Imunolog: Podle množství protilátek v populaci by bylo možné trochu mírnit protiepidemická opatření

Stát chystá vlastní studii, která má zjistit promořenost české populace. Jak zjistil Radiožurnál, zapojit se do ní mají tisíce lidí z celého Česka. Pravidelným testováním dobrovolníků po dobu několika měsíců chtějí vědci zjistit i to, jak moc protilátky a buněčná imunita lidi před koronavirem chrání. Nejen o buněčné imunitě mluvil imunolog z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a člen České imunologické společnosti Jiří Litzman.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stát chystá vlastní studii, která má zjistit promořenost české populace (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pokud studie ukáže, že velká část lidí má protilátky, jak ta data může stát využít dál?
Pokud se ukáže, že jsou protilátky přítomny, ukazuje to, že lidé se někdy setkali s virem SARS-CoV-2 nebo byli očkováni. Dá se to jistě využívat v tom, že nám to říká něco o kolektivní imunitě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s imunologem z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a členem České imunologické společnosti Jiřím Litzmanem

Čili v případě, že bude kolektivní imunita vysoká – teď nevím, jak by měla být vysoká – můžeme trochu zmírnit protiepidemická opatření. Podle množství protilátek, které najdeme v populaci, by bylo možné trochu mírnit protiepidemická opatření, které v tomto státu budou. Byl by to jeden z přídatných ukazatelů.

Na čem všem závisí množství protilátek po prodělaném covidu? Platí třeba, že čím těžší průběh, tím víc protilátek?
Neplatí to úplně. Určitě platí to, že lidé, kteří měli těžší průběh, většinou mívají vyšší hladinu protilátek, ale nemusí to platit úplně. Mohou být lidé, kteří měli těžký průběh onemocnění a hladina nemusí být tak vysoká. A zase nemusí tak úplně platit, že vysoká hladina protilátek musí mít tak výrazný ochranný efekt.

Dá se podle vás očekávat, že v porovnání s loňským podzimem bude imunita populace vyšší?
Určitě ano. Velké množství našich občanů bylo infikováno nebo vakcinováno, čili kolektivní imunita bude výrazně lepší. To znamená, že na podzim se už nebudeme setkávat se stavy, se kterými jsme se setkávali doposud, zejména co se týká zdravotnictví, které bylo naprosto naplněno pacienty, kteří měli těžké formy tohoto onemocnění. Ne, tento podzim takový nebude.

Stát chystá celorepublikovou studii na protilátky a buněčnou imunitu, zapojí tisíce lidí

Číst článek

Vědci mají zkoumat i buněčnou imunitu. Můžete vysvětlit, co to je, jak vzniká a proč je dobré vědět, jestli ji lidé mají?
Buněčná imunita je ta část imunity, kde určité buňky našeho těla reagují na cizorodé látky. Jsou schopny ničit infikované buňky nebo pomáhat tvorbě protilátek. Problém je v tom, že testy na buněčnou imunitu existují, ale nejsou standardizované. A obecně se považují pouze za výzkumnou záležitost.

Zatím si myslíme, že nejsme schopni se podle výsledků těchto testů příliš řídit ve vztahu ke konkrétnímu člověku, abychom řekli, jaká ta jeho imunita je. Teoreticky by to mohly být přesnější testy, ale v současné době jsou považovány jen a pouze za výzkumné testy. A nedá se z nich podle současných vědomostí příliš usuzovat o tom, jak na tom člověk je.

Co vůbec o imunitě proti koronaviru zatím víme?
Víme toho strašně moc, a přitom strašně málo. Ta otázka je velice složitá. Imunitu proti koronaviru nebo jakékoli virové infekci můžeme rozdělit na několik období. Tím prvním je, kdy se člověk setká s virem, je infikován a v té chvíli nastupuje to, co označujeme jako nespecifická imunita, tvorba interferonu – takzvané přirozeně zabijácké buňky, které mohou zničit virus i dříve, než se infekce pořádně projeví.

V současnosti ale ve většině případů už začíná takzvaná specifická imunita, začíná tvorba protilátek, začíná funkce buněčné imunity – těch takzvaných T-lymfocytů. A co je podstatné, měla by se vytvořit jakási paměť, pomocí které si budeme dlouhou dobu pamatovat, že jsme se s tímto virem setkali. V optimálním případě imunita v té první fázi zabrání dalšímu šíření viru. Člověk má příznaky různé tíže nebo mohu být minimální.

Díky promořenosti a očkování se vyhneme nastupující vlně, za rok to může být jinak, varuje Prymula

Číst článek

Potom by bylo dobré říci, že pokud se toto nepodaří, tak imunita se může stát nebezpečnou. To, co lidi zabíjí, co zhoršuje průběh infekce SARS-CoV-2, je právě imunitní systém. Ta imunitní reakce je přestřelená a toho člověka může poškodit. V určité chvíli začne mít imunita něco, co bychom mohli označit i jako negativní efekt.

Potom se člověk uzdraví, máme přítomné nějaké paměťové buňky, jak v buňkách T-lymfocytů, tak určité paměťové hladiny protilátek. Čili měli bychom být chráněni. Když se podruhé setkáme s nějakým takovýmto virem, třeba SARS-CoV-2, tak ta rychlá aktivace imunitní reakce by měla zabránit tomu, aby člověk onemocněl onemocněním, které se projevuje a je závažné. Ale je to bohužel jakási statistická pravděpodobnost. I lidé, kteří byli dobře očkovaní, i lidé, kteří prodělali závažné onemocnění, to mohou prodělat podruhé. Čili ne vždy to platí úplně.

Jiří Chum, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme