Vadné implantáty způsobují bolest i smrt. V USA zemřelo za poslední dekádu přes 80 tisíc lidí

Lékařské implantáty pomáhají milionům lidí po celém světě. Některým z nich ale zároveň působí významné zdravotní potíže. Na problém upozornil mezinárodní tým víc než 250 novinářů ze 36 zemí. Jen ve Spojených státech podle dat Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv zemřelo za posledních deset let kvůli vadným implantátům přes 80 tisíc lidí.

Washington/Paříž/Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: Dalibor Peřina | Zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc

Za investigativním vyšetřováním stojí týmy z renomovaných médií jako z britských BBC a Guardian, francouzského LeMond nebo německého Süddeutsche Zeitung. Ty a mnohé další spolupracovaly s mezinárodním konsorciem investigativních novinářů.

Týmy prostudovaly desítky tisíc dokumentů a mluvily s řadou pacientů. Výsledky dlouhodobého výzkumu jsou podle jejich slov alarmující.

V Evropské unii ale i dalších zemích totiž není dostatečně přísná legislativa, která by dokázala kvalitu a nezávadnost protéz a implantátů pohlídat.

Byznys za víc než devět bilionů

Na trh se dostávají i implantáty, které neprošly dostatečně důkladným klinickým testováním. Zařízení totiž často vycházejí z jiných už schválených produktů a nevztahují se na ně pak tak přísná pravidla. Mají výjimku jako takzvané ekvivalenty už existujících implantátů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vadné implantáty způsobují bolest i smrt. V USA zemřelo za poslední dekádu přes 80 tisíc lidí. Téma pro Matěje Štýse

Britská studie z minulého roku upozornila na to, že 61 chirurgických implantátů vychází z pouhých dvou patentovaných v roce 1985 a 1996.

Zpřísnění legislativy pak podle Guardianu dlouho brzdila lobby firem, které vyvíjejí a prodávají lékařské vybavení. Ty se logicky bojí o svůj byznys, který po celém světě přesahuje devět bilionů korun.

Ilustruje to například statistika britské vládní agentury, která reguluje léky a lékařské produkty. Ukazuje, že od roku 2008 se počet nahlášených případů vadných implantátů dvojnásobně zvýšil z deseti na dvacet tisíc. Vyšetřování přitom neustále ubývalo.

Nová přísnější pravidla by měla v Evropské unii začít platit od roku 2020. Kritici se ale obávají, že to nepomůže.

‚Mám silné bolesti, nepřestává to‘

Emotivní je případ Natachi Brunetové, se kterou mluvila a natáčela francouzská veřejnoprávní televize. Její gynekolog jí před osmi lety doporučil vaginální protézu. To je implantát, který se přichytí k močovému měchýři a vagině. Slouží k jeho zpevnění a většinou se používá při problémech s inkontinencí nebo při poklesu orgánů.

Díky implantátu mohou po rehabilitaci opět stát a chodit. Elektrický stimulátor pomohl třem ochrnutým

Číst článek

Brunetová operaci podstoupila. Implantát ale nefunguje správně. Prakticky hned po zákroku tak začal ženě působit nesnesitelné bolesti.

„Stále mi to vystřeluje do nohy. Mám opravdu silné bolesti, je to strašné a nepřestává to,“ svěřila se novinářům.

Lékaři se sice pokoušeli implantát odstranit, ale neúspěšně. U podobných protéz se totiž obvykle nepočítá s jejich vyjmutím. Brunetová je tak odsouzená k doživotním bolestem. Ty jí mimo jiné znemožňují chůzi a pohlavní styk. Každý den musí žena brát obrovské dávky léků proti bolesti. 

Problémy tři roky po operaci dostihly i Cathy Vignauxovou, která žije nedaleko Nice. „Trpěla jsem a brečela pokaždé, když jsem močila. Málem jsem omdlela," popsala novinářům.

Rentgen ukázal, že se kousky protézy dostaly do jejího močového měchýře a vaginy. Ve Francii si každý rok nechá vaginální protézu implantovat zhruba 50 tisíc žen.

Vadná baterie v kardiostimulátoru

Články zmiňují také potíže s kardiostimulátory, na kterých často přímo závisí život pacientů. Dvaaosmdesátiletá Maureen McCleave z Essexu řekla Guardianu, že byla velmi šťastná, když se v roce 2014 dozvěděla, že dostane revoluční Nanostim. To je zařízení, které dokáže podporovat srdeční rytmus.

Je desetkrát menší než klasický kardiostimulátor, který vyžaduje operaci. Zařízení je umístěné pod kůží a od něj pak vedou tři dráty s elektrodami do srdce. Nanostim je oproti tomu velký asi jako malá tužková baterie a je umístěný celý v srdci.

Čeští pacienti zkoušejí nový unikátní implantát. Olomoučtí lékaři ho vyvíjeli přes tři roky

Číst článek

Jenže po třech letech začala paní McCleavová pociťovat slabost, závratě, bušení srdce a vyčerpání. Lékaři pak při kontrole zjistili, že baterie zařízení, která měla pracovat 10 let, nefunguje.

McCleavová není jedinou postiženou. Do ohrožení se jen ve Velké Británii dostaly i desítky dalších pacientů. Už v roce 2016 vyšlo najevo, že selhala baterie u 34 zařízení Nanostim. V tu dobu už miniaturní kardiostimulátor mělo víc než 1400 pacientů.

McCleavová se v roce 2017 dozvěděla, že selhala i její baterie. Situace byla o to vážnější, že lékaři nemohli miniaturní kardiostimulátor při operaci vyjmout, a tak ho v srdci nechali. Jeho funkci převzal klasický kardiostimulátor.

Podle některých lékařů, kteří mluvili s Guardianam, to vypadá, že firma St Jude Medical, která Nanostim vyvinula, neudělala dostatek testů, protože spěchala s jeho uvedením na trh. Podobný typ zařízení totiž v tu dobu vyvíjela i konkurenční firma Medtronic.

Podobně také spěchají někteří lékaři, kteří kvůli prestiži vsadí na nejmodernější technologii místo toho, aby nějakou dobu počkali, až se zařízení osvědčí.

Matěj Štýs Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme