Jen asi dvě stovky škol mají řízené větrání. Obce potřebují poradit s dotacemi a projekty, míní experti

Covid nám připomněl, jak zásadní je čistý vzduch ve veřejných budovách. Podle odborníků na energeticky úsporné stavby by stát měl zjednodušit systém přidělování dotací a nabídnout pomoc s přípravou projektů, aby se zájem o modernizaci budov zvýšil.

Souvislosti Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti v Libereckém kraji se vrací do základních škol | Foto: Šárka Škapiková | Zdroj: Český rozhlas

Ze zhruba 11 tisíc škol v Česku má zatím jen 200 řízené větrání. To plyne z údajů aliance Šance pro budovy, která sdružuje firmy z oboru stavebnictví, od architektů a projektantů, přes developery, výrobce materiálů, až po finanční instituce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Souvislosti Martiny Maškové

Většina škol je přitom zateplená a má vyměněná okna. Odborníci míní, že kompletní renovace budovy je lepší než postupná, a že vhodnou cestou je zkombinovat nízkou spotřebu energie a čistý vzduch. 

„Máme řadu budov, které na svůj provoz spotřebovávají 40 procent energie, a ve 20. století jsme se to naučili dělat hodně nehospodárně,” vysvětluje Aleš Brotánek, architekt a pedagog z ČVUT, jeden z průkopníků energeticky šetrných domů v Česku.

Únava dětí

Centrum pasívního domu naměřilo ve víc než 30 základních a středních škol nadlimitní koncentrace oxidu uhličitého. „České normy říkají, že by koncentrace neměla přesáhnout 1500 ppm,“ připominá ředitel Šance pro budovy Petr Holub. 

V západoevropských zemích je norma přísnější a činí 1200 ppm. Ve zmíněných českých školách hodnoty dosahovaly až 3500 ppm. Děti se kvůli tomu ve škole méně soustředí, roste únava a mnohdy se jim i zhoršuje imunita.

Získat optimálně čistý vzduch by podle expertů vyžadovalo otevírat okno dvakrát až třikrát za hodinu, což je rizikové kvůli průvanu, i bezpečnosti dětí.  

„Je to problém zejména v zimě, kdy rozdíl teplot ve třídě a venku je opravdu extrémní,“ říká starostka Brna - Nového Lískovce Jana Drápalová, která se rovněž přes 20 let zabývá energetickými úsporami. 

Zkušenosti z Rakouska

„Zatímco při klimatizaci se vnitřní vzduch ochlazuje, řízené větrání přivádí čerstvý vzduch z vnějšího prostředí,“ dodává architekt Aleš Brotánek. 

Řízené větrání se obvykle kombinuje s takzvanou rekuperací odpadního tepla, aby se z budovy neztrácela energie. „Jde vlastně o výměník tepla, kde se čistý a znečištěný vzduch nemíchají,“ uvádí starostka Drápalová.

První zkušenosti s nízkoenergetickým bydlením a vytápěním získávala s kolegy v Rakousku. Poukazuje mimo jiné na tamní státní podporu energetických manažerů. Jde o profesi lidí, kteří mají přehled o energetickém stavu budov v obcích a pomáhají starostům dosáhnout na podpory.

„Každá obec nebo svazek obcí nad 20 tisíc obyvatel by měly mít i v Česku podporu na  pracovní místo energetického manažera nebo externího konzultanta,“ navrhuje Petr Holub.

Dětem by s návratem do lavic mohli pomáhat psychologové. Školy ale na ně nemají peníze

Číst článek

Složité dotace

Jako příklad dobré praxe odborníci uvádějí Základní školu v Praze-Nebušicích, kde vznikla energeticky úsporná přístavba a řízené větrání tam využívají v původní i přistavěné části školy. 

Rizikové z pohledu větrání můžou být naopak moderní celoskleněné stavby. „Ty někdy nerespektují zdejší klimatické podmínky,“ upozorňuje Aleš Brotánek.

Veřejné instituce, včetně škol, mají možnost čerpat finance na řízené větrání z Operačního programu životní prostředí. Podle údajů Šance pro budovy ale žádost o dotaci podalo zatím jen asi pět procent zdejších škol.

Vedení škol totiž mnohdy nemají dost sil a času, aby se v dotacích zorientovaly. „Jde to přes čtyři, pět ministerstev, které si každé vytváří své podmínky,” podotýká starostka Drápalová.

„Zpřehlednění legislativy a norem by určitě prospělo,“ souhlasí Petr Holub. Obává se, že ale kvůli proběhlé daňové reformě, která znamená nižší příjmy pro obce, města a kraje, objem investic klesne. Poukazuje na Německo, která má renovaci budov jednotný dotační program.

Adaptace na klima

Zájmové, pohybové, ale i vzdělávací aktivity. Žákům mají o prázdninách pomoci doučovací kempy

Číst článek

Energetické úspory a větrání souvisí i se stále naléhavější nutností připravit veřejné budovy na klimatickou změnu. „Myslím, že ve městech je to čím dál větší problém. Tepelné ostrovy, to je to, co města trápí,” poznamenává Aleš Brotánek. 

Zelené střechy, pergoly nebo žaluzie na veřejných i soukromých budovách ve městě nejsou z pohledu odborníků zdaleka jen okrasa nebo móda. 

Okna může zastínit třeba i listnatý strom, který v zimě opadne a tak propouští slunce, v létě naopak vytváří stín. „V zimě sluníčko pomáhá vytápět budovu a v létě dům nepřehřívá,“ dodává Petr Holub.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme