Zachrání tři ze čtyř pacientů s covidem. ‚Rozdíl je v tom, že máme zkušenosti,‘ říká přednosta z VFN

Jan Bláha je přednostou kliniky, na které se scházejí ti nejtěžší covidoví pacienti. Přesto se jeho týmu na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice daří zachránit tři pacienty ze čtyř. „Roli v tom hraje hlavně to, že jsme na tento stav pacientů dlouhodobě zvyklí,“ říká Bláha.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Problémem intenzivní péče v Česku je podle přednosty KARIM Jana Bláhy především nedostatek zdravotních sester. | Foto: Petr Topič / MAFRA | Zdroj: Profimedia

Bláha vzápětí dodává: „Z našeho hlediska té péče a průběhu se zas až tak zásadně ty těžké stavy od chřipky neliší.“

Nejtěžší z nejtěžších, to je značná část Bláhových pacientů, kterým nestačí ani připojení na ventilátor, místo toho končí na extrakorporální membránové oxygenaci, zjednodušeně řečeno, umělé plíci, která tělu dodává kyslík.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s přednostou KARIM Janem Bláhou. Dozvíte se, proč mu vadí některá opatření proti šíření koronaviru, která čísla by se podle něj vůbec neměla objevovat na veřejnosti a proč by nejraději naočkoval celou populaci za jeden týden

Přesto je zdravotnický tým docenta Bláhy v jejich léčbě úspěšnější než jiná pracoviště a jako jeden z mála může použít přirovnání k chřipce. „Samozřejmě, covid-19 je nakažlivější, šíří se to rychle a onemocnění probíhá dále, ale ta vlastní léčba je z našeho pohledu stejná jako u chřipky. Tyhle pacienty jsme léčili v minulosti roky,“ vysvětluje anesteziolog. Právě zkušenost s těžkými komplikacemi chřipky je to, co podle něj chybí ostatním oddělením.

„Těchto pacientů v republice přibylo a jsou v těžkém stavu i na odděleních, které se s tímto typem onemocnění nesetkávaly. Tam je samozřejmě ta úmrtnost vyšší, protože to pracoviště na to není dostatečně jednak vybaveno, jednak s tím nemají zkušenosti,“ říká lékař a dodává: „Je to stinná stránka celé pandemie – že se o tyhle stavy starají pracoviště, která by se o ně jinak nestarala.“

Boj o zdravotní sestry

Problémem intenzivní péče v Česku je především dlouhodobý nedostatek zdravotních sester.

„Všechny nemocnice hlásí, že jsou schopná navýšit kapacity, ale upřímně řečeno jsou schopné navýšit kapacity, na které nemají personál. Všechna velká oddělení ARO, možná i všechny intenzivní péče mají zavřená lůžka, která během roku normálně neprovozují, protože pro ně nemají kvalifikovaný personál,“ upozorňuje Bláha.

„My školíme sestru několik let, aby tohle zvládala bez jakýchkoliv obtíží.“

Jan Bláha

Skeptický je i k tomu, že by se sestry daly nahradit dobrovolníky nebo personálem z jiných oddělení nemocnice.

„Všechno je to vysoce kvalifikovaná péče. To je ten důvod, proč v těch nejvyšších úrovních intenzivní péče nám není schopno pomoct, že by nám tam poslali jiné lékaře, sestry z jiných oddělení nebo tolik skloňované mediky. My školíme sestru několik let, aby tohle zvládala bez jakýchkoliv obtíží,“ doplňuje.

Podobně kvalifikovaná zdravotní sestra je tedy na trhu práce více než žádaná. A tak se především větší nemocnice uchylují i k tomu, že sestry přeplácí a lákají k sobě. „Nemocnice si navzájem podrážejí nohy. Jde o přetahování sester, přeplácení, nabídky i statisícových odměn za nástup,“ zlobí se Bláha a zmiňuje v tomto kontextu především nemocnici v Motole.

„Ředitel Motola vyhlásí tisícové denní navýšení plateb sestrám. Já bych to jedině podpořil, ale nutno říct, že zdravotnictví na to prostě nemá peníze. Je nešťastné a smutné, že velké nemocnice minimálně v Praze se nedokážou dohodnout na jednotném postupu. A naopak si některé takhle vrážejí kudlu do zad,“ nešetří přednosta kliniky kritikou některých svých kolegů.

Sportem ku zdraví

Co podle Bláhy do značné míry rozhoduje o tom, jestli koronavirus člověk přečká s lehkým průběhem, nebo bude muset vyhledat péči lékařů?

„Pokud já vím, tak pořád zdravý člověk na koronavirus neumřel. Pokud umřel někdo, kdo se nám zdál zdravý, tak většinou se pak ukázalo – alespoň u nás na klinice –, že tam bylo něco, o čem jsme nevěděli,“ říká Bláha a připomíná, že bychom proto neměli podceňovat svou životosprávu.

Přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bláha. | Foto: Vladimír Kroc | Zdroj: Český rozhlas Plus

„Musíme se o sebe starat. Záleží na tom, jak žijeme, čím se živíme, jak se staráme o svoje tělo, o svoje zdraví. Speciálně tohle není doména české populace,“ nastavuje lékař zrcadlo nejen svým pacientům.

„Pacienti přijdou do nemocnice poté, co jejich životospráva je katastrofální – kouří, pijou – a řeknou: ‚Tady jsem, během chvilky mě dejte dohromady a já zase odejdu a budu si dělat, co chci.‘ A ukazuje se, že ti lidé, kteří dopadají špatně, nebo hodně z nich, o sebe nedbalo,“ podotýká.

Důležitá je jak psychická pohoda, tak fyzická kondice. „Jakýkoliv pohyb je z tohoto hlediska zajímavý. Člověk, který nikdy nesportoval a který je dobře nakopnut a motivován, zjistí, že se mu pak vlastně žije mnohem jednodušeji – že ta zlepšená tělesná výkonost zlepšila stav jeho uvažování a že všechno je najednou jednodušší,“ uzavírá své doporučení přednosta.

Poslechněte si celý rozhovor Vladimíra Kroce a jeho hosta.

Dozvíte se také, proč Janu Bláhovi vadí některá opatření proti šíření koronaviru, která čísla by se podle něj vůbec neměla objevovat na veřejnosti a proč by nejraději naočkoval celou populaci za jeden týden.

Vladimír Kroc, Ondřej Skácel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme