Konvalinka: Pomalu začíná být pravda, že řada lidí je v nemocnicích s covidem, nikoliv kvůli němu

Počty nově zjištěných nákaz koronavirem dál klesají, přesto máme stále relativně vysoké počty úmrtí. „Jsme nad padesáti denně,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka. „Většina hospitalizovaných má lehký průběh. Lékaři tvrdí, že vidí relativně málo těžkých zápalů plic, které viděli ve všech předchozích vlnách. Pomalu začíná být pravda, že řada lidí je v nemocnicích s covidem, nikoliv kvůli němu.“ A vyhlídky na jaro jsou podle něj nadějné.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Konvalinka

Jan Konvalinka | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Na rozdíl od předchozích dvou let jsme do jisté míry proočkováni a také promořeni, zdůrazňuje Konvalinka ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Profesor Jan Konvalinka, biochemik, vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd

Ani varianta omikronu BA.2 nám podle mého odhadu jaro nezkazí. Je sice infekčnější, má zřejmě horší průběhy, ale jsme velmi slušně chráněni předchozími vlnami. Bohužel těch 40 tisíc mrtvých je vysoká cena, kterou jsme zaplatili.“

Nová vláda má zřejmě několik měsíců na to, aby se připravila na případné další podzimní zhoršení situace. „Nepokoušel bych se vymyslet kolo, ale spíš sledovat politiku a chování států, které jsou úspěšnější než my,“ radí biochemik a jako vzor uvádí například Finsko nebo Dánsko.

Pokud jde o dilema, zda si jít pro třetí dávku vakcíny, je podle Konvalinky na místě neotálet zejména v případě starších lidí. Mladší ročníky mohou počkat na podzimní vlnu, uvažuje.

Na čí slova došlo?

S postupně ustupující omikronovou vlnou covidu některé dříve liché argumenty – například ty o promořenosti  nabývají na autenticitě, uznává s jistou dávkou nadhledu Jan Konvalinka.

„Je to až trochu zábavné – jako když 15. prosince řeknete, že za chvíli tady bude jaro a že zimní pneumatiky jsou jen pro zbabělce. Když to budete říkat dost dlouho, tak dříve nebo později budete mít pravdu, nejpozději v dubnu. Ale mezi tím může zemřít spousta lidí ve smyku na zasněžených silnicích.“

Lidé, kteří v roce 2020 říkali, že naše populace už je promořená a tím pádem další vlna nepřijde, tehdy prokazatelně pravdu neměli. „Mají ji teď, ale je to až o dva roky a 40 tisíc mrtvých později.“

Účinnost lockdownů

Podle metaanalýzy vědců z Johns Hopkins University ve Spojených státech z ledna tohoto roku se prostřednictvím lockdownu sníží úmrtnost na covid-19 jen o pouhá dvě procenta. Konvalinka nicméně upozorňuje, že studie neprošla recenzním čtením a jedná se tedy o takzvaný preprint. „Není to ani oficiální stanovisko univerzity,“ dodává.

„Metaanalýza je zvláštní vědecký žánr, kde se berou dohromady práce, které vychází k nějakému subjektu. Udělá se statistická analýza všech výsledků, a pak se z toho vyvozují nějaké dlouhodobé důsledky. Je ale strašně důležité, jak tu metaanalýzu uděláte – jaké práce zařadíte a jaké naopak vynecháte,“ vysvětluje odborník.

„Když si nedáte pozor a budete pečlivě vybírat jen informace, které vám zapadají do předem připraveného schématu, můžete prokázat všechno.“

Jan Konvalinka

Kritika předních světových výzkumníků na tuto studii ale říká, že autoři si pečlivě vybrali práce, které se jim hodily do předem vymyšlené hypotézy. „Což prostě nesmíte udělat, musíte se na ta data dívat zcela objektivně.“

Vzhledem ke kritickým ohlasů z velké části vědecké obce není důvod se domnívat, že by tato studie definitivně rozhodla o tom, že lockdowny nefungují, konstatuje Konvalinka, který sám tento nástroj považuje za selhání, byť v některých okamžicích předchozích let šlo o opatření nezbytné.

„Každý den vychází stovky prací o koronaviru, z nichž velká část se nepotvrdí. Když si nedáte pozor a budete opravdu pečlivě vybírat jen informace, které vám zapadají do předem připraveného schématu, tak můžete prokázat úplně všechno. I to, že je Země placatá. “

V případě epidemie bohužel nesmyslné vývody z pochybných závěrů některých studií mohu vést ke ztrátám lidských životů, varuje vědec. Radí proto čerpat informace z webových stránek nebo sociálních sítí odborných pracovišť.

„I tam se mohou objevit chyby, ale mnohem méně pravděpodobně než na Facebooku nějaké české celebrity.“

Barbora Tachecí, marz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme