Proč je karanténa prospěšná? Podle dat mírní rychlost šíření nákazy a ‚zachraňuje‘ nemocnice

Opatření, která v souvislosti s celosvětovou epidemií koronaviru v úterý přijala Bezpečnostní rada státu, nejsou podle odborníků přehnaná. Poukazuje na to i čerstvá zahraniční studie. Omezení kontaktu mezi lidmi – s čímž souvisí uzavření škol či zákaz některých akcí – může zásadně ovlivnit další šíření nemoci. Klíčové ale je, jak budou lidé nařízení dodržovat. V Česku dosud bylo potvrzeno 61 nakažených.

Data Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

K úterý 10. 3. Česká republika evidovala 61 případů nákazy koronavirem. Graf se automaticky aktualizuje, mezinárodní databáze má dvoudenní zpoždění.

Premiér Andrej Babiš (ANO) mimořádná opatření vyhlásil v úterý dopoledne po jednání Bezpečnostní rady státu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zároveň zopakoval sérii doporučení: nepodávat si ruce, nelíbat se a nepřibližovat se k lidem.

Epidemiologové se ve studii, kterou zveřejnil zdravotnický magazín The Lancet, shodují, že nelze přesně určit, kde se virus bude v nadcházejících týdnech či měsících šířit. Díky zavádění různých opatření lze ale kontrolovat, jakou rychlostí k tomu dojde.

Sociální distancování

Nový typ koronaviru se přenáší především vzduchem, přímo od infikovaných. Opatření jako izolace, dobrá hygiena a omezení veřejných akcí tedy spadají do strategie, kterou epidemiologové nazývají „sociální distancování“.

Jde o praxi běžně používanou ke kontrole šíření chřipky. Ta je současnému koronaviru podobná způsobem přenosu a je celosvětově odpovědná za odhadem stovky tisíc úmrtí ročně, jak informoval magazín The Economist.

Ilustrační model šíření nákazy Covid-19. Podle odborníků sociální distancování napomáhá počet případů rozprostřít v čase, nedochází tak k přetížení zdravotního systému. | Foto: Petr Kočí | Zdroj: The Lancet

Rychlost šíření nákazy vědci nazývají epidemickou křivkou. Je-li míra reprodukce případů vysoká, počet nově infikovaných prudce roste, zatímco počet uzdravených stagnuje. Pokud je naopak míra reprodukce viru nízká, daří se lépe nakažené uzdravovat.

Cílem preventivních opatření tedy není zcela zamezit výskytu nových případů, ale vyrovnat epidemickou křivku tak, aby se infekce šířila pomaleji.

Podle epidemiologů narovnání křivky přináší dvě zásadní výhody. První je zmírnění náporu na zdravotnická zařízení, která na prudký nárůst pacientů nemusí být připravena. Vypořádat se s infikovanými postupně je snazší, taková léčba také znamená méně úmrtí.

Za druhé, celkový počet infekcí v průběhu epidemie může být nižší.

„Lidé ve Wu-chanu umírali asi častěji než jinde ve světě, protože zdravotnický systém už je nebyl schopen absorbovat. Nebyl tam doktor, který je zkontroluje, ventilátor, který se jim poskytne. Kapacity byly vyčerpány,“ řekl v podcastu Vinohradská 12 infektolog David Řezáč z Ústřední vojenské nemocnice Praha.

Řidič, zlomový případ

Epidemiologové průběh rozdělují do několika fází. V první se případy nákazy objevují sporadicky. U většiny pacientů tak lze dohledat, kde či od koho se nakazili. Úřady jsou tedy schopné kontaktovat a testovat lidi v jejich sociálním okruhu. V Česku se jednalo o všechny případy nákazy až do úterního dopoledne.

Pohled vojenského lékaře: Větší obavy než z koronaviru mám z neadekvátních reakcí veřejnosti i úřadů

Číst článek

Druhá fáze nastává, objeví-li se infikovaný, který o své nemoci doposud nevěděl a není jisté, kdy se nakazil. Ztrácí se možnost vystopovat, kdo s ním mohl přijít do styku.

Epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula za takový případ označil pražského řidiče Uberu. „Je to pro nás známka toho, že už můžeme mít v komunitě řadu případů, které mohou být potenciálně nebezpečné,“ přiblížil Prymula v rozhovoru pro Radiožurnál .

Epidemiologové se pak shodují, že v této fázi je důležité křivku udržet co nejníže. Jen tak se podaří poskytnout péči všem, kteří ji potřebují. Sociální distancování je efektivní metodou, jak toho dosáhnout.

Virus to úplně nevymýtí. Jeho výskyt ale omezí na sporadická ohniska. Obvykle na místa, kde se infikovaný dostane mezi velký počet více zranitelných.

Kapacity stačí

Co do počtu lůžek na infekčních odděleních, je Česko podle infektologa Řezáče vybaveno dostatečně.

„Můj soukromý odhad je, že desítky (dejme tomu až pár stovek případů) jsme schopni poměrně bez problémů zvládnout, aniž by si někdo všiml, že by ve zdravotnickém systému něco přestalo fungovat nebo by to byl problém,“ hodnotí.

Odhaduje, že disponujeme zhruba tisícovkou lůžek na infekčních klinikách. Dost je podle něj také lékařů se zaměřením na infekční choroby.

„Pokud by počet nakažených přesáhl kapacitu infekčních lůžek, tak si myslím, že spousta lidí bude prostě stonat doma,“ dodává.

Veřejnost je Achillova pata

Preventivní opatření jsou podle něj na papíře jednoduchá, složitější je ale jejich uvádění do praxe. To závisí na odpovědném chování veřejnosti.

Za den přibylo v Česku 25 nakažených koronavirem. ‚Je to dynamický nárůst,‘ uvedl ministr

Číst článek

„To je ta Achillova pata. Lidé opatření samozřejmě nedodržují. Projeďte se někdy tramvají v zimním období a uvidíte, kolik lidí tam kašle nejen do ruky (podle lékařů je nejefektivnějším kašlání i kýchání do loketní jamky – pozn. red.), ale vlastně kašle úplně do volného prostoru,“ pokračuje lékař.

Představa, že šíření koronaviru zastaví jen nošení roušek nebo správné mytí rukou, je podle něj lichá. „Za řeč stojí, že by si lidé měli uvědomit, že opravdu není normální, když je někdo nemocný, tak chodí do práce,“ vysvětluje.

Možný nátlak ze strany zaměstnavatelů hodnotí jako krátkozraký. „Přijde jeden nemocný do práce a nakazí další dva, a ten problém je ještě větší. Lidé s ,rýmičkami‘ a s běžným nachlazením přesto do práce chodí a dělají to i zdravotníci,“ míní Řezáč.

Mezi nejdůležitější opatření řadí právě karanténu. „To je opravdu věc, která funguje. Ukázalo se to i u minulých epidemií, ať už to byl SARS, nebo MERS.“

Světová zdravotnická organizace (WHO) doposud nevyhlásila šíření nemoci COVID-19 za pandemii neboli nemoc s vysokou incidencí po celém světě. Podle odborníků ale nynější situace, kdy se vysoký počet infikovaných objevuje mimo Čínu v Itálii, Íránu či Jižní Koreji, naznačuje, že je virus globální hrozbou.

Souhrnná data hovoří o více než 114 tisících nakažených, 64 tisících vyléčených, a čtyřech tisících mrtvých.

Nela Krawiecová, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme