24 otázek ke covidu-19: pozitivní test u školáka, dezinfekce respirátoru či budoucnost Sputniku V
Respirátory a roušky je nejlepší po jednom použití vyhodit. Když není jiná možnost, jak se dají pomůcky dezinfikovat? V seriálu Koronafocus Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus na to odpovídali redaktoři. V týdnu se věnovali testování školáků, agresivní brazilské mutaci, upřesnili rozdíl mezi karanténou a izolací a shrnuli českou situaci kolem vakcíny Sputnik V. Přinášíme shrnutí.
Co znamená neinvazivní test?
Není to přesný termín, protože všechny stěry jsou neinvazivní, na rozdíl třeba od odběru krve. Je to myšleno tak, že jde o výtěr z nosu anebo ze slin. A nikoli z nosohltanu, který není zrovna příjemný. Dodané antigenní testy jsou jednoduché.
Podle přednosty Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol profesora Pavla Dřevínka si děti při odběru rozhodně nemohou ublížit. „Spíš je tam to druhé nebezpečí: děti na sebe budou natolik opatrné, že výtěr neprovedou podle instrukcí a sotva se dotknou nosní sliznice, aby je to nebolelo,“ upozorňuje Dřevínek.
Pokud děti nebudou postupovat správně, pak je velká pravděpodobnost, že antigenní test nezachytí případnou pozitivitu.
VIDEO: Jiné v Čechách, jiné na Moravě. Čeští žáci budou ve školách používat dva typy testů
Číst článek
Co znamená pro školáky negativní výsledek čínského antigenního testu, jehož účinnost je pouze 25procentní?
Znamená, že mohou děti do školy. Antigenní testy dobře zachytí velkou nálož viru, takže kdo nemá příznaky, u toho antigenní test velmi pravděpodobně SARS-CoV-2 neodhalí. Antigenní testy, a to nejen ve školách, jsou jen orientační a platí jen pro tu danou chvíli.
Testy, které stát pro školy nakoupil, se liší způsobem rozpuštění vzorku, jednou stačí pár kapek, podruhé se musí tampon namočit. Ale vyhodnocují se stejně. Jedna čárka je kontrolní a druhá testovací, ale nemusí se objevit, i když je člověk pozitivní. Může ale dojít k takzvané falešné pozitivitě testu.
Pokud někomu pozitivní test vyjde v pondělí, mohou se ostatní žáci dál učit, pokud ale ve středu či ve čtvrtek, pak zbytek třídy musí okamžitě ze školy odejít. Proč tak rozdílný přístup?
Vychází to z toho, že inkubační doba covidu začíná po dvou dnech od kontaktu. Předpokládá se tedy, že děti se o víkendu nepotkaly a nestihly se vzájemně nakazit. Stačí, když dítě s pozitivním testem opustí školu samo.
Ve středu, případně ve čtvrtek je ale situace jiná, děti už spolu strávily nějaký čas ve třídě, takže pravděpodobnost nákazy je výrazně vyšší. A podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví musí všichni opustit školu minimálně do výsledku kontrolního PCR testu, který ovšem může zjistit, že dítě nemá covid. A to je pro rodiče dost složitá situace.
Podle mikrobiologa Pavla Dřevínka je to ale zbytečné: „Pravděpodobnost, že jedno dítě z 25 testovaných vyjde ve čtvrtek pozitivní, není zanedbatelná. Děti se pošlou domů a bude se čekat na konfirmační PCR test. Přitom všechny děti byly testovány ve stejný den jako ten pozitivní nešťastník. A možná v sobě skrývají infekci, ale je málo pravděpodobné, že už budou infekční. Ten daný den by vyučování mohlo doběhnout.“
Brazilská mutace
Čím se brazilská varianta koronaviru odlišuje?
Je infekčnější než původní virus a také může překonat imunitu lidí, kteří už covid prodělali. Vědci variantu rozpoznali poprvé loni u několika lidí, kteří přicestovali do Japonska z Brazílie, kde se šířila ve velkém. Dostala označení P.1. V současnosti výskyt evidují desítky států včetně Česka.
Kolik lidí nakažených touto variantou v Česku je?
Oficiálně se ví o dvou lidech na Děčínsku. Krajská hygienická stanice ohlásila, že vytrasovala jejich kontakty, ale zatím není jasné, kde se nakazili. Na Děčínsku kvůli tomu zůstávají i tento týden zavřené školy a školky. Není ale jisté, kolik takových případů ve společnosti skutečně je. Podobně to platí i o takzvané jihoafrické variantě.
Funguje proti těmto novým variantám očkování?
Ano, i když jeho účinnost může být nižší. Vakcíny by ale měly chránit proti těžkému průběhu. Vakcíny do těla dopravují informace o S proteinu, pomocí něhož se koronavirus dostává do buněk. Mutace protein proměnily. Ale podle virologa Pavla Plevky z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity ne zase tak radikálně.
„Mutantní formy viru obsahují několik záměn v jednotlivých místech S proteinu. Z několika set aminokyselin dojde k několika záměnám. To znamená, že zbytek toho proteinu stále může fungovat tak, aby se imunitní systém důkladně vytrénoval,“ vysvětluje. Novou generaci vakcín lze relativně rychle přizpůsobit novým mutacím.
Jak moc se teď může brazilská varianta v Česku šířit?
V Česku je teď specifická situace. Virolog Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd podotýká, že už je tu rozšířená jiná, stejně nakažlivá varianta a je otázka, jak teď jejich souboj bude v populaci vypadat, protože viry se spolu nekříží.
„Dobrá zpráva je, že ani brazilská, ani jihoafrická varianta nemají větší infektivitu než ta britská. A britská varianta nás v podstatě obsadila. To znamená, že nové mutace s ní musí soupeřit. A protože nejsou lepší, tak snad jsme bizarním způsobem proti nim chráněni,“ soudí Pačes.
Můžou přijít ještě nějaké horší varianty?
Virus se rozhodně nezastavil a dál mutuje. Tenhle proces se vědci snaží sledovat, ale těžko ho můžou předpovídat, stejně jako nevědí, jaký efekt přinesou kombinace různých mutací.
Vzhledem k očkování, rostoucímu počtu lidí s přirozenou imunitou i různým opatřením se jeho pole působnosti zmenšuje. Postupně pravděpodobně zeslábne a stane se z něj z pohledu lidí poměrně neškodný virus, ale tahle cesta bude trvat pár let, během nichž ještě může překvapit.
Péče o respirátor a roušku
Jak dlouho můžeme ochranný prostředek nosit?
V ideálním případě opravdu jen jednorázově. Je to nejbezpečnější. Když není jiná možnost, lze vícekrát použít respirátor. V součtu by se ale určitě neměl nosit déle než osm hodin, nejlépe tak čtyři, doporučuje Státní zdravotní ústav.
U jednorázových chirurgických roušek je opravdu potřeba dodržet tu jednorázovost. Po přibližně dvouhodinovém nošení přestávají být účinné. Když zvlhnou, tak v závislosti na mluvení a zadýchávání se vybíjí elektrostatický náboj a přestávají fungovat. Tím se liší třeba od nanoroušek, které zvlhnutím účinnost neztrácejí a je možné je používat opakovaně, klidně dvakrát třikrát. Mezi dalším použitím se ale musí vydezinfikovat.
Jak to ale udělat správně, abychom zachovali funkčnost nanoroušky nebo respirátoru?
Respirátor a nanoroušku nejšetrněji vydezinfikujeme tím, že je dáme ohřát do trouby rozehřáté na přibližně 60 až 70 stupňů Celsia na několik minut. Je také možné použít nějaký dezinfekční prostředek, který ale není na bázi alkoholu. Takový přípravek by mohl snížit účinnost filtru na respirátoru. V lékárnách a v drogeriích jsou k sehnání dezinfekce přímo na ošetření roušek a respirátorů.
Dalším způsobem je použití UV lampy nebo takzvaného horského slunce. Respirátor je možné osvítit z každé strany po dobu tří minut, nanoroušku o něco déle.
Vlhké ruce od dezinfekce mějte aspoň půl minuty, radí vědci. Dokud na nich cítíte chlad, tak působí
Číst článek
Je možná dezinfekce respirátoru v mikrovlnné troubě? Je to bezpečné a účinné?
Ministerstvo zdravotnictví to vyloženě nedoporučuje. Když ale Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská při ČVUT loni zveřejnila možnosti dezinfekce ochranných prostředků, byla mezi nimi právě i mikrovlnka. V návodu stojí, že respirátor je před vložením do mikrovlnky potřeba navlhčit a pak vložit do nekovové nádoby. Je ale potřeba, aby ani takový respirátor neměl kovové části.
Jde ale o nouzovou situaci. Ochranným pomůckám se s dezinfekcí ztrácí jejich účinnost.
Co jsou nejčastější chyby, které lidé v péči o roušky a respirátory dělají?
Nejčastější chybou je, jak si lidé roušky a respirátory nasazují a sundávají, případně různě upravují. Neměli by se přitom vůbec dotýkat přední části. K jakékoli manipulaci slouží jen boční gumičky nebo tkaničky. Ruce by při tom měly být vždy umyté a ideálně i vydezinfikované.
V každém případě je důležité, aby byl respirátor správně nasazený a přiléhal ze všech stran.
Karanténa nebo izolace
Jaký je rozdíl mezi karanténou a izolací?
V izolaci je člověk, u kterého už byla prokázaná nákaza PCR testem. V karanténě jsou lidé, u kterých je na nákazu podezření. Například byli v kontaktu s covid-19 pozitivním člověkem. V obou případech člověk musí dodržet čtrnáct dnů v izolaci nebo karanténě.
Do karantény ovšem nemusejí lidé, u kterých se koronavirus potvrdil v posledních třech měsících. A také ti, kteří už byli očkováni oběma dávkami vakcíny a od podání druhé dávky uplynulo aspoň čtrnáct dnů.
Od kdy se lhůta pro izolaci a karanténu počítá?
V případě izolace je to od data pozitivního PCR testu, u karantény od data kontaktu s nakaženým člověkem.
Pokud ale spolu lidé žijí v jedné domácnosti a pozitivní test má pouze jeden člověk, tak ostatním v karanténě se dvoutýdenní lhůta počítá také od data pozitivního testu nakaženého člena domácnosti.
Jak to vypadá s ukončením?
Pokud nemá člověk tři dny žádné příznaky onemocnění covid-19 a uplynulo čtrnáct dnů od pozitivního PCR testu, izolace končí.
Pokud je ale u člověka podezření, nebo už dokonce potvrzená nákaza jihoafrickou nebo brazilskou mutací, musí absolvovat znovu PCR test a ten musí mít negativní výsledek.
Jak bychom se v karanténě a izolaci měli chovat?
Základem je úplně omezit kontakt s dalšími lidmi. Cílem izolace a karantény je zamezit tomu, abychom nakazili někoho dalšího. Pokud jsem v izolaci, je potřeba zůstat doma a co nejvíce se izolovat od ostatních členů domácnosti. V případě rodinných domů lze jít na zahradu za předpokladu, že nepotkám dalšího cizího člověka.
Příspěvek Izolačka hlášení kontaktů nezlepšil. Podle Svrčinové Češi dál přiznávají průměrně jedno setkání
Číst článek
Jinak se pravidla izolace a karantény příliš neliší. Co se týče nákupu nebo třeba venčení psa, vždy bychom se měli snažit domluvit pomoc s příbuznými, sousedy nebo různými dobrovolnickými organizacemi. Někde pomáhají obecní a městské úřady.
Při jakémkoliv zhoršení zdravotního stavu musíme kontaktovat svého lékaře. V závažnějších případech, například při potížích s dýcháním, bychom měli volat přímo záchranku.
Jak je to s náhradou mzdy, když jsem v karanténě nebo izolaci?
Od 1. března do konce dubna v Česku platí takzvaná Izolačka. Lidé v karanténě a izolaci dostávají náhradu 60 procent redukovaného příjmu. K ní mají v prvních dvou týdnech ještě příspěvek až 370 korun na den. Celkem ale nesmějí pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku.
Peníze v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel. Výdaje na příspěvek si pak odečte ze sociálních odvodů.
A jak vypadají kontroly nařízených karantén a izolací?
Organizují je v jednotlivých regionech krajští hygienici, kterým pomáhají policisté. Přesné a souhrnné údaje eviduje ministerstvo zdravotnictví.
Za nedodržení karantény hrozí v krajním případě až třímilionová pokuta, v případě porušení izolace se jedná o trestný čin šíření nakažlivé nemoci, za což hrozí až vězení.
Budoucnost Sputniku V
Jak daleko je snaha ministerstva zdravotnictví dostat Sputnik V do Česka?
Zatímco exministr zdravotnictví za hnutí ANO Jan Blatný dlouho říkal, že si Česko musí počkat na schválení Evropskou lékovou agenturou, tak současný šéf resortu Petr Arenberger (za ANO) si hned první den ve funkci volal s ředitelkou Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Ta ale ještě před víkendem informovala o tom, že její ústav zatím stále nezahájil oficiální proces posuzování vakcíny. Jinými slovy: ministerstvo zdravotnictví o to dosud nepožádalo. Podle ředitelky lékového ústavu Ireny Storové zatím není dostatek informací k tomu, aby SÚKL mohl říct, zda je Sputnik V bezpečný a účinný.
Jak důležité je v této věci právě stanovisko Státního ústavu pro kontrolu léčiv?
Je klíčové. Na základě tohoto stanoviska může ministerstvo zdravotnictví udělit vakcíně výjimku, tak jako to resort dělá i u jiných léčiv, třeba u remdesiviru. Jak ministr Arenberger, tak třeba premiér Andrej Babiš (ANO) nicméně tvrdí, že namísto udělení výjimky chtějí počkat na schválení vakcíny Evropskou lékovou agenturou.
Pražský hrad si ale podle informací Českého rozhlasu podrobnosti v Rusku o možných dodávkách už zjišťoval. Platí to?
Ano, Hrad se měl obrátit přímo na investiční křídlo ruského fondu Roskongress. Ten o tom informoval na svém webu, na což jsme upozornili spolu s moskevskou zpravodajkou Ivanou Milenkovičovou. Na svém webu tento fond uvedl, že „potenciálním partnerem pro realizaci dodávky, distribuci a vakcinaci přípravkem Sputnik V“ by mohla být distribuční společnost Avenier.
Ta spadá pod skupinu Agel miliardáře Tomaše Chrenka, jejímž externím konzultantem je teď i Roman Prymula, který je současně poradcem i prezidenta Zemana. Společnost Avenier se přímým dotazům na vyjednávání o dodávkách Sputniku V nicméně vyhnula. Ani mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček nechtěl blíže komentovat, zda se Hrad nadále snaží Sputnik V do Česka dostat před jeho schválením Evropskou lékovou agenturou.
Ministr Arenberger po svém jmenování nicméně připustil, že by Česko mohlo zahájit s vakcínou Sputnik V klinickou studii. Je spuštění takové studie možné?
To je pravda. Arenberger potvrdil, že o testování zatím neschválené vakcíny se chce zajímat. Opět by ale ministerstvo zdravotnictví muselo nejprve oslovit Státní ústav pro kontrolu léčiv s oficiální žádostí.
Klinická studie by teoreticky mohla umožnit dobrovolné očkování Sputnikem V pro stovky, možná tisíce lidí za účelem nějakého výzkumu, ale jen její příprava by podle expertů zabrala několik měsíců. Takže je velká otázka, jestli něco takového v momentě, kdy Sputnik V už měsíc hodnotí Evropská léková agentura, dává smysl.
Existuje nějaký odhad, kdy by mohla Evropská léková agentura Sputnik V schválit?
Žádost o registraci Sputniku V obdržela na začátku března. Očkovací látka by tak mohla být schválená během několika týdnů, pokud tedy nenastane nějaký zádrhel.
U vakcín proti koronaviru trvá v průměru tři měsíce, než jsou schválené. Zatím nejdéle trval schvalovací proces čtyři měsíce, a to u vakcíny od společnosti AstraZeneca. Za nejkratší dobu byla schválena vakcína společnosti Moderna, trvalo to jen měsíc a tří týdny.
V Evropské unii Sputnikem V očkuje zatím jen Maďarsko. Slováky nakoupené vakcíny chce Moskva vrátit. O jaký typ očkovací látky vlastně jde?
Sputnik V funguje na podobném principu jako vakcína od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson. To znamená, že návod na výrobu koronavirových proteinů, proti kterým se lidská imunita vycvičí, donese do buněk neškodný rýmový virus. Ta vakcína je tedy takový trojský kůň. Sputnik V se pak stejně jako AstraZeneca očkuje nadvakrát.
Vakcína se skutečně jmenuje Sputnik V, písmeno V znamená vítězství. Nejde o Sputnik 5 – Sputnik 5 byla družice, ve které se před více než 60 lety do kosmu podívali psi Bělka a Strelka.
