Píchnout si inzulín a hned se najíst? Látku, která by zjednodušila život diabetikům, hledají čeští vědci
Vědci v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd se snaží vyvinout pozměněný inzulín. Uměl by lépe napodobit přirozené chování tohoto hormonu v těle. Pacienti by se díky tomu mohli najíst hned po jeho aplikaci. Teď to většinou není možné.
„Chuť mám pokaždé. Jíst bych chtěla vždycky hned, ale musím prostě vydržet,“ říká Nikola Lorencová, která právě leží v centru diabetologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Vědci v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd se snaží vyvinout pozměněný inzulín
Je diabetičkou prvního typu. „Musím počkat dvacet minut, než se můžu najíst,“ popisuje.
„Pokud si naši pacienti píchají inzulín před jídlem, měli by vždycky aspoň 15 až 20 minut počkat, než začnou jíst,“ potvrzuje přednosta centra diabetologie IKEMu profesor Martin Haluzík.
„Jistě si dovedete představit, že to v praxi takto nefunguje. Samozřejmě i proto stoupá hladina cukru více, než by měla.“
„Takže jakýkoliv inzulín, který to bude umět lépe, může velmi významně přispět tomu, že pacienti budou mít jednodušší život, budou schopni fungovat daleko snáz a budou mít lepší kompenzaci cukrovky,“ dodává Haluzík.
Lepší napodobení účinku inzulínu
Inzulín, který by se choval podobně jako ten, který běžně produkuje lidský organismus, se už několik let snaží najít výzkumná skupina Jiřího Jiráčka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
„Dnes je v klinické praxi asi šest analogů inzulínu – to znamená šest pozměněných inzulínů s vlastnostmi, které pacientům přináší komfort,“ říká Jiráček.
Klinika v Brně nabízí zakázanou léčbu kmenovými buňkami. Ženě, která za ni dala 310 tisíc, nepomohla
Číst článek
„Inzulín je skvělá molekula. My sice umíme vyrobit lidský inzulín, ale neumíme ho do těla podat tak, jak to dělá tělo. Protože to ho sekretuje ze slinivky přímo do jater. To je důležité, protože tam musí působit jako první a až poté může působit v periferiích. A to je samozřejmě problém,“ vysvětluje potíže, se kterými se moderní medicína potýká.
„Naše analogy by měly mít spíše jaterní formu než tu periferní, takže by mohly lépe napodobit fyziologický účinek inzulínu. Ve zkumavce nám to funguje moc hezky, ale teď potřebujeme taky prokázat, že se ten efekt projeví i v celém organismu,“ popisuje.
V tom vědcům z Ústavu organické chemie a biochemie pomáhá Fyziologický ústav. Právě tam se nová láka testuje na zvířatech, říká ředitel ústavu Jan Kopecký.
Stovky pacientů v Česku nemohou běžně přijímat potravu. Život jim zjednodušuje mobilní pumpa
Číst článek
„V optimálním případě, když se taková látka najde na zvířatech a udělají se všechny možné testy toxicity a tak, je možné přistoupit k testování na lidech. To je ohromně dlouhý proces. Vývoj takového léčiva typicky trvá deset let a úspěšná je na jeho konci jedna z desetitisíce látek,“ říká Kopecký.
V Česku se většinou netestuje
Pokud všechno půjde dobře, mohl by se časem testovat nový typ inzulínu na lidech v pražském IKEMu, věří diabetolog Martin Haluzík.
„To je předpoklad a taky to, co v České republice chybí nejvíc. Žádná z těch skvělých látek, které vyvinul třeba Ústav organické chemie a biochemie – ať už na HIV nebo zánět jater – se primárně netestovala v České republice,“ přiznává.
Ergoterapie pomáhá lidem fungovat v běžném životě. Česko má ale málo center, kde péči hradí pojišťovny
Číst článek
„Bylo to tak, že se testovaly v Kanadě, ve Spojených státech, ale ta časná fáze klinických studií tady nebyla. Myslím si, že v České republice máme obrovský potenciál tyto věci dělat. Když jsou klinické studie totiž sponzorované firmami, děláme je dobře,“ pokračuje.
„Takže pokud by se podařilo posunout nějaké věci, které vznikly v České republice, na tuto úroveň, byl by to jeden z velmi důležitých aspektů tohoto projektu,“ uzavírá diabetolog.
Přestože cesta k novému typu inzulínu je ještě velmi dlouhá, vědci doufají, že s novou látkou uspějí.
„Je to skvělé, my jsme tím nadšeni. Konkurují nám velké farmaceutické firmy, ale pokud bychom přišli s opravdu chytrým nápadem a dotáhli ho v biologické charakterizaci dost daleko, tak by možná měl šanci,“ věří biochemik Jiří Jiráček z Ústavu organické chemie a biochemie. Nově vyvíjený inzulín by pomohl hlavně diabetikům prvního typu.
