Je možné, že se z testů dá odhalit riziko těžkého průběhu koronaviru, říká imunolog Hořejší

Jediná realistická cesta ke kolektivní imunitě vůči onemocnění covid-19 se zakládá na očkování. Zdá se, že částečnou, tzv. buněčnou imunitu mají i lidé, kteří nemoc nikdy neprodělali. Už brzy po začátku infekce lze možná také rozpoznat pacienty, u kterých hrozí vážný průběh. Na řadu otázek však jasné odpovědi stále chybí. Na dotazy k poznatkům ohledně imunity vůči covidu to řekl molekulární imunolog Václav Hořejší.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle Hořejšího se jediná realistická cesta ke kolektivní imunitě zakládá na očkování. (ilustrační foto) | Foto: Russian Direct Investment Fund | Zdroj: Reuters

Podle něho se ukazuje, že kromě protilátek hraje zřejmě důležitou úlohu také takzvaná buněčná imunita založená na T-lymfocytech. Tyto bílé krvinky pomáhají B-lymfocytům vyrábět kvalitní protilátky, zabíjejí infikované buňky, čímž brání šíření nákazy a vyvolávají zánětlivé reakce pro likvidaci infekce v místě vzniku.

„Zdá se, že částečnou buněčnou imunitu může mít část populace i bez prodělání covidu-19, a to na základě předchozí zkušenosti s infekcí jinými podobnými koronaviry, které vyvolávají lehká respirační onemocnění,“ řekl vědec.

VIDEO: Babiš vyzval ve svém projevu k 28. říjnu k odpovědnosti. Byl by rád, kdyby se Češi opět semkli

Číst článek

Chybí však dostatečná odpověď na to, jakou konkrétní roli buněčná a protilátková imunita hrají a jak dlouho protilátky člověka, který nemoc prodělal, ochrání. „Předpokládá se, že by to mohlo být několik měsíců až rok,“ podotkl Hořejší.

Jednou ze zásadních otázek je i to, proč covid působí tak rozdílně na různé lidi. Hořejší uvedl, že podle současných poznatků to vypadá, že už brzy po začátku infekce lze prostřednictvím krevních testů s velkou pravděpodobností rozpoznat pacienty ohrožené vážnou formou nemoci.

‚Sráží nás na kolena.‘ V Praze pod dohledem policie demonstrovali odpůrci vládních nařízení

Číst článek

Hořejší popsal dva hlavní důvody těžkého průběhu. Jde o to, že špatně funguje první a nejrychlejší úroveň obrany založená na protivirových bílkovinách interferonech. „Takže dojde k velmi silnému pomnožení viru a přímému poškozování plicních buněk, ale i dalších orgánů, které mohou být tímto virem také infikovány – například ledviny, nervová soustava či svaly,“ řekl imunolog.

Druhou příčinou je pak příliš silná reaktivita nevhodně použitých imunitních zbraní. To způsobí zánět, což dopadá opět na plíce a další zasažené orgány. O slabinách imunitního systému u části pacientů, které by mohly odhalit cílené testy, referovaly například rozsáhlé studie publikované v září v časopisu Science.

Kvůli pandemii propáslo 80 milionů dětí očkování proti obrně, uvedla Světová zdravotnická organizace

Číst článek

Vědec zdůraznil, že jediná realistická cesta ke kolektivní imunitě se zakládá na očkování. „Pokud by jí mělo být dosaženo ‚promořením‘ populace virem, bylo by to za cenu úmrtí zhruba jednoho procenta populace – u nás tedy asi 50 000 lidí.“ Hořejší připomněl, že několik vakcín je nyní v poslední fázi testování a během následujících měsíců budou možná připraveny k využití.

Upozornil také na to, že i někteří mladí a zdraví lidé, kteří prodělali jen mírnou formu nemoci, mají nadále kardiovaskulární a neurologické potíže i problémy s ledvinami. Ohledně možnosti opětovné nákazy pak řekl, že takových případů bylo ve světě popsáno jen několik.

„V některých případech bylo to druhé onemocnění závažnější než to první, jeden takový pacient dokonce zemřel,“ uvedl. „Není ale prozatím jasné, jestli jsou to jen výjimečné případy, nebo něco častého,“ uzavřel vědec.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme