou poklesu je mnohem intenzivnější testování a zavedení profylaxe.“
Obdobně jako lékař Machala to vidí ministerstvo zdravotnictví. „Ministerstvo zdravotnictví o takové možnosti (hrazení profylaxe z pojištění, pozn. red.) momentálně neuvažuje, neboť dosud neproběhla řádná multidisciplinární diskuse, stejně tak odborná společnost se k této možnosti staví rezervovaně. Nejedná se totiž pouze o prostou úhradu preexpoziční profylaxe, ale o celý systém nastavení péče o osoby užívající tyto léčivé přípravky, které mají řadu nežádoucích účinků,“ uvedla mluvčí resortu Štěpanyová.
Jestli se podařil výrazný nárůst počtu pacientů s HIV v Česku, který trvá od roku 2002 a kulminoval v roce 2016, zastavit, je podle odborníků i zástupců nevládních organizací otázkou. K potvrzení trendu je potřeba, aby čísla stagnovala či klesala i v roce 2019. Trend ze západní Evropě nasvědčuje tomu, že je to možné. I přes testování a profylaxi je ovšem nejlevnější použití primární prevence. „Užití kondomu je nejjednodušší a na to se nesmí zapomenout,“ uzavírá Stupka.
