Calreticulin: protein, který povede ke skutečně personalizované onkologické léčbě

Čeští vědci jsou na stopě molekule, která pacientům řekne, jaký typ léčby bude pro jejich konkrétní nádorové onemocnění nejúčinnější. O zázračném calreticulinu pohovořila Jitka Palich Fučíková z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Calreticulin. Protein, který povede ke skutečně personalizované onkologické léčbě. | Foto: Klimovich/ CAU

„Proces změny zdravé buňky na nádorovou souvisí se změnou vlastností, z nichž klíčová je schopnost unikat aktivaci programové buněčné smrti. To vede k tomu, že se vytvoří klony rezistentních buněk, které jsou schopny se neregulovaně dělit a množit v organismu,“ vysvětlila vědkyně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Magazín Leonardo!

V tomto procesu hraje zásadní roli imunitní systém, který je schopen maligní buňky rozpoznávat a ve většině případů velice účinně eliminovat.

„Problém nastává tehdy, když buňky začnou disponovat řadou mechanismů, kterými jsou schopny imunitní systém ošálit. Tehdy uniknou jeho dohledu a začíná proces nekontrolovaného dělení a množení, a tehdy vytvářejí klinicky detekovatelná onemocnění,“ vysvětluje.

„Současná onkologie zaznamenala v posledních letech významný posun. Výsledky vědecké práce jsou velmi dobře implementovány do diagnosticko-léčebné praxe, takže dochází k personalizaci onkologické léčby na základě genetických a proteomických charakteristik nádoru konkrétního pacienta.“

Jitka Palich Fučíková

Calreticulin je jednou ze stěžejních molekul v celém procesu. „V současné chvíli o ní víme, že je to protein, který se nachází uvnitř buňky. Během imunogenní buněčné smrti dochází k jeho vystavování na povrchu nádorové buňky, a tak hraje klíčovou roli v aktivaci imunitní odpovědi.“

Role calreticulinu byla popsána v posledních deseti letech u myších modelů. „Náš výzkum ale popisuje roli této molekuly přímo v těle pacientů a ukazuje, že má prognostickou roli u lidí s karcinomem plic a s akutní myeloidní leukémií.“

„Z našich výsledků vyplývá, že calreticulin představuje pozitivní prognostický biomarker u pacientů s akutní myeloidní leukémií a karcinomem plic, ale ten nejdůležitější úkol nás teprve čeká. Rádi bychom ověřili, jestli calreticulin představuje prognostický biomarker i pro ostatní nádorová onemocnění.“

Zároveň dodává, že pokud by tomu tak bylo, tak by se calreticulin stal cenným nástrojem pro identifikaci skupiny pacientů, kteří budou vhodní pro léčbu konkrétním typem terapie. „V našem případě by to byla imunoterapie na bázi dendritických buněk.“

Lékaři by tak získali nástroj, který by dokázal najít skupinu pacientů, kteří budou na léčbu opravdu reagovat. „A tehdy hovoříme opravdu o té personalizované medicíně.“

„V současnosti se pokoušíme léčit všechny pacienty, ale jen někteří na imunoléčbu odpovídají. Proto hledáme prediktivní biomarker, abychom byli schopni už předtím, než tuto nákladnou terapii dáme všem pacientům, najít pouze tu skupinu pacientů, kteří na léčbu budou schopni odpovídat,“ shrnula Jitka Palich Fučíková.

David Šťáhlavský, cih Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme